Sporný jez na Labi chce vláda začít stavět už za čtyři roky

4. srpna 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

Labe Střekov - IMG_0185_-_kopie

Za čtyři roky by se u Děčína měl definitivně začít stavět jez, který má zajistit splavnost Labe a oživit vodní dopravu. Informuje o tom severočeská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Podle ekologů ale ničemu nepomůže, naopak zahltí silnice kamiony, neboť při nízkém stavu vody, k němuž bude i s jezem dál docházet, se bude muset v Děčíně zboží překládat z lodí do aut. Navíc to nevratně poškodí přírodu pod Děčínem. Proto ekologové navrhují bezjezovou variantu úpravy řeky.

Ministerstvo pro místní rozvoj teď přesto stavbu zařadilo do nové červencové koncepce rozvoje státu jako jednu z priorit. Argumentuje tím, že s labskou vodní cestou počítají územní plány obcí, kraje i projekt transevropské dopravní sítě TEN-T. Ten ale po České republice stavbu jezu nevyžaduje. „Nařízení k síti TEN-T definuje požadované cílové parametry vodních cest – požadavky na ponor či výšku pod mosty, nikoli způsob, kterým se jich má dosáhnout. Z nařízení tedy přímo nevyplývá povinnost jez postavit,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva dopravy Andrea Volaříková.

Podle plánů Ředitelství vodních cest (ŘVC) má ale největší vodní stavba v zemi za posledních 20 let i tak u Prostředního Žlebu vyrůst. „Bude stát 4,2 miliardy, malá vodní elektrárna pak 1,1 miliardy. Začne se v roce 2018 či 2019 a za tři roky bude hotovo,“ říká Jan Bukovský, mluvčí ŘVC. Projekt počítá s tím, že jez umožní lodím ponor 1,4 metru 345 dnů v roce a ponor 2,20 metru po 180 dnů v roce. „Ponor 1,40 metru je hranicí, kdy je plavba ještě rentabilní,“ upozorňuje Bukovský.

Problém ale je, že jez to zajistí jen v úseku od hranic do Děčína, dál ne. „Úsek od Děčína po Střekov zůstane obtížně sjízdný i nadále. To se prý vyřeší tím, že z Vltavské kaskády budou hladinu zvedat vlnou. Ale při dlouhodobém suchu bude v přehradách vody tak na dvě tři vlny. Bohužel, jez není řešení,“ říká Jana Vinterová z dalšího ekologického sdružení Arnika. Podle ní jez zlepší plavební podmínky pouze na 10 kilometrech. To připouští i Ředitelství vodních cest. Na zbylém úseku do Ústí nad Labem se ale podle něj počítá se zajištěním splavnosti jinou formou.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – severní Čechy, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka