Sucha budou farmáře víc bolet

4. srpna 2016 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

sucho - vyschlý potok - IMG_3328

Zemědělci v ČR by měli nově přispívat do Fondu nepojistitelných rizik, který by hradil například škody způsobené suchem. Jak ale informují Hospodářské noviny, řadě zemědělců se tento nápad nelíbí.

Spoření na neúrodu se bude týkat rostlinné výroby, kterou sucha zasahují nejvíc. „Ze zkušeností za více než dvacet let vyplývá, že stát kvůli suchům, povodním či mrazům v průměru ročně vyplácí tři čtvrtě až miliardu korun,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jen za loňské horké léto stát farmářům zaplatí dokonce přes miliardu.

Ve fondu, jehož vznik Česku minulý měsíc povolil Brusel, by mělo být zhruba 800 milionů korun. Stát by tak sice i nadále farmářům vyplácel odškodné, bylo by to však méně než dosud. Zpočátku má do fondu dávat dvojnásobek toho co zemědělci, později by to mělo být půl na půl.

Přispívání do fondu těžko pojistitelných rizik nemá být podle ministra Jurečky pro farmáře povinné. Kdo se ale nezapojí, v případě neúrody nedostane ze státní kasy ani korunu. Zemědělci mají přispívat podle toho, co pěstují. Návrh počítá s ročními příspěvky podle plodiny od 20 do 550 korun za hektar. Nejméně mají platit farmáři z horských luk, nejvíc naopak vinaři a pěstitelé zeleniny bez závlahových systémů. Navržené sazby se ale mohou změnit, protože stát se v následujících měsících bude na definitivní podobě fondu se zemědělci teprve dohadovat.

V obecné rovině farmáři myšlenku přispívání na horší časy vítají. Je to podle nich lepší než čekat na státní peníze – nelíbí se jim ale navržené podmínky. Například jim vadí, že odškodné by dostali jen tehdy, pokud by přišli alespoň o třetinu úrody oproti předchozím pěti letům. Z průměru se přitom vyškrtne nejlepší a nejhorší rok. „Pravděpodobnost, že nastane taková škoda, je malá. My bychom si ji dokázali představit mezi 15 a 20 procenty,“ tvrdí Martin Pýcha, šéf Zemědělského svazu, který sdružuje největší podniky v Česku.

Svaz spolu s nejvlivnějším zemědělským sdružením – Agrární komorou – však svým členům vstup do fondu doporučuje. „Podporujeme jeho vznik. Jde o nástroj, který by koncepčně řešil riziko počasí a snížil by potřebu finanční výpomoci ze strany státu,“ prohlašuje Jiří Felčárek z Agrární komory.

Dalším farmářům se ale myšlenka nezdá. „Já do toho nepůjdu. Bude to jenom dotace pro někoho, kdo pěstuje cukrovou řepu a občas mu to nevyjde. Zemědělci musí se suchem a deštěm počítat a připravit se na ně sami,“ říká třeba prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mahr. Podobně pochybují i zemědělci z horských oblastí – se suchem problémy nemívají. Jurečka bude chtít farmáře přesvědčit i tím, že podobný systém už mají v okolních zemích i jinde v Evropě. „Například v Rakousku či Německu tyto fondy existují desítky let a fungují velice dobře,“ říká Jurečka. Na horší časy si farmáři přispívají také ve Francii nebo ve Španělsku, kde se navíc dá sucho pojistit i u komerčních pojišťoven.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka