Sinice mají negativní vliv také na populace ryb

Aktualizováno 10. srpna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

sinice

Sucho a horko se každoročně podepisuje na nárůstu populace sinic v přírodních vodních nádržích. Mnohé sinice přitom produkují jedovaté látky (cyanotoxiny), které mohou ovlivnit jak zdravotní stav koupajících se lidí, tak ale také zdraví ve vodě žijících ryb.

Podrobný rozbor vlivů a rozdělení sinic převzala ze serveru chytej.cz. facebooková verze portálu Naše voda. Níže přinášíme zkrácenou verzi uvedeného rozboru.

Na člověka působí cyanotoxiny na třech úrovních – poruchy zažívacího traktu, dermatitidy a respirační problémy. Hlavní negativní vlastností cytotoxinů tak je schopnost zhoršit zdravotní stav už nemocného člověka. Na zdravé jedince nemají podstatný vliv.

Cyanotoxinům jsou ale přisuzovány otravy zvířat po celém světě. K otravě může dojít po kontaktu s vodou obsahující cyanotoxiny a v důsledku požití. Mezi učebnicové případy patří masivní úhyny ptáků v 90. letech minulého století v Japonsku (velká biomasa sinic druhu Microcystis aeruginosa), a také v okolí termálního jezera Bogoria v Keni. Většina otrav ptactva, divoké zvěře i dobytka byla způsobena požitím planktonních druhů sinic. Jsou však známé i případy otrav bentickými sinicemi, kterými se například otrávili psi pijící „kontaminovanou“ vodu ze skotského jezera Loch Inch. Voda se sinicemi na ně dokonce působila jako „atraktant“, kterému psi nemohli odolat.

Poškození a úhyn ryb může nastat přímým, ale i nepřímým působením sinic. Nejčastěji se jedná o úhyny způsobené kyslíkovým deficitem. Deficit vzniká buď při rozkladných procesech odumřelých sinic, nebo také díky jejich „nočním vydýcháním“ kyslíku z vody. Další možností je doba začínajícího kolapsu populace sinic, kdy stále probíhá intenzivní fotosyntéza, čímž se zvyšuje pH vody, ale současně vlivem rozkladných procesů odumřelých sinic vzrůstá obsah amoniaku. V konečném důsledku má amoniak ve spolupráci s vysokým pH za následek poškození žaberního aparátu a nakonec smrt ryb udušením.

Při vystavení rybí populace vlivu cyanotoxinů se může projevit celá řada nepříznivých vlivů. Jedná se o změny doby kulení jiker, malformací embryí, nebo třeba i změnami hodnot hematologických a biochemických parametrů. Microcystiny do jisté míry mohou ovlivnit i kvalitu svaloviny ryb. Microcystiny se do těla ryb dostávají různými cestami. Některé druhy ryb přímo konzumují toxické sinice. Jiné ryby, které se neživí fytoplanktonem, absorbují microcystiny skrze žaberní aparát nebo kůži. Třetí cestou bývá příjem sinicových jedů prostřednictvím potravního řetězce.

Podstatná je přitom míra rizika při konzumaci ryb, které žili v prostředí zamořeném sinicemi. Běžný rybář, který si tu a tam nějaký ten úlovek na jídlo vezme, může být v klidu – možnost ohrožení lidského zdraví v důsledku konzumace ryb, které mají ve tkáních microcystiny, je celkem zanedbatelná a není se čeho obávat. Zvláště vezmeme-li v potaz, že v našich podmínkách je konzumace ryb na velmi nízké úrovni. Podle statistik se v ročním průměru sní cca 5 kg ryb na hlavu, navíc to ani většinou nejsou tuzemské druhy ryb.

Na druhou stranu je jasné, že u rybářů se tento údaj může výrazně navýšit. Pro přesnější představu lze uvézt následující výsledky výzkumu. Abychom překročili rizikový limit microcystinů, museli bychom denně zkonzumovat cca 6,5 kg svaloviny tolstolobika, nebo 10 kg svaloviny kapra. Podstatně horší by ale byla konzumace rybích vnitřností, jejichž toxicita vykazuje několikanásobně vyšší hodnoty. Přesto lze konstatovat, že i když dochází ke kumulaci toxinů v rybím těle, jedná se o koncentrace, které jsou z hlediska ohrožení lidského zdraví minimální a nepřekračují stanovené limity. Ještě důležitější je informace, že pokud se ryby dostanou do prostředí bez sinic (podzim, zima, jaro) jsou microcystiny z podstatné části velice rychle z jejich těl vyplaveny. Pokud se můžete dostat do „ohrožení zdraví“, tak spíše přímým kontaktem se sinicemi, pak se nejčastěji mohou objevit příznaky otravy – zažívací obtíže či dermatitidy, jak bylo řečeno v úvodu článku.

Zdroj: www.chytej.cz, ilustrační foto (sinice) Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství