SOVAK ČR k dotačnímu programu MŽP a SFŽP ČR Dešťovka

29. května 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

rybník 2 - déšť - IMG_0373

Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vypsal o k 29. 5. 2017 nový dotační program Dešťovka. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k němu zveřejnil následující odborné stanovisko:

Tento program s přidělenou alokací prostředků ve výši 100 mil. Kč je zamýšlen jako nástroj pro řešení negativních následků sucha, který by zároveň pro své uživatele měl přinést i finanční úsporu v nákladech za vodné a stočné. SOVAK ČR dlouhodobě upozorňuje na nevhodné nakládání s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný, neboť přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území České republiky a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva.

Z tohoto pohledu lze nový dotační program Dešťovka vnímat jako příspěvek ke zlepšení stávající, naprosto nevyhovující praxe nakládání se srážkovou vodou v České republice. Využívání srážkových vod pro účely, které nevyžadují kvalitu vody pitné, lze podporovat především v těch lokalitách, které v minulosti již čelily kritickému nedostatku surové vody pro výrobu vody pitné a zásobování obyvatel pitnou vodou bylo nutné zajistit náhradním způsobem, například zavážením lokálních vodojemů pitnou vodou vyrobenou z jiných zdrojů.

Na druhé straně dotační program Dešťovka přináší některá úskalí a otázky, kterým je nutné věnovat řádnou pozornost. V prvé řadě je to otázka úspor pro uživatele. V tiskové zprávě ze dne 27. 4. 2017 zveřejněné na webových stránkách MŽP ČR a SFŽP ČR ministr životního prostředí Richard Brabec chybně uvádí: „Podle našich propočtů by díky těmto systémům na udržitelné hospodaření s vodou mohla domácnost ročně ušetřit až sto tisíc litrů pitné vody, zejména při současném využívání vody srážkové a přečištěné šedé vody. To je úspora 7–10 tisíc korun ročně, a to není málo. “ Pro pořádek, sto tisíc litrů je 100 kubických metrů (m 3) a celková průměrná spotřeba pitné vody v domácnosti v České republice je daleko nižší, než 100 m 3, které se dle ministra Richarda Brabce dají ušetřit. Průměrná domácnost má nyní dle údajů ČSÚ 2,3 osoby a při průměrné spotřebě vody 88 l na osobu a den, což je 33 m 3 osobu a rok, je tak roční celková spotřeba domácnosti pouhých 76 m3. Ovšem pouze část z této spotřeby nevyžaduje kvalitu vody pitné jako je například splachování WC či zalévání, které představují nanejvýš 30 % z celkové spotřeby pitné vody. Typická česká domácnost tak má možnost za rok ušetřit využíváním dešťových či šedých vod nikoliv ministrem  deklarovaných 100 m 3, ale reálně cca 23 m 3. Při průměrné výši plateb za vodné a stočné ve výši 85 Kč za m 3, tak finanční úspora nebude činit 7–10 tisíc Kč za rok, ale nanejvýš 2 000 Kč za rok.

Současně je nutné vzít v potaz skutečnost, že využívání dešťových či šedých vod v domácnostech přináší svým uživatelům i dodatečné provozní náklady spojené s čerpáním, filtrací, čištěním, údržbou a obnovou samotného zařízení na využívání dešťových či šedých vod. Řada uživatelů, kteří by se pro tento systém rozhodli čistě z ekonomických důvodů, se pak může v budoucnu setkat se skutečností, že kromě starostí s provozem a údržbou systému žádnou finanční úsporu nepocítí, či v některých případech náklady spojené s provozem a údržbou budou větší, než úspora z vodného a stočného.

Dalším aspektem využívání dešťových či šedých vod v domácnostech je ochrana zdraví jak samotných uživatelů, tak i ostatních obyvatel napojených na veřejný vodovod. Každý realizovaný projekt musí garantovat, že nedojde ať už přímým spojením, či přes nejrůznější spotřebiče k propojení veřejného rozvodu pitné vody s rozvodem srážkové vody. Taktéž je nutné zajistit, aby každý uživatel byl schopen řádně provozovat tato zařízení na takové úrovni, která by nepřinesla zdravotní rizika pro samotné uživatele. V neposlední řadě je nutné nastavit i řádná pravidla pro fakturaci takto produkovaných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace v rámci plateb za stočné. Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v § 19, odstavec 9 říká: Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem. Na situaci vypouštění vyššího množství odpadních vod, ačkoliv jediným zdrojem vody je voda odebraná z veřejného vodovodu, pak zákon nepamatuje vůbec. Není možné připustit, aby náklady spojené s odváděním a čištěním takto produkovaných odpadních vod byly přenášeny na ostatní uživatele veřejné kanalizace.

SOVAK ČR vnímá sucho jako závažný problém ohrožující zásobování obyvatel České republiky kvalitní pitnou vodu a podporuje jakékoliv kroky vedoucí k zajištění dostatečného množství vody i pro další generace. Na druhé straně je nutné si položit otázku, zda podpora dalšího odvádění srážkových vod do kanalizace je v konečném důsledku skutečně účinný nástroj proti negativním následkům sucha. Již v současné době čistírny odpadních vod v České republice díky odvádění srážkových vod do kanalizace čistí zhruba dvojnásobné množství vody, než je spotřeba vody pitné! SOVAK ČR je přesvědčen, že nejúčinnějším nástrojem pro snížení negativních následků sucha je zasakování srážkových vod v místě jejich dopadu a umožnit tak posílení podzemních vod, nikoliv plošná podpora dalšího odvádění srážkových vod do kanalizace.

SOVAK ČR v této souvislosti dlouhodobě připomíná skutečnost, že v případě odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty nemající povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Odstranění výše uvedených výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod je cestou, jak účinně motivovat k tolik potřebnému zasakování srážkových vod v místě dopadu na místo jejich odvádění kanalizací.

Skutečně praktické kroky ke snižování negativních následků sucha s hmatatelnými výsledky však činí především jednotliví provozovatelé a vlastníci vodohospodářské infrastruktury. V roce 2016 pokračoval trend snižování ztrát v trubní síti, když došlo k poklesu na hodnotu 90,1 mil. m 3 z 99,1 mil. m 3 z roku 2015. Procentuální ztráta z vody vyrobené a distribuované veřejnými vodovody pak klesla z 16,8 % na 15,4 %, což je i mezi vyspělými státy světa nadstandardně nízká hodnota. Takto ušetřených devět miliard litrů pitné vody za jediný rok lze považovat za daleko významnější nástroj v boji proti negativním následkům sucha, než nově představený dotační titul Dešťovka může přinést.

http://www.mzp.cz/cz/news_170427_Destovka

https://www.sfzp.cz/clanek/193/3295/boj-se-suchem-mzp-a-sfzp-cr-spousti-dotacni-program-destovka-29-kvetna-startujeprijem-zadosti/

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace