Sokolí mláďata již vylétají z hnízd na komínech

Aktualizováno 23. května 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

mládě sokol stěhovavý

Právě v těchto dnech začínají z umělých hnízd na komínech řady průmyslových areálů vylétat na své první výpravy sokolí mláďata. Již sedmým rokem tak pokračuje úspěšný projekt umělého hnízdění vzácných sokolů stěhovavých na komínech, chladicích věžích či silech, který posiluje jejich populaci u nás.

Informoval o tom mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann s tím, že loni pocházela třetina odchovaných sokolích mláďat v ČR právě z těchto umělých hnízdišť. V roce 2016 bylo na území České republiky zjištěno 89 párů sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Celkem bylo obsazeno 69 hnízd, z nichž vylétlo minimálně 121 mláďat. Na průmyslových stavbách bylo zjištěno 17 párů sokolů, z nichž 16 párů zahnízdilo a z toho 13 jich vyvedlo 41 mláďat, což je třetina všech loňských sokolích mláďat u nás. Podle ornitologa Václava Berana, hlavního koordinátora projektu a výzkumného pracovník ALKA Wildlife, o.p.s., trend vývoje populace sokola stěhovavého i díky hnízdům na stavbách v průmyslových areálech vykazuje stálý nárůst a zdecimovaná populace sokola stěhovavého pomalu sílí. Ještě ale není tak silná, jako ve 40. letech minulého století, kdy dosahovala vrcholu.

Umělá hnízda na výškových budovách v průmyslových areálech jsou navíc pro sokoly bezpečnější než přírodní hnízdiště. Na komínech a jiných stavbách je neohrožují přirození predátoři ani nevyrušují turisté či horolezci. Jsou chránění v případě nepříznivých klimatických podmínek (sníh a deště). Snáší zde průměrně také více vajec i počet odchovaných mláďat je v umělých hnízdech vyšší než v přírodě. Může za to i dostatek potravy, sokoli mimo jiné přirozenou cestou snižují počty holubů ve městech.

Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových průmyslových stavbách (zejména komínech či chladicích věžích) podařilo sokolům odchovat 111 mláďat. Po loňské premiéře a letošním opakování přímého sledování hnízdění sokolů na komíně teplárny TERMO v Děčíně na webu teplárny (http://ted.mvv.cz/) se letos s přenosy ze sokolího hnízda na komíně přidala teplárna mladoboleslavské automobilky ŠKO-ENERGO (http://www.sko-energo.cz/cs/sokoli/). Zatímco v Děčíně se k sobě v hnízdě choulí tři kuličky ještě s bílým prachovým peřím, v mladoboleslavském hnízdě už se sokolové podobají tmavým opeřením svým rodičům a poletují kolem komína.

Trend umělých hnízd na výškových stavbách k nám přišel z Německa, kde je již populace sokolů stěhovavých velice silná a kde vlastně hnízdění na lidských stavbách ve větším měřítku začalo. Dnes už tam takto hnízdí více než stovka párů a některé i na tak kuriózních místech, jako jsou velkorypadla v lomech. Postupně se z nejvyšších budov sokolové přesunují i níže, hnízdí třeba na mostech.

Naše voda, foto: (sokolí mládě v hnízdě na komíně Elektrárny Ledvice), autor Václav Beran

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě