Středoevropské země vytvářejí společnou strategii protipovodňové ochrany

Aktualizováno 3. srpna 2011 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

V březnu 2013 by měla být hotova finální podoba společné protipovodňové strategie za účasti Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska v rámci mezinárodního  projektu „Ceframe“. Portál Naše voda o tom informovala Michaela Brejchová z odboru ochrany vod MŽP.

Projekt byl podle jejích údajů zahájen v roce 2010, zatím poslední setkání partnerů projektu a odborníků proběhlo v květnu letošního roku v Bratislavě. Cílem projektu je diskuse a porovnání přeshraničních opatření a systémů ochrany před povodněmi. „První průběžné  výsledky budou  k dispozici během léta 2011,“ uvedla Brejchová.

Jeden z dílčích cílů projektu je i dokumentace a vyhodnocení stávajících záplavových území. Stručně řečeno, záplavová území včetně  jejich aktivních zón  jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich účelem  je předcházení a snížení škod způsobených povodněmi. Jedná se tedy o území, které bude při povodňovém průtoku ohroženo vodou s určitou četností a je z hlediska vodního zákona chráněno zejména ze dvou důvodů. Prvním důvodem  je, aby případní obyvatelé nebyli ohroženi na majetku a zdraví při povodňových stavech a aby  nedocházelo  k  neúměrnému  zatížení  integrovaného  záchranného  systému.  Druhým  důvodem  je,  aby realizace  staveb nebo protipovodňových opatření  v  tomto území negativně neovlivňovala povodňový průtok v místě samém, nad i pod tímto opatřením nebo stavbou. Omezením rozlivu může dojít k soustředění průtoku a  zaplavení  oblastí,  které  by  jinak zaplaveny  nebyly,  odnášení  odplavitelného  materiálu  s  následnými destruktivními účinky na vodní díla, dopravní stavby i záchranné práce.

Zkušenosti vodohospodářů ze záplav, které se vyskytly na  toku Dyje v letech 2002 a 2006 byly zohledněny i při  výpočtech  rozsahu  záplavového  území  Dyje.  Aktualizace  záplavového  území  a  vymezení  aktivní  zóny záplavového území tohoto vodního toku v úseku cca 59 km od vodního díla (VD) Znojmo po VD Nové Mlýny, byla stanovena opatřením Krajského úřadu Jihomoravského kraje začátkem roku 2011. Jedním  z důvodů  aktualizace  záplavového  území  Dyje  byla  skutečnost,  že  v únoru  2008  ČHMÚ  Brno přepočítal  hodnoty N-letých  průtoků  v řece Dyji. V návaznosti  na  povodňové  události  v letech  2002  a  2006 došlo např. v profilu Znojmo ke zvýšení hodnoty Q100 o 36 m3/s na 280 m3/s. Je třeba si však uvědomit, že o vlastní kulminaci povodně řeky Dyje pod VD Vranov významně rozhoduje manipulace na VD Vranov nad Dyjí a úroveň hladiny v nádrži před příchodem povodně.

V rámci  aktualizace  záplavového  území  toku Dyje, byla vymezena i aktivní zóna tohoto toku dle  návrhu zpracovatele,  tedy  podniku  Povodí Moravy,  s.p.,  jako  správce  vodního  toku.  Podle vodního  zákona  ve  vymezené  aktivní  zóně  obecně  platí  zákaz  výstavby  s výjimkou  vodních  děl. Vymezení aktivní zóny v praxi tedy znamená, že ve vyznačeném pásu aktivní zóny nesmí být povolována nová výstavba a  je  zde  ze  zákona  zakázáno  také  těžit nerosty a  zeminu  způsobem  zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět  terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat  oplocení,  živé  ploty  a  jiné  podobné  překážky  a  zřizovat  tábory,  kempy  a  jiná  dočasná  ubytovací zařízení. Toto omezení v aktivní zóně neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových  poměrů.  Veškeré  tyto  omezení  mají  přispět  k plynulému  odtoku  povodňové  vlny,  k ochraně obyvatel, majetku a ke snížení škod v oblastech zasažených povodněmi. Do budoucna je prioritním opatřením pro lepší zvládání povodní v této oblasti zkapacitnění průtočnosti území pod VD Vranov minimálně  na  kapacitu  spodních  výpustí. To  umožní  optimální manipulaci  na VD Vranov  a lepší  transformaci  povodní. Další  zlepšení,  případně  udržení, úrovněpovodňové  ochrany  na  toku Dyje  je zajišťováno pravidelnou údržbou průtočné kapacity koryta toku, probírkou břehových porostů a odstraňováním zátarasů plavenin z horní části toku.

Projekt CEframe je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Naše voda

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině