Slovníček vodohospodářských pojmů: Znáte typy povodní?

Aktualizováno 9. října 2013 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Přehrady a vodní díla

janov

Povodí Ohře zveřejnilo základní přehled vodohospodářských termínů vztahujících se k problematice přehrad a nádrží a převedlo ho do srozumitelného popisu i pro laiky.

 

vodní dílo                                        souhrnný název pro nádrž a hráz se všemi objekty, které se k ní vážou,

přehrada                                         stavba, která přehrazuje údolí se všemi technickými objekty – do přehrady se nemůžeme chodit koupat, protože je to obdobné, jako bychom se chtěli chodit koupat do silnice,

hráz                                                   vlastní těleso přehrady – zemní, betonové nebo zděné,

nádrž                                                 prostor, ve kterém je možné zachytávat vodu – v nádrži se můžeme koupat, chytat ryby, rekreovat se nebo sem naopak nesmíme ani vstupovat, když jde o vodárenskou nádrž (nádrž, která slouží jako zdroj pro výrobu pitné vody),

vypouštěcí zařízení                      jde o objekty, které mohou v době nízkých, běžných nebo povodňových průtoků vypouštět vodu z nádrže do vodního toku – jedná se zejména o spodní výpusti a o bezpečnostní přelivy,

spodní výpust                                jde většinou o potrubí umístěné ve spodní části přehrady, které umožňuje vypouštět vodu při jakýchkoli průtokových poměrech a při jakýchkoli polohách hladiny vody v nádrži – zkrátka, ať je vody hodně nebo málo, tyto výpusti mohou být ve funkci a vodu převádět; spodní výpusti obsahují i uzávěry, kterými se dá průtok vody regulovat,

bezpečnostní přeliv                    jde o objekt, který má za účel zajistit bezpečnost přehrady při povodních; průtok vody přes bezpečnostní přeliv neumožní přelití hráze a její následné poškození; bezpečnostní přeliv nemůže být ve funkci při nižších provozních hladinách vody v nádrži, řeší právě povodňovou situaci, když je vody tolik, že nestačí odtékat pouze spodními výpustmi; bezpečnostní přeliv může být hrazený (je vybaven pohyblivým uzávěrem, je tedy možné měnit průtok bezpečnostním přelivem na základě manipulace s uzávěrem), nebo nehrazený – pevný (nemá pohyblivý uzávěr, není možné měnit průtok manipulací, průtok je striktně závislý na poloze hladiny vody v nádrži); nelze srovnávat ani zaměňovat přepadání vody přes bezpečnostní přeliv (běžná situace zejména při povodních) a naproti tomu přelévání hráze nebo přehrady (extrémní a kritický stav na vodním díle),

ovladatelný prostor nádrže     prostor ode dna nádrže až po korunu pevného bezpečnostního přelivu (u nehrazeného přelivu) nebo po nejvyšší možnou úroveň uzávěrů bezpečnostních přelivů; je to prostor, ve kterém lze technickými prostředky úplně zastavit odtok z vodního díla,

neovladatelný prostor nádrže   prostor nad úrovní ovladatelného prostoru nádrže; v tomto prostoru nelze úplně zastavit odtok z vodního díla, lze jej pouze regulovat (uzávěrem bezpečnostního přelivu nebo uzávěry spodních výpustí); hladina vody v některých vodních dílech se nachází v tomto prostoru velmi často – tato vodní díla jsou provozována s uzavřenými spodními výpustmi a průtok je zajišťován přes bezpečnostní přeliv, tedy již v neovladatelném prostoru,

účely vodních děl                         každé vodní dílo bylo navrženo a postaveno za nějakým účelem – častěji za více účely; hlavním účelům byly zásadně přizpůsobeny jednotlivé objekty a jejich kapacity; dva základní (současně protichůdné) účely vodních děl jsou zásobní a retenční (ochranný), čím více má vodní dílo plnit účel zásobní, tím méně může plnit účel retenční a naopak,

zásobní účel                                   je to účel vodního díla, při kterém se využívá nádrž k akumulaci (zadržování) vody v době, kdy je jí ve vodním toku dostatek a k jejímu využívání v době, kdy je jí ve vodním toku nedostatek; zadržená voda se využívá pro zásobování obyvatelstva a průmyslu vodou, k závlahám, k nadlepšování průtoků ve vodním toku v době sucha, k výrobě elektrické energie a k eliminaci následků ekologických havárií,

retenční účel                                  je to účel vodního díla, při kterém se využívá prázdný objem v nádrži pro zachycení části nebo celé povodňové vlny; uvedeným způsobem se snižují kulminace povodňových průtoků ve vodním toku pod vodním dílem; retenční účel je prakticky výjimečně schopen zajistit protipovodňovou ochranu před stoletou povodní, obvykle jde jen o ochranu částečnou,

přítok a odtok                                přítok je průtok vody uváděný v metrech krychlových za sekundu, který vtéká do nádrže; odtok je průtok vody uváděný v metrech krychlových za sekundu, který vytéká z nádrže; pokud je přítok větší než odtok, nádrž se plní (retenční funkce); pokud je přítok menší než odtok, nádrž se prázdní (zásobní funkce),

povodeň                                          povodeň je definována jako průtok vody odpovídající II. stupni povodňové aktivity a vyšší; každý zvýšený průtok nemusí být vždy povodní,

typy povodní                                 určité charakteristické rysy umožňují dělit povodně na určité typy; jde zejména o povodně letní, zimní, z přívalových srážek (tzv. blesková), lokální a regionální,

letní povodeň                                jde o povodeň z přímých srážek; je charakteristická vyšším kulminačním průtokem, ale nízkým objemem povodně

zimní povodeň                              příčinou těchto povodní je často kombinace tání sněhu, déšť, vítr a zvýšená teplota vzduchu; je charakteristická nižším kulminačním průtokem, ale vysokým objemem povodně,

lokální povodeň                            jde o povodeň, která zasáhne malé povodí (malé území, menší vodní tok); vyznačuje se rychlým průběhem (krátkou dobou trvání) a velkým rozdílem „běžných“ a povodňových kulminačních průtoků,

regionální povodeň                     jde o povodeň, která zasahuje velké území a povodí několika vodních toků; vyznačuje se dlouhou dobou trvání, pomalejším průběhem a menším rozkolísáním „běžných“ a povodňových kulminačních průtoků,

přívalová povodeň (též povodeň z přívalových srážek)

nesprávně je označována jako „blesková“ povodeň; jedná se o povodeň s velmi rychlým průběhem a velkým rozkolísáním průtoku; předpověď přívalových srážek a následných vysokých průtoků (povodní) je velmi obtížná; například ze třech sousedních údolí mohou být postižena pouze dvě nebo jen jedno, záleží na místě vypadnutí srážek; silný vítr rovněž zvyšuje obtížnost předpovědí přívalových srážek a přívalových povodní,

kulminační průtok (kulminace)

maximální průtok při povodni; během povodně není vždy jisté, zda již kulminace nastala, protože není na 100 % zřejmý následující průběh; zpětně se kulminace vyhodnotí po každé povodni,

objem povodně                           je to objem vody, který po dobu povodně proteče určitým místem na vodním toku; povodeň je tedy charakterizována nejen svým kulminačním průtokem, ale i objemem; objem povodně má zásadní vliv na retenci vody v nádrži, tedy i na odtok z nádrže,

stupně povodňové aktivity      existují tři stupně povodňové aktivity – I., II. a III.; I. SPA je nejmírnější (slovně je možné popsat jako pohotovost), II. SPA je střední (nebezpečí) a III. SPA je nejvyšší (ohrožení),

neškodný průtok                         odtok z vodního díla, který ještě nezpůsobuje škody pod vodním dílem; neškodný průtok je projednán a schválen při schvalování manipulačního řádu,

ochrana před povodněmi         před účinky vod se každý musí chránit způsobem a rozsahem, který je potřebný; každý, kdo má své nemovitosti v záplavovém území, musí být na průchod povodně připraven prakticky stále,

záplavové území                          záplavové území je území stanovené vodoprávním úřadem na základě výpočtů – studie; tímto územím prochází povodeň; v aktivní zóně záplavového území je zakázáno stavět (kromě na vodu vázaných staveb), mimo aktivní zónu je za určitých podmínek umožněno stavět (ovšem bez vlivu na průtokové poměry v dané lokalitě a s patřičnou ochranou před účinky vody),

vodní tok                                         jde o vlastní médium, o vodu, která protéká korytem; správu vodního toku vykonává jeho správce – nejčastěji státní podniky Povodí a Lesy ČR, ale též města či obce a někdy i jiné subjekty; voda není předmětem vlastnictví; z toho plyne i skutečnost, že za škodu způsobenou vodou není nikdo odpovědný; rozlišujme vodní tok a koryto vodního toku; voda vybřežená z koryta není vodním tokem,

koryto vodního toku                   je tvořeno pozemkem, má svou morfologii; koryto vodního toku je tedy prostor, kterým protéká vodní tok; upravené koryto vodního toku se udržuje v potřebném stavu, přirozené koryto vodního toku se pokud možno ponechává přirozenému vývoji a do koryta se zásadně nezasahuje.

foto: POH

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině