Seč bez vodního květu? Pomohla by výstavba kanalizací

16. prosince 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Seč-hráz

Vodní nádrž Seč je se svými 220 hektary největší vodní plochou v Pardubickém kraji a také jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí. Bohužel má také jeden nepříjemný primát – patří mezi vodní plochy nejvíc postižené výskytem vodního květu.

Tímto problémem se už tři roky zabývá Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky v rámci spolupráce s Pardubickým krajem. V pondělí nejnovější výsledky zkoumání prezentovali jeho zástupci na Krajském úřadě Pardubického kraje. Oznámil to Pardubický kraj.

„Výzkum potvrdil, že i když rozvoj sinic je závislý na mnoha okolnostech, rozhodujícími faktory jsou především teplota a koncentrace rozpuštěného fosforu, respektive fosfátu. Jeho hlavním zdrojem jsou odpadní vody ze sídel nad nádrží Seč a zřejmě také přímo z rekreační oblasti samotné. Cestou k čistší Seči je tedy vybudovat chybějící kanalizační systémy a doplnit je o čistírny odpadních vod s technologií odstraňování fosforu,“ shrnul spletitý problém a zjištěné výsledky krajský radní Václav Kroutil, který má v gesci životní prostředí.

Akademie věd prováděla v průběhu roku 2014 každých deset dní opakovaná měření vybraných ukazatelů. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy se vodní květ nerozmnožil tak masivně, panovaly letos standardní podmínky pro výskyt sinic. Ačkoliv v průběhu letošní koupací sezóny nebyla kvalita povrchových vod ve dvou koupacích oblastech na Seči výrazněji postižena a zákaz koupání z důvodu nadměrného výskytu sinic nebyl vydán, potvrdilo se očekávané zjištění z minulých dob – rozvoj vodního květu byl viditelný v srpnu a zcela se projevil v  září. Při vyhodnocení sledovaných dat byla potvrzena v průběhu září až 80procentní koncentrace sinicového chlorofylu z celkového množství zjištěného chlorofylu.

Výskyt a rozvoj sinic je kromě vhodných teplotních poměrů vázán na přísun využitelného fosforu v jeho rozpustné formě na přítoku do nádrže. Vzhledem k tomu, že fosfátová hnojiva ze zemědělsky obhospodařovaných pozemků nevytváří rozpustnou formu fosforu, jedná se tedy především o fosfor z odpadních vod.

Pardubický kraj by chtěl pokračovat ve výzkumu i v příštím roce. Dohoda o pokračování studie ale závisí na možnosti spolupráce Akademie věd s Povodím Labe, s. p., který se vyjádří do konce roku 2015.

Naše voda, foto: wikimedia commons, JirkaSv

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství