Studie o oteplování v ČR předpovídá zásadní změny počasí

24. června 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Přehrady a vodní díla

sucho - stopy - IMG_7792

Čeští vědci přišli s novu studií, podle které se do roku 2060 zvedne průměrná teplota vzduchu až o 2,5 stupně Celsia. Podrobně o tom informuje zpravodajský server Aktuálně.cz.

Globální oteplování se nevyhne ani České republice. Do roku 2040 má průměrná teplota  vzduchu narůst minimálně o 1 °C a za pětapadesát let má potom stoupnout až o 2,5 stupně. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou vytvořili odborníci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. „Podobná klimatická studie zaměřená přímo na Česko doposud nebyla zpracována,” uvedla na tiskové konferenci Klára Sutlovičová z nevládní analytické organizace Glopolis.

Čechy tak v budoucnosti čekají teplejší zimy, podle expertů totiž ubude mrazových a ledových dní. Teploty navíc v zimě nejvíc narostou hlavně v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků či v Olomouckém kraji. “Znamená to výrazné snížení množství sněhu v horských oblastech,” doplňuje jeden z autorů studie, docent Petr Pišoft. A dodává, že by mělo být na horách až o dvě třetiny méně sněhu než v historii. V létě zase oteplení přinese zvýšené množství tropických dnů a nocí. Do pětadvaceti let by mělo být dnů, kdy se rtuť teploměru vyšplhá nad třicet stupňů, o dva až šest více než dříve, do roku 2060 přibude až 12 tropických dnů a až 36 dní letních. Tedy takových, kdy bude více než 25 stupňů.

Města se změní v pece

Česko tak čekají vlny veder a období sucha, která zasáhnou hlavně Prahu a jižní Moravu. To podle odborníků ovlivní nejen výsledky zemědělství, ale i pracovní produktivitu a hlavně zdraví lidí. “Je dokázána souvislost mezi počtem úmrtí na selhání srdce v závislosti na zvýšení teploty. Můžeme zmínit vlnu veder v roce 2003 v Evropě, kde byly počty připsaných mrtvých do desetitisíců,” upozorňuje Michal Žák z Karlovy univerzity, který je dalším z tvůrců studie. A větší problém než horké dny jsou podle expertů tropické noci. Vysoké noční teploty nejvíce zasahují obyvatele velkých aglomerací, jako je Praha nebo Brno, kde vznikají takzvané tepelné ostrovy města. Tedy místa, kde se výrazně zadržuje teplo pohlcované budovami. „Přes den je člověk schopen vedro fyzicky zvládnout, ale problém je v noci, kdy se budovy nejsou schopny vyvětrat, a i když venku teplota klesne třeba na osmnáct stupňů, uvnitř zůstává i sedmadvacet. To je pro člověka velká zátěž, zejména ohrožené skupiny typu starších obyvatel to mohou pociťovat velmi vážně,” upozorňuje Michal Žák s tím, že je u nás tendence horké počasí podceňovat.

Se změnou klimatu se chtějí vypořádat i experti ve stavebnictví. Aliance Šance pro budovy, která sdružuje organizace podporující stavby energeticky úsporných budov, připravuje navazující studii. “Je důležitá kvalitní obálka budovy, která snižuje riziko přehřívání. Pomůže také instalace stínících prvků a nočního předchlazení vzduchem, ale také třeba instalace zeleně do konstrukcí budov,” přiblížil její body Petr Holub z aliance.

Zdroj: www.aktualne.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (sucho v ČR – červen 2015)

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace