Starostové od Berounky pomohou krotit rozbouřenou řeku

18. března 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Beroun a Berounka - IMG_8924

Do studie, která má zmírnit následky povodní od Berouna po soutok s Vltavou, mohou obce nahlásit své požadavky na protipovodňové úpravy. Informuje o tom středočeská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Proti velké vodě vytáhla do zbraně nová krajská komise. „Zvládat velkou vodu by měl v budoucnu protipovodňový plán, do kterého mohou přispět všechny obce a města od Berouna až po soutok s Vltavou na okraji hlavního města,“ přibližuje stanovený cíl náměstek hejtmana pro životní prostředí Marek Semerád. Dokument by měl být hotový napřesrok. Všemu bude předcházet studie, která půjde na základě připomínek starostů a názoru odborníků katastr po katastru. Politici i odborníci na vodohospodářství se proto před několika týdny sešli v Srbsku se zástupci „pobřežních“ obcí dolní Berounky. Vyzvali je, aby si pro studii připravili své konkrétní požadavky. A co na to obce?

„Aktivita kraje je velmi dobrým počinem, který nám může pomoci při budování protipovodňových ochran, už kvůli tomu, že řeší větší území,“ domnívá se starosta Hlásné Třebaně Vnislav Konvalinka. A podobně jako někteří jeho kolegové má jasnou představu, co v plánu nesmí chybět. „V našem případě jde o dvě sypané hráze, které nás ochrání minimálně proti padesátileté vodě.“

Iniciativa vzešlá z kraje se líbí také v Srbsku, kde za sebou velká voda vždy nechá značné škody. „Pod naší obcí je zátočina, kde se vždy udělá takový špunt, tam je to třeba upravit,“ říká místostarosta Srbska Jaroslav Bastl. Starostka Svatava Biskupová zároveň oceňuje, že krajská komise označila problematický úsek řeky za jedno z klíčových míst, které by měla nová protipovodňová strategie řešit. „Jsme v kaňonu mezi skalami a koryto je tu hodně zanesené,“ podotýká.

Co je třeba udělat proti nezkrotné Berounce, dobře vědí také Karlštejnští. Nejvíce ohrožený je tam sportovní areál. „Rezignovali jsme na ochranu parkoviště, z pevného podkladu voda steče, ale škody napáchá na travnatých porostech. Ochranu těchto míst navrhneme,“ podotýká zastupitel Vladimír Kabát. V Karlštejně by pomohlo i uzavření nádražního podchodu. „Tamtudy jde při povodních největší voda,“ připomíná Kabát.

Jakmile se řeka dostane blíže ku Praze, mění svůj charakter. Už se tolik nekroutí a její koryto se rozšiřuje. „Na tom našem dlouhém úseku je těžké proti velké vodě něco vymyslet,“ krčí rameny starosta Černošic Filip Kořínek a dodává, že k ochraně by pomohla dvacet metrů dlouhá mobilní stěna. Zastavila by ale jen část přívalové vlny. Starosta proto upřednostňuje systém zpomalování vody v krajině a pravidelné bagrování koryta tak, aby se nezanášelo. „Hodně důležité je, co udělají obce nad námi.“

V Černošicích jsou povodní ohroženy stovky chat a desítky rodinných domů. Záplavy z června roku 2013 také poškodily vodárnu včetně čerpadla. Kolem řeky se při jakékoli větší povodni vytvoří zamořené území. „Vyplaví se žumpy a dezinfekce pak stojí hodně peněz. Před dvěma lety jsme jen za přesčasové hodiny technických služeb a dalších nasazených specialistů zaplatili 420 tisíc,“ dodává Kořínek.

Část nákladů na úpravy by mohl zaplatit kraj, na podobné projekty zřídil speciální fond, v němž je pro letošek dvacet milionů korun a s dalšími penězi se počítá i v příštích letech. Zapojit by se mohlo i Povodí Vltavy. „Jsme připraveni spolupracovat s obcemi nad jejich návrhy,“ potvrdil mluvčí státního podniku Hugo Roldán. Povodí v posledních třinácti letech investovalo na Berounce už přes půl miliardy.

Semerád věří, že postupné dílčí změny pomohou minimálně se sezonním vzedmutím hladiny Berounky. Povodeň, která oblast postihla před dvěma lety, je podle něj extrémní varianta, kdy nelze uchránit vše. „Těžko pomůžeme někomu, kdo má chatu v záplavové oblasti,“ konstatuje. Jeho názor sdílí třeba hlásnotřebaňský starosta: „Ochránit území proti největším vodám je na dolním toku Berounky prakticky nemožné. Nejlepším řešením je stavět v bezpečné vzdálenosti od vody.“ Ještě větší skepse zaznívá z Tetína, přestože Semerádův plán považují za chvályhodný. „Povodním se dá bránit jedině celkovými opatřeními v krajině, a to v celém povodí, a ne pouze na dolním toku,“ říká starosta Martin Hrdlička a připomíná, že i jeho obec hodlá usilovat o protipovodňová opatření. Budou prý mít lokální charakter. Hrdlička míní, že ochrana před velkou vodou je v podstatě neřešitelný problém. „Představa lidí, že se dá zabránit živelním pohromám, je mylná. Neměli by prostě stavět u řeky.“

Zdroj: Mladá fronta DNES, ilustrační foto (Beroun) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka