Stane se Írán obrovskou pouští?

Aktualizováno 11. prosince 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

poust

Podle íránského klimatologa Násira Karamího výrazné změny klimatu ukazují, že „práh tolerance byl překročen a příroda se s tím už nedokáže vypořádat“.

Íránci se snažili popírat závažnost krize s vodou. Někteří ekologové se domnívají, že je již pozdě zastavit postup závažného sucha. Ti nejvíce znepokojení soudí, že se Írán stane příštím Somálskem, zemí-přeludem, že se do třiceti let změní v obrovskou poušť, píše francouzský deník Le Monde.

V posledních dvou letech z 95 procent vyschlo Urumíjské jezero v severozápadním Íránu, které bylo největší na Blízkém východě (mělo 5200 kilometrů čtverečních). Prezident Hasan Rúhání v listopadu rozhodl o vyčlenění 7,3 bilionu ríjálů (asi 4,8 miliardy Kč) na jeho záchranu. Jedná se též o plánu, podle něhož by rolníci, jejichž pole sousedí s řekou Zariní Rúd, vlévající se do Urumíjského jezera, dostávali ročně v přepočtu zhruba 32.500 Kč za každý neobdělaný hektar.

Také Teherán zažil problémy s vodou. V létě byly tři z pěti přehrad zásobujících metropoli prakticky prázdné a úřady musely vyhlásit úsporná opatření.

Podle klimatologa Násira Karamího tyto prudké klimatické změny ukazují, že práh tolerance byl překročen a příroda se s nimi již nedokáže vyrovnávat. Tento vědec vyučující na Bergenské univerzitě v Norsku poukazuje na to, že hlavní příčinou je demografický růst, neboť Írán má dnes 78 milionů obyvatel, dvakrát více než před čtyřiceti lety, a také ekonomický rozvoj země.

Po revoluci z roku 1979 a nástupu islámské republiky stát umožnil neomezený rozvoj zemědělství, aby si tak zajistil sociální klid a podporu mezi chudými venkovskými vrstvami. To je případ regionů sousedících s městem Isfahán v centrálním Íránu a Urumíjským jezerem.

Aby se zajistily potřeby zemědělců pokud jde o vodu, byly postaveny přehrady a nádrže, ovšem bez vědeckých podkladů. Odborníci hovoří o 700 velkých hrázích a o téměř 1000 středních a malých. „Vzhledem k převážně kontinentálnímu klimatu Íránu není stavba přehrad, kde se velké množství vody odpaří, tím optimálním řešením,“ vysvětluje profesor ekologie na Teheránské univerzitě Šahíd Beheští. Rolníci a venkované rovněž vyvrtali mnoho studní bez povolení, které odčerpávají podzemní vodu.

Situaci zhoršil rozvoj průmyslu spotřebovávající velké množství vody, zejména v pouštní oblasti Isfahánu. Srážky se snížily během čtyřiceti let o 16 procent (250 milimetrů ročně, třetina světového průměru) a tři čtvrtiny dešťů padají jen na čtvrtinu území, takže vznikají velké pouštní zóny. Přesto Íránci nejsou vždy ochotni s vodou šetřit. Oficiální údaje hovoří o spotřebě 250 litrů denně na obyvatele, a to je téměř dvakrát tolik, co činí světový průměr 130 litrů.

Vědci shodně tvrdí, že krize s vodou se projevila za prezidentství ultrakonzervativce Mahmúda Ahmadínežáda (2005-2013). Jeho nástupce prezident Rúhání je k problémům životního prostředí citlivější. „Pokud jde o přehrady, vláda neplánuje stavět nové, zatímco za jeho předchůdce byla zahájena stovka projektů,“ vysvětluje Šahíd Beheští.

Aby země mohla čelit suchu, potřebuje více než tyto pozitivní signály. „Írán musí zrušit všechny nelegálně zřízené vrty, zastavit zemědělskou produkci na 50 procentech polí a přestat pěstovat některé kultury, které jsou náročné na spotřebu vody, včetně obilí. Je nezbytné, aby vláda vyhlásila celonárodní úsporný program,“ říká Násir Karamí.

Dopady nedostatku vody by mohly překročit íránské hranice a ještě více destabilizovat oblast Blízkého východu, která již tak prožívá krizi. „Zkušenosti jiných zemí ukazují, že sucho oslabuje centrální moc a přispívá k etnickým a náboženským konfliktům a k násilí,“ prohlašuje Násir Karamí.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Fir0002

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině