Šok: 90 pct. obcí nedodržuje zákonné požadavky na obnovu vodovodů

Aktualizováno 9. února 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

opravy opravy infrastruktury - 5

Neuvěřitelných 1167 subjektů – vlastníků vodovodů a kanalizací z řad obcí a měst z celkově šetřených 1371 subjektů nevytváří dostatek finančních zdrojů na obnovu vodohospodářského majetku. Uvedená data byla vůbec poprvé prezentována na dnešní konferenci „Financování vodárenské infrastruktury“.

Jde o údaje Ministerstva zemědělství sbírané za rok 2015 v rámci benchmarkingu, jehož cílem je regulace oboru vodovodů a kanalizací a cenotvorby prostřednictvím jednotné metodiky. Ty byly dnes prezentovány jako „předběžné“, uvedená data ještě čeká vnitřní připomínkové řízení v rámci resortu a poté, zhruba do tří týdnů, budou zveřejněna na webu ministerstva zemědělství v sekci vodovody a kanalizace. Výsledky jsou přitom, jak se řada účastníků konference vyjádřila, doslova šokující. Ve skutečnosti ale potvrzují léta opomíjené a zpochybňované tvrzení Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), podle nichž se do obnovy vodohospodářské infrastruktury v ČR investuje nedostatečně, a to především ze strany vlastníků vodohospodářského majetku. Povinnost obnovy majetku přitom ukládá legislativa, podle níž je povinností zpracovat a následně také dodržovat plány obnovy vodohospodářské infrastruktury. To v praxi znamená, že 90 procent vlastníků tohoto majetku nedodržuje zákon.

Výsledky benchmarkingu dokladují ale i řadu dalších varovných údajů, například absenci odborných znalostí vlastníků vodohospodářského majetku, podvodné výkaznictví a také zásadní rozdíl ve zjištěných datech mezi subjekty, které vodohospodářský majetek vlastní a zároveň jej provozují a mezi subjekty, které majetek sice vlastní, ale vodohospodářské služby provozují vodohospodářské společnosti. V druhém případě totiž šetření nezjistilo ani jeden případ, kdy by provozovatelé dostatečné zdroje na obnovu nevytvářely, ačkoli právě tyto subjekty, často z řad nadnárodních vodohospodářských společností typu Veolia, jsou politiky a novináři obviňovány z nedostatečných investic.

Mezi zmiňované varovné signály patří také skutečnost, že z celkem 1818 oslovených respondentů nebylo schopno vyplnit dotazníky 447 subjektů v kategorii vodovodů a 499 subjektů v kategorii kanalizace. Nejčastějším důvodem byla v tomto případě neschopnost dohledat data k uvedenému majetku. U vlastníků a zároveň provozovatelů vodohospodářských služeb, tedy u měst a obcí, šetření také potvrdilo v 627 případech ze zmiňovaných 1371 subjektů „záporný kalkulační zisk“, což v praxi znamená, že cenu vody dotují z jiných zdrojů, než jsou ceny vodného a stočného. Některé subjekty také vykazovaly nulový počet zaměstnanců a nulové náklady na mzdy, přestože je zřejmé, že někdo se provoz vodovodů a kanalizací starat musel a byla mu za to vyplácena mzda.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Komentář týdne, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace