Soud: Povodí Odry za povodňové škody v areálu Ostrama nemůže

3. listopadu 2014 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

IMG_0154

Soudní spor mezi kyperským žalobcem, společností RETISE ENTERPRISES LIMITED (původní žalobce OSTRAMO VLČEK s.r.o.), a žalovaným státním podnikem Povodí Odry o náhradu škody, způsobené údajně v areálu společnosti povodní v roce 1997 v konečné žalované výši včetně úroků zhruba 16 miliard Kč, definitivně skončil pro Povodí Odry úspěchem.

Portálu Naše voda to oznámil mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.

Ústavní soud v říjnu 2014 odmítl ústavní stížnost žalobce jako zjevně neopodstatněnou. Ústavní stížnost byla posledním prostředkem, který mohl žalobce využít.

Soudní spor začal podáním žaloby společností Ostramo 24. ledna 2000, v níž žalobce požadoval úhradu údajných škod v areálu firmy ve výši zhruba 1,2 miliardy Kč. Ty měly vzniknout zaplavením areálu firmy při povodni 1997. Tento nárok byl postupně navyšován až na konečných více než 8 miliard Kč, což by včetně úroků v současnosti představovalo částku zhruba 16 miliard Kč. Současně byla údajná pohledávka za uvedenou úhradu v průběhu soudního řízení několikrát prodána, čímž se měnila osoba žalující až po konečného žalujícího, kyperskou společnost RETISE ENTERPRISES LIMITED.

Státní podnik zavinění uváděných škod od počátku odmítal a po čtrnácti letech soudních řízení (2x Okresní soud v Ostravě, 2x odvolací Krajský soud v Ostravě, 1x dovolání k Nejvyššímu soudu, 1x ústavní stížnost k Ústavnímu soudu) tento spor definitivně skončil úspěchem žalovaného, tedy státního podniku Povodí Odry.

„Po technické stránce byla žaloba v této věci založena na představě, že povodňová ochrana by měla být absolutní, tak aby stěžovatele ochránila proti jakkoliv velké povodni. Takováto představa však nikdy nemůže odpovídat realitě. Úprava toku a hráze podél Odry v Ostravě v inkriminovaném úseku byla navržena a postavena na ochranu před 100letou vodou, což představovalo průtok 877 m3/s. Extrémní povodeň z roku 1997 byla prokazatelně vyšší a vykazovala povodňové průtoky na úrovni 500leté vody, tedy 1350 m3/s,“ vysvětluje Čestmír Vlček.

Mimořádně vysoká byla také nárokovaná výše škody. Taková požadovaná výše škody nebyla zřejmě dosud českými soudy projednávána. Škodu se stěžovateli nepovedlo nikdy státnímu podniku prokázat. „Větší část uplatňovaného nároku stěžovatele (zejména ušlý zisk) měla navíc evidentně nadhodnocený charakter i s ohledem na skutečnost, že společnost původního žalobce (Ostramo Vlček) vykazovala prokazatelně těsně před povodní kumulovanou ztrátu ve výši desítek milionů Kč, měla v závěru roku 1996 zápornou hodnotu vlastního jmění, a nebyla tak schopna hradit své závazky z běžné podnikatelské činnosti,“ dodává Vlček.

Naše voda

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině