Správci boleveckých rybníků vyzývají veřejnost: Nekrmte labutě!

4. března 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

080620132719

Správci soustavy boleveckých rybníků v Plzni se potýkají s neukázněnými návštěvníky. Přestože je lokalita u Velkého boleveckého rybníka osazena tabulemi se zákazem krmit vodní ptáky, lidé je nerespektují a nosí sem až desítky kilogramů starého pečiva denně, uvádí plzeňský magistrát ve své zprávě.

Díky tomu hrozí, že se labutě na rybníce zdrží do jara, čímž se zásadně zvýší riziko cerkáriové dermatitidy, která dokáže znepříjemnit letní koupání.

„´Krmiči´ si bohužel neuvědomují, že rohlíky, chleba a knedlíky nejsou přirozenou potravou labutí. Ty se živí vodní vegetací a nepohrdnou ani drobnými vodními živočichy. Obojím získávají potřebné minerály, vitamíny a další biologicky aktivní látky. Pečivo, které nesvědčí trávicímu traktu labutí, znamená jen prázdné kalorie, bez výživové hodnoty,“ vysvětluje Richard Havelka, vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně.

Labutě nevhodnou potravou ztrácejí, i když to na první pohled není patrné, kondici a snadno se stávají obětí nemocí nebo parazitů. Každoročně jsou zaznamenány úhyny labutí právě vlivem zcela nepatřičné stravy.

Krmení labutí neprospívá ani kvalitě vody. „Z donesených metráků pečiva se do vody uvolňují živiny, a to ať už ho labutě zkonzumovaly, čímž se do vody dostávají labutími exkrementy, nebo nikoli. To zase zbytky hnijí na dně. A právě dostupnost živin, respektive fosforu brzy na jaře podporuje růst vláknitých řas, které vytvoří zelené a velmi těžko odstranitelné baldachýny vznášející se na vodě a podél břehů,“ upozorňuje hydrobiolog Jindřich Duras. Podle něj má krmení labutí ještě jeden aspekt.

Pokud v něm lidé budou pokračovat, pravděpodobně se labutě na rybníce zdrží. „Zvyšuje se tím riziko z pohledu cerkáriové dermatitidy, která lidem znechutí koupání i v tak hodnotné lokalitě, jakou Velký bolevecký rybník je,“ podotýká Duras a připomíná proces, který nastane: „Když se voda oteplí, začnou se aktivovat vodní plži, ze kterých se uvolní přezimující cerkárie, a napadnou labutě. V nich se z cerkárií stanou dospělé motolice. Rychle a masivně produkují vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvičky, které napadají vodní plže. Labutě odletí, ale nakažení plži zůstanou a cerkárie se z nich mohou uvolňovat celou koupací sezonu.“

Záplava zbytků pečiva láká k Velkému boleveckému rybníku i labutě z okolí, zejména z jejich zimoviště na Berounce u sv. Jiří, kde je již několik let během zimního období odborně přikrmují pracovníci záchranné stanice živočichů.

Počet labutí na rybníku silně vzrůstá. Často přesahuje sto kusů, což znamená neúměrné zatěžování rybníka výkaly, tedy živinami, které ohrožují vývoj jakosti vody. Krmení vodních ptáků pečivem, které při slunečném počasí dosahuje množství 100 až 200 kilogramů, se podle Richarda Havelky stalo jakousi vášní až posedlostí odolávající racionálním argumentům.

„Výstražné tabule a informační panely jakoby se pro ´krmiče´ staly neviditelnými. Navíc na člověka, jenž jim chce nežádoucí krmení rozmluvit, dokáží být nevybíravě hrubí,“ sděluje Richard Havelka a upozorňuje, že jakékoliv znečišťování povrchových vod cizími látkami je možné posuzovat jako překračování zákona o vodách.

Správci boleveckých rybníků vyzývají veřejnost, aby labutě a kachny s ohledem na negativa, která tím způsobují,nekrmila.

Zdroj: Plzeň.eu

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství