Sucho: V Labi jsou už vidět i kameny bídy

Aktualizováno 5. srpna 2015 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

kam

Sucho postupně odhaluje dno Labe v místech, která byla ještě před sto lety zdrojem obživy stovky lidí. Proto se kamenům přezdívalo Znamení bídy. Jeden z nich se objevil u Těchlovic na Děčínsku. A objevů na dně může být ještě víc, meteorologové pro Ústecký kraj předpovídají pokračování tropického počasí bez srážek.

Srážkově podprůměrný a teplotně nadprůměrný, tak zhodnotil David Král z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu letošní červenec. „Dlouhodobá předpověď říká, že tento trend bude pokračovat, vody tak bude dál ubývat,“ popsal.

Zatímco při povodních v červnu 2013 dosahovala hladina největší české řeky v Ústí nad Labem výšky 10,72 metru a v roce 2002 jí několik centimetrů dělilo od dvanácti metrů, dnes má výšku 121 centimetrů.

Sucho však není ojedinělé. „V roce 1904 v řece nebylo skoro vůbec nic. Existuje fotka, na níž kapela, která šla z Dolního Žlebu do Děčína, hraje uprostřed Labe. V Drážďanech toho roku přeskakovali řeku po kamenech,“ řekl ČTK děčínský archivář Petr Joza.

Srovnávat tehdejší a současnou situaci podle historiků ani hydrologů nelze. Tehdy neexistovaly přehrady, které vodu pouští, nebyl uprostřed vybagrovaný pás, kterým plují lodě daleko větší než kdysi. Tehdy také sucho opravdu znamenalo bídu. „Lidé byli závislí na zemědělství, pokud bylo sucho, nebyla úroda, nebylo co jíst. Velká spousta lidí byla přímo závislá na labské plavbě jako lodníci, kapitáni, tesaři, kteří lodě vyráběli. Navíc při suchu nefungoval obchod, protože jablka z Litoměřicka nebo Děčínska nebylo možné odvézt,“ připomněl archivář.

Nedostatek vody tak přímo způsoboval bídu místních obyvatel, mizela obživa, utlumilo se rybářství. Z řeky v té době vystupovaly z podloží různě velké kameny, na které obyvatelé většinou vyrývali letopočty.

Nejznámější hladový kámen je v Děčíně u levého břehu pod Tyršovým mostem. Jedna z nejstarších hydrologických památek ve střední Evropě, nejstarší záznam byl z roku 1159, však postupně dostála řady změn. Je na něm mimo jiné nápis v němčině, který přeložen znamená: „Spatříš-li mne, zaplač“. Nejstarší dochovaný je na něm nápis z roku 1616. Po výstavbě vltavské kaskády se objevuje častěji než dříve.

Další takový kámen se objevil v Těchlovicích. Své „hungersteiny“ mají i v sousedním Německu. Jeden je v nedaleké Pirně v Sasku či v Schönebecku u Magdeburgu. Při velmi nízké hladině se v korytě Labe v Magdeburgu odhaluje i rozsáhlé pískovcové skalisko zvané Domfelsen.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Pedro 168

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině