Současný vzestup teplot je údajně jen dočasný, po něm přijde ochlazování

Aktualizováno 31. srpna 2017 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

korálový útes - osel.cz

Většina klimatologů zastává názor, že lidmi produkovaný oxid uhličitý má na klima velký vliv a že jeho masivní produkce už začala Zemi nebezpečně oteplovat. Jak ale v rozsáhlém článku uvádí populárně-vědecký portál osel.cz., ve skutečnosti to může být zcela jinak.

IPCC, neboli Mezivládní panel pro změny klimatu, je asi nejznámější instituce formující veřejné mínění ve smyslu oteplování planety. Důvěru nabyla udělením Nobelovy ceny. Autority jako Al Gor a Rádžéndra Pačaurí z ní udělali mezinárodně uznávanou instituci sloužící vládám svými zprávami jako politické poradenství s dalekosáhlými důsledky na ekonomiku. Ze zpráv IPCC opakovaně zaznívá, že oteplení je jednoznačné, je způsobeno antropogenní činností a že za to může produkce skleníkových plynů. Má jít o konsenzus tisíců vědců. Dvojice Australanů si z věhlasu instituce moc nedělá. V duchu hesla nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme prohlašují, že argumentační pyramida IPCC stojí na špatném základě. Těmi kveluranty jsou bioložka Jennifer Marohasy a počtář John Abbot. Výsledky získané pomocí „neural network technology“, o nichž si myslí, že je k takové kritice Panelu opravňují, uveřejňuje nejnovější číslo časopisu GeoResJ. Praví tam doslova, že globální oteplování je „téměř zcela přirozené“.

Oba jmenovaní přitom pozměnili přístup k datům, s nimiž klimatologická obec pracuje. Australané sice rovněž vycházejí z dat, které již dříve sestavili jiní autoři, jen s nimi nejprve provádějí jakousi rozborku a sborku. U  teplotních řad z doby před 2000 lety samozřejmě nejde o teploměrem naměřené hodnoty, ale o odvozené teploty z jiných měřitelných přírodních charakteristik. Charakteristik, které ale na teplotě úzce závisí. Například výskyt a skladba pylu, síla stromových letokruhů, skladba jader korálů či letokruhy krápníků. Takto získaným datům (teplotám) se říká proxy data a proxy teploty. Marohasy s Abbotem datové řady, z nichž vychází i prognostické modely IPCC, ošetřili podle nejnovějších poznatků botaniků, expertů na mořskou faunu a flóru, chemiků, fyziků,…  a vybrali z nich pro konkrétní oblasti ty, které v daných lokalitách mají nejvyšší vypovídací schopnost. Druhým rozdílem je metoda zpracování proxy teplot. Australané nepracují s „globalitou“, ale i své prognózy omezují „místně“. Ve své práci například uvádí: Historické profily naznačují, že před industrializací došlo k oscilacím až do přibližně 1 °C na obě strany průměrné hodnoty a to trvalo až do 20. století. Proxy měření založená na stromových kruzích z Nového Zélandu ukazují, že teploty přirozeně kolísaly v pásmu 2 °C. Ale proxy data v intervalu let 1880 až 1940 dokládají výrazné ochlazení v této oblasti. To je v rozporu s globálními trendy IPCC, ale je to v naprostém souladu s proxy daty a děním ve východní a jihovýchodní Austrálii.

Vstupní data, s nimiž australská dvojice operovala, jsou veřejně dostupná a pracuje s nimi i „konkurence“, ale jak se říká, když dva dělají totéž, nemusí ještě být výsledek tentýž. Vybrané teplotní řady a technika zpracování dat metodou neuronových sítí poskytla pro dané lokality předpovědi vývoje teplot, které jsou překvapivě odpovídající skutečnosti. To je podle autorů studie důkazem, že teploty, které měříme v současnosti, odpovídají teplotám cyklickým a zákonitým.

Takové tvrzení je ale v rozporu s konstatováním  hlavního klimatologického proudu přistupujícího k modelování z pozice „General Circulation Models“. Z těch totiž vyplývá, že si za většinu nedávného globálního oteplení můžeme sami. Oba názory najednou platit nemohou. Australanům, jak se zdá, hraje do karet realita středověku. V době mezi lety 986 až 1234 byly teploty zhruba stejné, jako jsou dnes. A tehdy ještě nemohl být na vině oteplování průmysl. Lidstva také ještě tehdy nebylo tolik, aby planetu dýcháním a pšoukáním oteplilo.

Australané v právě nyní vydané publikaci na podporu své teorie uvádějí i další argumenty. Pokud se například jako referenční vezmeme rok 1998, tak se už řadu let ochlazuje a ne otepluje. Pokud se zvolí rok 2002, tak zase nesedí předpoklad, že by teplotu řídil uhlík (CO2) přítomný v atmosféře. To, že globální teplotní průměry po roce 1980 klesají, se shoduje s tím, co Australanům z vložených dat nasimuloval počítač – zpomalení růstu teplot. Závěr autorů publikace proto zní: Čeká nás to samé, k čemuž v minulosti vždy došlo, a to je pokles teplot.

To, že autoři nynější zprávy v klimatických změnách nespatřují nic neobvyklého, je v rozporu s tvrzením mnoha výzkumnických celebrit, a tak prohlášení nemohlo zůstat bez odezvy. Článek je podle některých brak a neměl být ani publikován. Ti, co jej recenzovali, se zase ohrazují, že na něm neshledali nic zavádějícího. Očekává se, že se brzo vyrojí stovky článků, v nichž hlas kverulantů zcela zapadne. Nakolik si jejich nynější informace zaslouží pozornost, si netroufáme posoudit. Oponenti Marohasy a Abbota jim vytýkají, že ze stovek do svých výpočtů vybrali jen šest proxy teplotních řad a že taková selekce je neopodstatněná. Autoři na svou obranu argumentují zase tím, že volili pro konkrétní místa ty nejvěrohodnější údaje.

Nevraživost obou táborů se odvíjí od chvíle, kdy se Abbotovi podařilo zpochybnit argumenty australského Ministerstva pro změnu klimatu, jehož podklady posloužily k zavádění daňové reformy. Abbota tehdy zarazila neprůhlednost zpracování dat. Jeho snahy dobrat  se informací se nesetkávaly s pochopením. Ačkoli šlo o programy hrazené vládou (z daní), výzkumníci a instituce dělali mrtvého brouka a podat bližší informace o Australském programu vědy o klimatických změnách (ACCSP) odmítaly. Teprve až po odvolacím řízení sepsaným právníkem, kdy se k věci musel vyjádřit komisař pro informace, v jehož náplni práce je kontrola a uplatňování vynakládání státních prostředků ve veřejném zájmu a který má dbát na dodržování zákona, k němuž se vláda zavázala (Freedom of Information Act  – zákon o svobodě informací), se podařilo argumenty institucí operujících tvrzením, že jde o jejich duševní vlastnictví, vyvrátit.

Původní rozhodnutí o nevydání podkladů tak muselo být zrušeno a Ministerstvo pro změnu klimatu bylo donuceno jít s pravdou ven. Asi nepřekvapí, že ve financování 160 klimatologů a meteorologů, kteří materiál pro vládu připravovali, vyšly najevo „významné účetní nesrovnalosti ve výši 10 milionů dolarů“. Stalo se tak veřejným tajemstvím, čím že to byli výzkumníci motivování, aby hodně ze svých výzkumných snah směrovali ke „správné“ formulaci výsledků.

Kverulanti v souvislosti s touto kauzou upozorňují ještě na něco. A sice, že se tehdy jednalo o modelování technikou General Circulation (GCM) a že stejným modelem se argumentuje v propojení globálního oteplování s emisemi skleníkových plynů i dnes. Asi se nemůžeme divit, že si Abbot z vládních institucí a jejich modelů posléze „vystřelil“. Veřejnost se tak dověděla, že použité metody mají pramalou vypovídací schopnost, neboť s mnohamilionovými investicemi se jim nepodařilo zlepšit ani  dlouhodobou předpověď dešťových srážek. Doložil to vypracováváním vlastních předpovědí, které byly realitě blíž. Kromě mírně otřesené reputace Bureau of Meteorology, se ale nic jiného nestalo. Ostatně, vládní opatření mezitím stejně už byla přijata.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně výrazně kráceno), primární zdroj: John Abbot, Jennifer Marohasy.: The application of machine learning for evaluating anthropogenic versus natural climate change, GeoResJ (2017). DOI: 10.1016/j.grj.2017.08.001, Abbot, J. & Marohasy, J. 2017. Application of artificial neural networks to forecasting monthly rainfall one year in advance for locations within the Murray Darling Basin, Australia, International Journal of Sustainable Development & Planning. Volume 12, Pages 1282-1298., Jennifer Marohasy.: Most of the Recent Warming Could be Natural, IPA 2017.

foto (korálový útes) s komentářem: Zatímco Abbotovi vychází, že pokud by se v atmosféře množství CO2 zdvojnásobilo, mohlo by se oteplit maximálně o 0,6 °C, Mezivládní panel pro změnu klimatu prognózuje 1,5 °C až 4 °C.

 

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy