Studie: Možnosti posílení retenčních účinků vodního díla Nechranice

13. března 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

Nechranice - POH

Po povodni v červnu 2013 nechal státní podnik Povodí Ohře zpracovat studii Možnosti posílení retenčních účinků vodního díla Nechranice (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., 06/2014). Nyní podnik souhrnné informace k výsledkům zmíněné studie zveřejnil.Studie hodnotí možné posílení retenčního (ochranného) efektu VD Nechranice včetně vlivu možného zvětšení ovladatelného ochranného prostoru na další účely a funkce vodního díla (zásobní, energetický, rekreační ad.). Jsou řešeny varianty historického a stávajícího fungování vodního díla a vyhodnoceny dosavadní povodňové manipulace na vodním díle včetně transformací povodňových vln v sezonním rozdělení léto/zima. Dvě varianty uvažují se zvětšením ovladatelného ochranného prostoru nádrže, a tedy se zmenšením zásobního prostoru a stálým snížením zásobní hladiny v nádrži, v jedné variantě o jeden metr, v další variantě o dva metry. K oběma variantám byla hodnocena efektivita nákladů vynaložených v souvislosti se zmenšením zásobního prostoru s ohledem na stávající již tak významnou míru protipovodňového účinku vodního díla a na stávající provozování vodního díla.

Vodní dílo Nechranice bylo vybudováno v letech 1961 – 1968 a plní v současné době řadu účelů. Jedná se o největší vodní nádrž v severozápadních Čechách, přehrada má nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě. Původně bylo VD Nechranice projektováno jako vodní dílo s čistě zásobní funkcí. Po jeho uvedení do provozu byla kóta zásobního prostoru dle manipulačního řádu na úrovni 271,90 m n. m. a na zásobní prostor navazoval neovladatelný retenční prostor. Retenční neboli ochranná funkce před povodněmi byla tehdy minimální a bez předvyprázdnění nádrže nebylo možno vytvořit volný retenční prostor. Tyto skutečnosti vyplývaly z tehdejších požadavků na vodní dílo, jelikož se v regionu plánovala výstavba dalších tepelných elektráren a očekával se další rozvoj těžkého průmyslu. Významnou roli hrály i požadavky ze strany zemědělců, a to především potřeba rozsáhlých závlah v oblasti Loun a na Slánsku.

Studie se věnuje historickému vývoji ochranné, protipovodňové funkce vodního díla. Zmiňuje, že VD Nechranice mělo původně plnit především zásobní funkci, bylo zbudováno pouze se zásobním prostorem, až koncem 70. let byl v nádrži vymezen také ochranný ovladatelný prostor. Protipovodňový účinek vodního díla se od svého vzniku neustále zvyšuje. „Když k přerozdělení prostorů v nádrži a technickým opatřením na vodním díle přidáme ještě vývoj na operativní úrovni, od vodohospodářského dispečinku až po zlepšování hydrometeorologických předpovědí, získáme právě onen zmíněný nárůst protipovodňového účinku nechranické nádrže,“ říká Jan Svejkovský, tiskový mluvčí státního podniku Povodí Ohře. Vzhledem k tomu, že vodní dílo neplní pouze funkci retenční, byl posouzen dopad snížení hladiny zásobního prostoru také na další funkce vodního díla, a to především na zásobní a energetickou funkci, kvalitu vody v nádrži, technickou bezpečnost vodního díla, ledový režim na dolní Ohři, abrazi břehů a protiabrazní opatření v nádrži, provozování vodního díla a na rekreaci a životní prostředí. Při výhledových variantách byl uvažován také vliv klimatické změny.

Lze konstatovat, že vliv na zásobní funkci nebo ledový režim na dolní Ohři by byl minimální. Z hlediska jakosti vody v nádrži by mělo snížení hladiny vliv na eutrofizaci vody, a tedy zhoršení především pro rekreační využití vodního díla. Negativní vliv by mělo snížení hladiny také na rybí populaci v nádrži a na energetické využití vodního díla. Největší vliv a finanční nároky by mělo snížení hladiny na zajištění sanace opevnění návodního svahu hráze a na úpravu protiabrazních opatření v nádrži. Studie provedla rovněž ekonomické hodnocení dopadů vyvolaných možným výhledovým snížením hladiny zásobního prostoru a porovnala je se snížením povodňových škod na dolní Ohři. Jako reprezentativní lokalita pro vyhodnocení dopadu zvýšených retenčních účinků výhledových variant byla vybrána lokalita Louny. Limnigraf Louny je hlavním vodoměrným profilem na dolní Ohři a jsou podle něj řízeny povodňové odtoky z VD Nechranice. Snížením hladiny zásobního prostoru na kótu 267,00 m n. m. by došlo při Q100 ke snížení hladiny v profilu Louny o 45 cm. K posílení retenčních účinků by nepochybně došlo, ale i při tomto snížení hladiny dojde k rozsáhlým rozlivům v lokalitě Louny, které se nebudou prostorově příliš lišit od rozlivů, ke kterým by došlo, pokud by hladina v nádrži snížena nebyla. Z porovnání ekonomických dopadů způsobených snížením hladiny zásobního prostoru na VD Nechranice v poměru ke snížení povodňových škod v lokalitě Louny vyplývá značný nepoměr. Ekonomické dopady na VD by se pohybovaly v řádech desítek až stovek milionů korun, kdežto snížení povodňových škod v lokalitě Louny by se u nemovitostí pohybovalo v řádech desítek tisíc korun.

Studie zmiňuje a hodnotí stávající již tak vysokou míru ochranného efektu VD. Jak studie připomíná, významnou změnu v převádění povodňových průtoků přinesla rekonstrukce středního pole bezpečnostního přelivu uskutečněná v roce 2004, kdy byl střední hydrostatický segment nahrazen segmentem zdvižným. Při porovnání s ostatními vodními díly v rámci Česka jsou retenční účinky VD Nechranice nadprůměrné. Výsledky jasně ukazují, že vodní dílo má v současné době vysoce nadstandardní retenční účinky i v celorepublikovém měřítku. Efekt v podobě dalšího zvýšení retenčního účinku v podobě snížení hladiny zásobního prostoru je ve značném nepoměru ke stávajícím retenčním účinkům VD a vysokým nákladům, která by si související opatření vyžádala. Zvláště pak při zjištění, že stávající manipulační pravidla je možno považovat za optimální, umožňující maximální využití retenční kapacity vodního díla.

Studie doporučuje zachovat hladinu zásobního prostoru na stávající kótě 269,00 m n. m. Z provedených posouzení vyplývá, že tato hladina zajišťuje optimální retenční účinky v případě povodňových situací a její snížení by vyžadovalo neefektivně vynaložené finanční náklady. Jako doporučení pro možné posílení retenčního účinku vodního díla Nechranice studie uvádí rekonstrukci dalších uzávěrů bezpečnostního přelivu nebo přehodnocení neškodného průtoku na odtoku z vodního díla.

Zdroj a foto: Povodí Ohře

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy