SOVAK: Investice do oprav za pět let přes 13 miliard korun

Aktualizováno 18. října 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

pvk-centralni-dispecink-img_2739

Za posledních pět let investovalo 50 největších členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) do obnovy a oprav vodohospodářské infrastruktury v ČR více než 13 miliard korun. Informoval o tom na dnešní tiskové konferenci ředitel SOVAK Oldřich Vlasák.

Uvedená částka podle něj vyplynula z šetření SOVAK mezi svými členy. Podíl nákladů, jakož i absolutní částky určené na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, přitom rok od roku roste. „Položky spojené s obnovou a opravou vodohospodářské infrastruktury představují zdaleka nejvýznamnější částku v celkových úplných nákladech, ze kterých se následně určuje výše plateb za vodné a stočné,“ zdůrazňuje Vlasák. Nejvýznamnější položku v nákladech vodohospodářů představuje podle něj nájemné za infrastrukturu, kterou platí provozovatel této infrastruktury jejímu majiteli a kterou by majitel měl přednostně opět investovat na obnovu stávající a výstavbu nové infrastruktury. Ve sledovaném období například dosáhla výše nájemného částky téměř 33 miliard korun. Podle SOVAK jsou ale v naší zemi investice do obnovy vodohospodářského majetku přesto stále nedostatečné. „Vzhledem k celkové hodnotě vodohospodářské infrastruktury, přesahující 1 bilion korun a řadou odborníků doporučené hodnotě investic do opravy a obnovy této infrastruktury pohybující se okolo 2 – 2,5 % ročně z reálné (nikoliv účetní) hodnoty této infrastruktury, negenerují v současné době majitelé vodohospodářské infrastruktury částky na obnovu a opravu v takové výši, které by v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy této infrastruktury,“ připomíná Vlasák.

Limitem je mimo jiné cena vodného a stočného, která je základním zdrojem financí na potřebnou obnovu. Ceny vody jsou přitom ovlivňovány také již přijatou nebo plánovanou legislativou, například novelou nařízení vlády č. 401/2015 Sb., která by se měla v nejbližších týdnech dostat na program jednání vlády a která výrazným způsobem zvyšuje požadavky na odstraňování dusíku a fosforu. SOVAK musí konstatovat, že tato novela v některých případech vyvolá dodatečné investiční a provozní náklady, a to i takových čistíren odpadních vod, které byly postaveny, či zrekonstruovány v nedávné době. I pokud by tyto dodatečné investice byly hrazeny z národních, či evropských dotačních titulů (což by SOVAK jednoznačně přivítal), je nutné vzít v potaz, že následnou obnovu této nové infrastruktury bude hradit její vlastník, který tak bude nucen tyto zvýšené náklady na obnovu patrně promítnout ve vyšších cenách, než v současné době.

Podle SOVAK se tak nová legislativa v praxi odrazí ve vyšších  nákladech vodohospodářských společností, a tím i v cenách vodného a stočného, což částečně omezí potřebu investic na obnovu a opravy vodohospodářských sítí. Cena vody je totiž v ČR regulovaná a řídí se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Regulačním orgánem je Ministerstvo financí (MF) prostřednictvím takzvaného věcného usměrňování cen. Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Regulace je stanovena každoročně cenovým výměrem a popsána v pravidelně vydávaném Cenovém věstníku MF.

Naše voda, ilustrační foto (dispečink distribuce vody) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace