Starosta obce Troubky popisuje průběh protipovodňové prevence

25. května 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

troubky čištění

Je to ještě běh na dlouhou trať. Tak by se dal shrnout průběh projektu, který by měl nadobro uchránit Troubky před další vodou. Starosta obce Radek Brázda v rozhovoru pro Olomoucký deník popisuje, jaké kroky k samotné realizaci zbývají.

Když se mluví o problematice protipovodňových opatření, pokaždé se zmíní i majetkoprávní vztahy. Jak to s nimi vypadá teď?

Pořád se uvádí devět lidí, kteří v roce 1998 nepodepsali. Devět lidí sice nesouhlasilo, ale dalších deset se tenkrát nevyjádřilo, což je skoro totéž. Dnes je majetková držba úplně někde jinde. Zemědělské společnosti, které fungují na našem území, to znamená Troubecká hospodářská a Zeltr Agro, v průběhu let od různých majitelů vykupovaly pozemky – ornou půdu, a tím pádem došlo ke změnám. V trase pozemků už jich tolik nedrží soukromí vlastníci, ale právnické osoby.

Variantu Povodí Moravy jste schválili, jaký bude další postup?

První je územní řízení, dokumentace je zpracovaná, ale určitě se budou muset některé věci aktualizovat. Druhá věc je, že pro územní řízení potřebujete mít souhlasy vlastníků dotčených pozemků, takže to bude asi teď to nejdůležitější. Bude se na tom podílet obec, už dříve jsme rozhodli, že přijmeme zaměstnance, který se bude pozemkovým záležitostem intenzivně věnovat. Další otázka je, jestli bude nutná změna územního plánu či nikoliv. Některé části jsou v mírném rozporu s původním územním plánem. Myslím si, že je zbytečné měnit územní plán kvůli trošku rozdílné trase. Navíc máme ještě územní plán sídelního útvaru a dneska už ani nikdo neví, jak by prováděl změnu. Pořizovat kvůli tomu nový územní plán, když vím, že by to trvalo dva až tři roky, je prostě nesmysl.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje nemluví o nějakém trasování, mluví pouze obecně o protipovodňové ochraně, i proto si myslím, že by to neměl být zásadní problém. Jakmile se projde územním řízením, může se řešit dotační titul. Financování je nastaveno tak, že 85 procent platí Ministerstvo zemědělství z dotačního titulu a 15 procent je spoluúčast. Tam by se asi obec podílela vzájemně s Povodím Moravy. Pak už se přechází do stavebního řízení, kde mohou také vzniknout technické problémy při zpracování projektu a bude se muset řešit něco, co nikdo nepředpokládal.

Dá se vůbec tipnout, kdy by se mohlo s realizací začít?

Absolutně ne, může se i stát, že se to paradoxně urychlí nebo to bude drhnout na nějakých věcech, které objektivně nelze dopředu říct, že by byly řešitelné. Nejdůležitější jsou majetkoprávní vztahy.

Bylo těžké zahodit vlastní návrh protipovodňové ochrany a přijmout ten druhý?

Pro většinu ze zastupitelů obce byly rozhodující posudky strategického experta pro dotační řízení, které jsme z ministerstva zemědělství obdrželi. Obě varianty jsme už měli posouzené ještě v době, než vstoupil v platnost dotační program Podpora prevence před povodněmi III. Před ním byla Podpora prevence před povodněmi II, a podle toho vycházely oba návrhy jako financovatelné. V „trojce“, kde je daný důraz na retenci, vychází varianta Povodí Moravy jako jediná financovatelná z dotačního titulu. To bylo pro většinu zastupitelů rozhodující. Pak zbývala ještě jedna varianta, a to nedělat nic. Naše varianta stála 350 milionů korun, ve variantě Povodí Moravy cena vycházela na 410 milionů. Je to obrovská zakázka, bude záležet, za kolik to nakonec bude. Výběrové řízení na zhotovitele akce může být další zádrhel.

Otázka na závěr, zaznamenal jste po povodni v roce 2010 stěhování obyvatel z Troubek?

Nejsem si jistý, že by se tenkrát někdo odstěhoval. Po roce 1997 byli lidé, kteří prodali pozemky a odešli. Někteří do Čech, ale častěji spíš do okolí, třeba do Přerova. Začali se vracet, starší třeba do obecních bytů. Pak také rodiny, které vlastní parcely a postupně si je zastavovali s podmínkami, které byly stanoveny stavebním úřadem. Ty jasně říkaly, že se musí první obytné nadzemní podlaží zvednout a nebo mít technické přízemí. Což mělo velký vliv v roce 2010, většina nových domů v obytné části vodu neměla, protože byly zvednuty a měly tak určitou rezervu.“

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka