Sinice způsobují každoročně milionové ztráty

Aktualizováno 20. dubna 2011 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Odhadem o stamiliony korun by se mohly v ČR každoročně zvýšit příjmy z turistického ruchu, pokud by naše zákony a přístup státních úředníků nebránily likvidaci jedovatých sinic v rekreačních vodních plochách.

Zamoření tuzemských vod sinicemi přitom výrazně roste. Ještě v roce 1952 bylo podle statistik u nás kontaminováno sinicemi 25 procent vodních ploch, v současné době je to již téměř 90 procent stojatých povrchových vod. Sinice jsou jedovaté, kromě alergií mohou člověku způsobit i potíže s dýcháním, oslabit imunitní systém či narušit funkci jater. Podle Evropské ekologické agentury působí toxiny sinic negativně i na kvalitu vody a zdraví ryb.

Jak přitom upozorňuje například majitel firmy Silfor Josef Kovář, dosavadní tuzemská praxe preferuje likvidaci sinic chemicky, což je jednak dražší a jednak takové metody poškozují životní prostředí. „Na technologie jako je elektrokoagulace, ozonizace nebo použití biologických preparátů či enzymů nikdo neslyší nebo po nás úředníci vyžadují nákladné testy v terénu. Vše ale již bylo dávno vyzkoušeno. Například likvidace sinic za pomocí ozonizace je popsána v patentu z roku 1942,“ konstatuje Kovář.

Pokud se proti sinicím včas nezakročí a sinice se ve vodních nádrží přemnoží, jsou příslušná rekreační zařízení uzavřena. Tím vznikají provozovatelům nemalé ztráty. „Například v případě Máchova jezera bylo spočítáno, že roční ztráty vzniklé přemnožením sinic by přesáhly 100 milionů korun,“ tvrdí Kovář. Právě na této lokalitě se dosud striktně dodržuje princip likvidace sinic chemicky. To přijde zhruba na 2,5 milionu korun bez transportních nákladů na dovoz přípravku k likvidaci. Jde o látku PAX na bázi hliníku, kterého se do jezera nasype zhruba 250 tun. „S naší technologií elektrokoagulace bychom čistotu vod zajistili určitě levněji a bez transportních nákladů, protože nepotřebujeme ani zdaleka takové množství přípravků,“ říká Kovář.

Levně a šetrně lze také sinice likvidovat prostřednictvím enzymů – mikroorganismů, které sinicím „snědí“ jejich potravu a tím zamezí jejich dalšímu množení. „Je to k přírodě naprosto šetrná metoda,“ upozorňuje jednatel firmy Ventura venkov Vlastimil Marek. Jeho firma již touto metodou vyčistila několik větších i malých rekreačních ploch, mimo jiné i motolské koupaliště v Praze. „Všude byli spokojeni, ale všude jsme před tím museli absolvovat především souboj s předsudky a příslušnými úředníky,“ popisuje zkušenosti Marek. 

Cena za vyčištění jednoho hektaru vodní plochy od sinic pomocí enzymů je podle Marka v případě rekreačních ploch zhruba 15 000 korun za hektar, v případě rybářských kolem 6 000 korun. U velkých vodních nádrží vychází ošetření vody enzymy na dva haléře za krychlový metr vody, takže například ošetření Orlíku by vyšlo na tři miliony korun. „Běžné koupaliště se pak dá vyčistit od sinic asi za čtyři tisíce korun, což odpovídá běžné denní tržbě provozovatele. Ztráty ze zákazu koupání by přitom byly mnohem větší,“ konstatuje Marek.

V ČR jsou každoročně uzavírány desítky koupališť a rekreačních zařízení právě kvůli sinicím. Podle odborníků je v Česku jen přibližně pětina vodních ploch určených ke koupání úplně zdravotně nezávadná, u ostatních jsou největším problémem právě sinice.

Zdroj: Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla