Staré trubky. Lidé platí i za vodu, která se ztrácí

10. února 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

česle

O stovky korun ročně přicházejí obyvatelé ČR kvůli nedostatečným investicím do vodohospodářské infrastruktury. Upozorňuje na to Moravskoslezský deník s tím, že v průměru k lidem nedoteče 18 procent vody.

Ve vodovodních trubkách se každoročně ztrácí značné množství vody, kterou si distributoři nechávají zaplatit. Přestože se rok co rok situace zlepšuje, podle vodáren je na mnoha místech letitá infrastruktura, na jejíž výměnu však není tolik peněz, kolik by si zasloužila.

To je nemilá zpráva krátce poté, co vodárny oznámily průměrné zdražení pro letošní rok zhruba o 2,5 procenta. „Cenu vody ovlivňuje řada faktorů, mezi ty výrazné patří značné úniky vody z vodárenské sítě, k čemuž dochází v důsledku nedostatečných investic do její obnovy,“ uvedl odborník na řízení vodárenských technologií Jan Švejnoha ze společnosti Schneider Electric. To v podstatě potvrzuje šéf představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák. Na obnovu sítě by tak bylo potřeba ročně utratit zhruba 17 miliard korun. „Skutečné investice jsou na úrovni osmi až devíti miliard korun,“ doplnil.

V České republice bylo podle poslední zprávy ministerstva zemědělství za rok 2013 75 481 kilometrů vodovodní sítě, takže na jednoho obyvatele zásobeného pitnou vodou připadlo v průměru osm metrů. V průměru je na tuto síť napojeno 93,8 procenta obyvatel. Největší podíl je v Praze a Karlovarském kraji, kde je na síť napojeno sto procent obyvatel. Naopak nejmenší podíl vykázal Plzeňský a Středočeský kraj se svými 83,3, respektive 83,7 procenta.

Přesto se vodárnám daří objem zmizelé vody stále snižovat. Ještě v roce 1989 připadlo na jednoho obyvatele denně 90 litrů vody, která se v potrubí ztratila. Před dvěma lety se tento objem snížil na necelých 30 litrů. Předloni se tak v potrubí ztratilo 106,3 milionu kubíků vody. „Představuje to zhruba osmnáct procent celkového objemu vody určené k dodávce,“ doplnil. Loni stál kubík vody v průměru 80 korun. Mezi hlavní příčiny těchto ztrát uvedl vyšší než optimální tlak v potrubí a jeho netěsnost. „Situace se dá řešit pomocí speciálního softwaru, který dokáže vodárenskou síť nepřetržitě monitorovat, optimalizovat tlak vody a lokalizovat s vysokou přesností i místo úniku vody,“ přiblížil odborník.

Za vyšší účet za vodné ovšem mnohdy mohou i domácnosti samy. Podle posledního průzkumu společnosti Henkel lidé ročně zbytečně vyplýtvají vodu za 4,2 miliardy korun jen kvůli čištění zubů. Čtvrtina Čechů totiž při této činnosti nezavírá tekoucí vodu. „Možná to někomu připadá jako banalita, aby zavíral kohoutek s tekoucí vodou při čištění zubů, ale absolutní čísla jsou alarmující,“ uvedl David Otáhal, který se dlouhodobě šetřením vodou zabývá. Toto plýtvání tak ročně přijde osobu až na 1700 korun.

Vodou se včera zabývala také vláda, která řešila, jak dál s regulací vodárenství. Už je jasné, že nevznikne nový úřad podobný Energetickému regulačnímu úřadu. Vznikne nový subjekt, který bude koordinovat práci jednotlivých ministerstev, do nichž vodárenství v současnosti spadá.

Zdroj: Moravskoslezský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace