Škeble šášeň vodní umí přeměnit vzduch na potravu

22. ledna 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

šášeň vodní

Nejen rostliny, ale i živočichové umí využívat vzduch jako zdroj své potravy. Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda.

Jedním z takových živočichů jsou mořské škeble, zvané lodní šášně (Teredo navalis). Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty totiž dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.

Šášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše, svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci. V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči). „Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu vžábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80 procent dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces, jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch. „Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé.

Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následněvyužíván pro látkovou výměnu. Jde tedy o zbrusu novu metodu, jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin.

Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň. Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Zdroj: Facebook Naše voda, původní zdroj: 21. Století

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství