Rybí přechody: Pomoc při migraci ryb či vyhozené peníze?

Aktualizováno 30. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Komentář týdne

MVE Štětí - rybí přechod 2 - IMG_5645

Stále četnější součástí při budování přehrad, jezů, malých vodních elektráren a obecně veškerých staveb, které představují pro ryby neprostupnou vertikální překážku při jejich pohybu ve vodních tocích, jsou v ČR rybí přechody. Jsou ale skutečně funkční?

Značné množství rybářů se domnívá, a vyplývá to i z diskusí pod články, které se problematikou rybích přechodů zabývají, že uměle budované rybí přechody většinou funkční nejsou. K tomu, jaká je skutečná realita, ale chybí věrohodné údaje. I proto lze přivítat projekt cíleného monitoringu migrace ryb na jezu ve Štětí, který právě dnes spouští obecně prospěšná společnost Energeia a Česká zemědělská univerzita v Praze. Na projektu je přitom důležitá především ta skutečnost, že investor a provozovatel tamní malé vodní elektrárny, zmíněná společnost Energeia, rozhodně není představitelem klasické vodohospodářské betonové lobby, která nemá příliš dobrý vztah k životnímu prostředí a tedy i k podmínkám života (a migrace) ryb. Je tomu právě naopak. To dává předpoklady k získání budoucích věrohodných údajů o tom, jak alespoň tamní rybí přechody (ve Štětí jsou dva) skutečně fungují.

Je nicméně jisté, že množství rybích přechodů v jiných lokalitách opravdu nefunguje. Ve většině případů je opravdu hlavní příčinou stav, kdy jsou takové přechody projektovány bez potřebných znalostí chování ryb při překonávání vertikálních překážek. Přechody jsou tak budovány v části toků, kudy by si ryba cestu prakticky nikdy nezvolila nebo v částech, kam se reálně vzhledem k proudění vody často ani nedostane. K tomu, aby byly rybí přechody skutečně funkční, by tak bylo velmi vhodné stanovit v podmínkách staveb v případě, že je součástí nějaká forma podpora migrace ryb, závazek konzultovat projekt s rybářskými autoritami.

I tak ale může jít o vyhozené peníze v případě, že není potenciální trasa migrace ryb pojata systémově. Pokud se totiž vybuduje i skutečně funkční rybí přechod, avšak pouze v jedné lokalitě příslušného toku, zatímco v další fázi stojí migraci ryb jiná nepřekonatelná překážka, příliš tím rybám nepomůžeme. Vzhledem k tomu, že regionální koordinace projektů umožňující migraci ryb v naší zemi téměř neexistuje, nelze zatím o funkčnosti rybích přechodů v pravém slova smyslu plnohodnotně diskutovat.

Tak či tak je ale budování (funkčních) rybích přechodů, a to i těch, které opticky nepůsobí zrovna estetickým dojmem, posunem ve vnímání problému migrace ryb v našich vodních tocích. Bohužel jsme dnes v situaci, kdy je původní přirozenost naší krajiny i vodních toků v ní historickou minulostí, a návrat zpět je nemožný. Skutečně přirozené, lidskou činností nedotčené území u nás fakticky neexistuje – za účasti člověka vznikly nakonec i veškeré naše národní parky, včetně šumavského pralesa. Lidskou činností vytvořené rybí přechody jsou tak jen další aktivitou, kterou se člověk podílí na biodiverzitě vodních toků. O přírodou vytvořené přirozené migrační cesty tak samozřejmě nejde a nepůjde – ale alespoň aby fungovaly…

Naše voda – Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka