Stručný souhrn prezentací letošního III. Děčínského dialogu o vodě

8. prosince 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

sucho-vranany-img_5866

Zatím nedlouhá tradice seminářů o potřebě chránit zdroje vody v ČR a přijmout k tomu potřebné kroky a legislativní opatření proběhla i letos v prostorách Magistrátu města Děčín jako „Děčínský dialog o vodě III“. Stručný souhrn příspěvků zpracoval organizátor akce, předseda Spolku Aquarius – Vodnář (SAV) Petr Vít.

Vystoupení započala prezentace Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV – TGM v.v.i.). Petr Bouška navázal na loni uváděnou přípravu opatření proti negativním dopadům sucha, kterým je aktuální, odborně výzkumný přístup, pod garancí především MŽP ČR. Pro veřejnost by měla být výrazně názorná informace z dlouhodobého sledování síly zdrojů vody v evropských státech na obyvatele, kde ČR je na 3. místě odzadu. V kombinaci s polohou státu, kde veškerá povrchová voda odtéká k našim sousedům, je naprosto logické, že musíme dojít do okamžiku, kdy hospodaření se srážkovou vodou pochopí nejen odborníci.

Nevýhodnou pozici ČR v zásobách vody evropských států potvrzuje i prezentace Ministerstva zemědělství prostřednictvím Evy Fousové. Ve sborníku je popsána Strategie resortu MZe ČR s výhledem do roku 2030. Vedle péče o vodní zdroje je zde uvedena např. také podpora a regulace oboru vodovodů a kanalizací pro zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu, zahrnuje i důležitý aspekt informovanosti a práce s veřejností. Uvedena jsou konkrétní připravovaná anebo již započatá opatření proti hydrologickým extrémům.

Za Povodí Vltavy prezentoval generální ředitel Petr Kubala vážnost situace v ČR s tím, že skutečně všechna známá a dostupná řešení mohou dopomoci ke zlepšení stavu. Tedy technická i přírodě blízká. Prezentace ve sborníku ukazuje extrémní vodní stavy na Orlické přehradě. Tím, že se v sérii obrázků jedná o stále stejnou oblast během několika let, je dojem ještě názornější. Doprovázeno silnými úvahami o vnímání vody naší společností.

O opatřeních k obnově jedné z nejhlavnějších funkcí krajiny a půdy, informoval přítomné Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny.  Připomněl, že volná krajina má významné místo na ploše ČR a je na nás všech, aby tomu tak i nadále zůstalo. I tato důležitá (a původní) část celkové plochy vykazuje změněnou schopnost zadržovat vodu. Udržením vody v horních partiích toků a také možností vsakování na plochách mimo tyto bystřiny, potoky a říčky, začíná celé schéma zadržování a zpomalování chodu srážkové vody.

Na výše položené oblasti víceméně navazuje prezentace pana Pavla Egera z Povodí Ohře, kde představuje rekultivaci zbytkových jam po důlní činnosti, rekonstrukci některých zaniklých vodních nádrží a vodních děl, která používali naši předkové. Záznam prezentace je ve sborníku velmi schematický, Pavel Eger jednotlivé body vysvětloval detailněji. Co jistě také zaujalo, že zmínil svou zkušenost, že některá opatření a plány přednášel, shodou okolností také v Děčíně, zde, v tomto sále, před sedmi lety.

Osvětu občanům a především jejich komunálním zástupcům, přináší prezentace Státního pozemkového úřadu Děčín Jitky Blehové, ve schématu důvodů pro komlexní pozemkové úpravy (příčiny eroze půdy, narušení odtokových poměrů), jejich důležitosti a pozitivní vliv na zadržování vody v krajině. Protože mezi přítomnými nebyla významná část pozvaných místních zastupitelů, zjišťujeme (SAV) příčiny.

Dostáváme se k úvaze, kterou naznačil již při loňském ročníku Petr Bouška (VÚV), že chápání nebezpečí z velké vody anebo sucha je spíše deklarativního charakteru a velmi malá část obcí má malou až nulovou ochotu vyčleňovat finanční prostředky, napjaté z nejrůznějších jiných důvodů a jiné priority, které musí řešit. V následném kontaktu s některými starosty z pozvaných obcí vyplývá i slabá podpora či motivace pro účasti ať už na odborných konferencích anebo na akcích osvětových. Mohu uvést, že nadále budeme (SAV), kontaktovat zástupce obcí, kde do r. 2020 uvažuje SPÚ Děčín, příp. i Teplice a další, provádět komplexní pozemkové úpravy. Zmíněná potřebná motivace a podpora věnování pozornosti zastupitelů po zlepšení místních hydrologických situací je tématem pro jednání s vyššími či nejvyššími zastupiteli.

Zástupkyně Institutu plánování a rozvoje Prahy Eva Bartoníčková v prezentaci uvádí opatření pro ochranu Prahy, udržitelné hospodaření s dešťovou vodu v návaznosti na adaptační strategii na změny klimatu. Zásadní úvahy vycházejí z logického principu, že řešení srážkových extrémů je potřebné hledat a připravovat již „před Prahou“, proto spolupráce se Středočeským krajem hrají velkou roli. Eva Bartoníčková tímto naznačila podobný princip, kdy „my – Děčínsko“ a níže položené obce a města vůbec, se můžeme (a musíme) obávat nebezpečných praktik urychlování chodu srážkové vody „všude v ČR nad námi“. První zmínku o odpovědnosti Prahy v tomto smyslu jsem zaznamenal letos v únoru, kdy se k této odpovědnosti přítomným na konferenci „Počítáme s vodou“ veřejně vyslovil, coby zastupitel městské části Prahy 3, Matěj Stropnický. Princip, který začíná už na horách, kopcích a stráních nad našimi městy.

Prezentace Jiřího Astera z Hospodářské komory Děčín uvádí přímý vliv vodního hospodářství na ekonomiku státu a tím, že neumíme (ČR) známé možnosti a plány, v potřebné míře a rychlosti uvádět do reality, sklouzáváme ve světovém měřítku v této „disciplíně“, sledované Světovou bankou (WB), na 127 místo ze 189 zemí. Prezentace se připojuje k potřebě použití všech známých a dostupných opatření, vedle toho zdůrazňuje podpory těmto záměrům orientovat i na legislativní oblast, např. stavební zákon ad.

Prezentace soukromé firmy LIKO-S, prostřednictvím p. Ing. Volfa, inspiruje konkrétními novými možnostmi jak pro malouživatele, tak i průmyslové odběratele, jak využívat srážkovou vodu. Zmiňuje nebezpečí nepropustných povrchů a ploch vytvářejí tepelné mosty nad městy, které k extrémním vývojům počasí přispívají. Komplexní systém LIKO-Noe nabízí nejen ekonomická využití, ale zároveň i zdravější pracovní a životní prostředí. Je reálné se domnívat, že některé nové poznatky z ostatních prezentací mohou obohatit uvažování o dalších produkčních možnostech této celospolečensky užitečné firmy.

Na malou efektivitu prosazování strategií a plánů, které mají ústit v realizaci konkrétních opatření navázal Petr Havel, šéfredaktor portálu Naše voda. Např. podnikatelská veřejnost nechce měnit modely a způsoby hospodaření a nakládání s půdou, protože to představuje rizika a úbytek tržeb. Dává nahlédnout i do přístupů zásadních ministerstev, kde vedle pozitivně cílených (MŽP, MZe ČR) uvádí i negativní tendence Ministerstva obchodu a průmyslu v této problematice – další zábory půdy např. pro logistická centra a jiné výstavby, zatímco je málo využíváno možnosti tzv. „brownfieldů“. Hodnotí potřebu „selského rozumu“ a uvědomění si nebezpečí celou společností. Bez potřebné osvěty veřejnosti budou i nejlepší plány přecházet do reality velice pomalu anebo zůstanou v teoretické rovině.

Body prezentace Spolku Aquarius-Vodnář, SAV připomínají projekty z loňského roku, kde např. uměle řízená infiltrace vody také zatím reálně neprobíhá (o tomto projektu se vyjádřil také Petr Bouška (VÚV) – tvoří množinu 30 subprojektů, podléhajících závazným termínům.) Ze zprávy o šetření spolku v oblasti revitalizací sídlišť v ČR stále vyplývá podceňování rizika, které tyto plochy představují. Nadějnou je reakce a komunikace z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, při teprve plánované revitalizaci tamního sídliště Košutka. Pro odlehčení formy jsou v průvodci akcí i v prezentaci SAV použity úsměvné obrázky firmy ASIO s.r.o. Ta navíc poskytla (a poskytuje) informace pro osvětu a inspiraci. Jako účinný nástroj pro výměnu potřebných hydrologických informací, byla představena celospolečenská platforma Voda v ČR. Chce pomoct také výrazně rychlejšímu rozpohybování zmíněné problematiky.

Označení „Last minute“ nese posledně připojená prezentace Miroslava Cinka, projekt propojení Vltavy s Dunajem za účelem pomoci vyrovnávání hydrologických bilancí a výroby hydroenergie. Projekt, který je založen na velkolepé myšlence a který rozděluje názory odborníků. Projekt, který veřejnost nezná. Možná i proto nebylo doposud, za cca 16 let nikam pokročeno a to ani v ujasnění, zda převažují negativní anebo pozitivní důvody proti anebo pro výstavbu. Pro takovou bilanci aspektů je potřebné vést nad tímto projektem další dialog, je třeba jej představovat dalším, aby související argumenty byly vyvráceny nebo potvrzeny a aby v případě potřeby reagovala také legislativa. A tak, byť zde „Last minute“, panem inženýrem již dlouho prosazovanému projektu dopřejme důkladné prověření. Komplexní a za informování široké veřejnosti.

Slovo na závěr:

Skladba příspěvků III. Děčínského dialogu o vodě přinesla i letos, podle ohlasů, veřejnosti kvalitní a relativně komplexní pohled na danou hydrologickou situaci ČR. Komplexnost, kvalitu informací a pokud možno i meziroční návaznost sledovaných témat chce Spolek Aquarius-Vodnář, SAV, udržet. Akce potvrdila shodu přítomných, že pro nutnost účinnosti a rychlosti potřebného zlepšení stavu našich vod je nutné použít všechny známé a dostupné prostředky a možnosti, tedy přírodě blízká i technická opatření. Úsilí odborníků je potřebné propojit zpětnou vazbou s vnímáním veřejnosti a jejích komunálních i politických zástupců.

Co je nutné z hlediska (nejen) „Děčínských dialogů“, je dokázat zmiňovaný zájem širší veřejnosti zvýšit. Složení letošních diváků naznačuje, že pokud budeme pokračovat v dosavadních i letos nových kontaktech a spolupracích, je možné uvažovat o větší efektivitě práce. Ukazatelem této tendence může být např. i pokračování série těchto akcí v příštím roce ve velkorysejším měřítku, ve větším sále.

Ještě jednou děkuji všem účastníkům akce – prezentujícím i návštěvníkům, věřím v jejich zájem o spolupráce, výměnu informací a zpětnou vazbu. Zároveň věřím, že těm, kteří přijít chtěli a nemohli, nabídne sborník prezentací anebo tento schematický přehled alespoň základní náhled na letošní Děčínský dialog o vodě.

Za Spolek Aquarius-Vodnář, SAV Petr Vít, předseda, ilustrační foto Naše voda

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině