Špinavé rybníky? Můžou za to kapři

6. srpna 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

rybník s leklou rybou - IMG_1695

Koupáníchtivé lidi i ostatní živočichy z rybníků vytlačil tučný kapří byznys. Informuje o tom deník Mladá fronta DNES s tím, že kvůli rybám jsou oblíbená přírodní koupaliště bahnitá a zakalená.

Třicítky na teploměru volají po koupání v přírodě. Najít však k tomu přijatelný rybník není dnes vůbec jednoduché. „Když jsem jako dítě jezdil na chalupu k Blaníku, mohli jsme si vybrat z mnoha rybníků, kam si půjdeme zaplavat. Dnes to nejde skoro v žádném,“ povzdechne si David Storch.  Nedávno tento biolog z Centra teoretických studií Karlovy univerzity jezdil s kamarády na kole krajinou kolem jihočeské Blatné a ani tam se jim nepodařilo najít rybník, ve kterém by měli chuť se namočit. Všude kalná, bahnitá nebo nevábně zelená voda, často zaneřáděná zbytky zrní nebo jiného krmení. Podle Storcha jsou vinni kapři, kteří se stali jedinými vládci českých rybníků, vytlačili takřka všechen ostatní život a udělali z nich nevábná bahniště.

Byznys s „vánoční“ rybou se totiž stal velmi výnosným podnikáním a množství vylovených kaprů se za posledních čtyřicet let zdvojnásobilo na přibližně dvacet tisíc tun šupináčů ročně. Asi polovina jde na vývoz.„Každý ví, že v rybníku Svět i v dalších v okolí se dá koupat tak do konce července. Pak už to kvůli zakalené vodě moc nejde,“ krčí rezignovaně rameny starosta Třeboně Jiří Houdek. Svět leží hned na kraji městského parku, u jeho břehů jsou dvě koupaliště.

Na majitele rybníků, firmu Rybářství Třeboň, už starosta – jak sám říká – netlačí. Největší rybářská společnost v Česku, která 80 procent ryb vyváží, totiž kompromis mezi rekreačním a rybářským využitím rybníků dlouhodobě odmítá. Snížení počtu kaprů a pročištění vody tak na dohled rozhodně nejsou. „Málokdo o tom mluví, ale jde o skutečnou ekologickou katastrofu,“ varuje profesor Storch.

Jak pohroma v rybnících vzniká? Kapři vyžerou drobné živočichy plankton, živící se řasami. Vodní řasy tak ve vodě zůstávají a způsobí její zelený zákal. Ryby kalí vodu i tím, že ryjí u dna. Nejenže tak rybníky znechutí potenciálním plavcům, ale zničí nebo vyženou i ostatní živočichy. Zdevastují celé populace žab či čolků, protože sežerou jejich zárodky. Obojživelníků v rybnících proto dramaticky ubývá. A od rybníků mizí i vodní ptáci, protože v bahnité vodě svou kořist neuvidí.

„Průhlednost vody ve většině rybníků nepřesahuje v létě 20 centimetrů, zatímco publikované údaje z 50. let dokládají průměrnou průhlednost vyšší než 150 centimetrů,“ říká Petr Musil z pražské fakulty životního prostředí. Počty kachen, potápek, lysek, bukačů či racků na rybnících radikálně klesají. K tomu koupání ve znečištěných rybnících může způsobit zdravotní obtíže. Rybáři je totiž vápní a do vody sypou také umělá hnojiva i kravskou mrvu, aby řasy, potrava planktonu, jímž se živí kapři, lépe rostly. Řasy zase mohou vyvolávat alergické reakce.

„Křišťálová voda není pro chov ryb vhodná,“ argumentuje Oldřich Pecha, majitel táborské firmy Štičí líheň – Esox, která ve stovce rybníků, jež vlastní či má v pronájmu, chová navzdory svému jménu v drtivé většině kapry.

Pechova firma hospodaří třeba na Starém rybníku nedaleko Bechyně. Dnešní třicátníci či starší lidé z okolních vesnic vzpomínají, že za jejich dětství byl čistý a lákal ke koupání. „Byla tam nejlepší voda,“ tvrdí místostarosta blízkých Hlavatců Josef Smrž. Dnes je tu zakalená hladina a navzdory parnému víkendu se tu nekoupe ani noha. „Není ale pravda, že do Starého a dalších rybníků vysypeme hnojiva a krmení, kolik chceme, množství je limitováno povoleními krajského úřadu,“ hájí se Pecha, jehož společnost exportuje kapry do celé Evropy. Tvrdí, že rybníky znečišťují významně také hnojiva, která se tam spláchnou z okolních polí. „To je obvyklá výmluva rybářů. Studie ale ukazují, že primární znečištění rybníků souvisí s intenzivním chovem ryb,“ uvádí David Pithart z Institutu aplikované ekologie v Českých Budějovicích.

Úbytek vodních ptáků či jiných živočichů kolem svých rybníků prý rybář Oldřich Pecha nepozoruje. „My se spíš považujeme za sponzory některých vodních ptáků, například kormoránů, kteří plundrují naše rybníky,“ vyhlašuje.

Lidé by měli tlačit na obce, na jejichž území se rybníky nacházejí, aby se s rybáři pokoušely zjednat nápravu – to navrhuje Jaromír Maštera ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. „Měly by docílit toho, aby alespoň jeden rybník v okolí byl vhodný ke koupání. Většinou totiž postačí radikálně snížit rybí obsádku,“ radí biolog Maštera.

Jan Švec, starosta obce Vlastiboř, v jejímž katastru leží Starý rybník a další vodní plochy, které obhospodařuje firma pana Pechy, však považuje dohodu s rybáři za science fiction. „To se nedá! Vždyť jim jde o tržbu. Dřív s námi nekomunikovali ani tehdy, když jsme je žádali o snížení hladiny rybníků, kterou zvyšovali, aby se tam vešlo víc ryb. Až teď po povodních s částečným snížením souhlasili,“ říká starosta.

Kapří společnost však náznak dobré vůle nakonec prokázala ještě v jedné věci: v jednom ze svých sta rybníků se rozhodla přísun hnoje a krmiva omezit. Jedná se o Rytířský rybník, na jehož břehu je turistické tábořiště, které patří právě obci Vlastiboř. Ani tady však voda nepůsobí příliš přitažlivě a v rybníku se ani v třicetistupňovém vedru obvykle téměř nikdo nekoupe

Podobně odevzdaně jako vlastibořský starosta se tváří i starosta Třeboně. „Kdybychom vlastníka rybníků nutili k omezení obsádky, pak by mohl žádat od města kompenzaci. Z rekreačního využití by těžko měl větší příjmy než z chovu ryb,“ namítá Jiří Houdek. Asi ví, o čem mluví. Přestože nejlukrativnější třeboňské rybníky, jako třeba Svět, zprivatizovalo Rybářství Třeboň, v jehož představenstvu sedí „kmotr“ ODS Pavel Dlouhý, městu zůstala menší část z nich, asi 250 hektarů. Jenže město, do jehož malebného okolí v létě proudí tisíce turistů, větší část opět pronajímá rybářům. A aby se kruh uzavřel, jde vesměs o Rybářství Třeboň.

Mocná firma komunikovat odmítá. „Po telefonu se s vámi vůbec nebudu bavit,“ říká její ředitel Jan Hůda a nechce odpovědět ani e-mailem třeba na to, zda by v nějakém svém rybníku neuvažoval o snížení množství kaprů v zájmu koupáníchtivých lidí. Na mlčení sází i společnost Panství Bechyně, již spoluvlastní rodina někdejšího obchodníka s krevní plazmou Josefa Šťávy a patří jí mnoho rybníků na Táborsku. Její vedení si nechalo poslat otázky e-mailem, ale neodpovědělo. Pozitivní příklad lze nakonec nalézt až na Vysočině. Rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který tak nyní slouží hlavně ke koupání. Tady vše ale bylo jednodušší, protože rybník patří městu a „protivníkem“ není velká firma, ale pouze menší rybářské sdružení.

A docela čisté rybníky jsou třeba nedaleko odtud v okolí obce Kamenice. „Rybáři? Ty tu nemáme,“ libuje si tamní starostka Eva Jelenová.

Zdroj: Mladá fronta DNES

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka