Rybáři odlovili z Brněnské přehrady další hejno nežádoucích ryb

Aktualizováno 31. května 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

491-article

Pracovníci státního podniku Povodí Moravy odlovili v uplynulých dnech z Brněnské přehrady zhruba 1200 kilogramů takzvaných bílých ryb, mezi něž patří cejni, cejnci a plotice. Informovalo o tom Povodí Moravy.

Snížení počtu těchto bílých ryb je jedním z opatření, kterými chce správce nádrže zajistit čistou vodu pro letní sezónu. Bílé ryby totiž požírají zooplankton, likvidující ve vodě nežádoucí zelené řasy a sinice. Samotnému zahájení akce předcházelo sledování vývoje počasí a následně i monitoring trdlišť pro určení vhodného termínu.

„Odlovy s pomocí elektrického agregátu se uskutečnily ve dvou dnech v prostoru Junácké louky a v okolí přítoku do nádrže,“ popsal ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga. Podle něj potřebují ryby pro výtěr teplé počasí a díky tropickým teplotám tak mohl být jejich odlov zahájen dříve, než v minulých letech.

První den dostali rybáři z vody 800 kg ryb o průměrné hmotnosti 300 gramů, druhý den pak 400 kg. Největší druhové zastoupení měl cejn velký. „Nalovené ryby jsme shromažďovali v plovoucí kleci a na konci dne je zástupci Moravského rybářského svazu odvezli do jiných rybářských revírů“ doplnil vedoucí útvaru rybářství Ivo Krechler.

V boji se sinicemi je odlov bílých ryb z Brněnské přehrady pouze jedním z připravených a realizovaných opatření. Povodní Moravy již letos zahájilo provzdušňování nádrže pomocí aeračních věží. Na přítoku u Veverské Bítýšky rovněž dávkuje síran železitý, který vysráží fosfor a tím se tato živina pro sinice dostane do Brněnské nádrže pouze v minimálním množství. V případě Brněnské přehrady jde o první takovou aplikaci v České republice, kde se daří snižovat fosforečnany z 0,25-0,85 mg/l na 0,01mg/l. Zbytkový fosfor pak spotřebují konkurenční rozsivky, jejichž rozvoji napomáhá promíchávání vodního sloupce.

„Letos jsme rovněž dále naplánovali nad přehradou i stavbu konkrétních preventivních opatření. Například na nejproblematičtějších přítocích Svratky, na Veverce a na Kuřimce, chceme vybudovat systém sedimentačních nádrží. Ty by dokázaly zachytit nánosy plné živin tak, aby se nedostaly do přehrady,“ uzavřel Jan Moronga.

Do zlepšení čistoty vody nad brněnskou údolní nádrží již byly investovány více než dvě miliardy korun. Asi desetina z této částky připadá na akci, která má za cíl zlepšit stav vody přímo v nádrži. Dosavadní výsledky ukazují, že tento ojedinělý projekt má pozitivní výsledky. Voda v nádrži měla už dalším rokem průhlednost 2 až 4 metry, což oceňují nejen odborníci, ale zejména tisíce rekreantů, kteří se na břehy „Pryglu“ opět vrátili.

Státní podnik Povodí Moravy zahájil projekt v roce 2009 na základě návrhu Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny. Přestože je tato akce výjimečná, nestaví na zelené louce. Využité technologie a poznatky jsou konzultovány s odborníky z Nizozemska, Velké Británie a Austrálie. Tam jsou výsledky tohoto projektu sledované a budí náležitou pozornost. Srážení fosforu sírany železa jsou totiž v zahraničí v posledních letech vyhodnocovány jako ekologicky přijatelné a ekonomicky významně výhodnější opatření než řešení rozptýlených a bodových zdrojů.

Projekt Realizace opatření na brněnské údolní nádrži byl připravován od roku 2003. Je financovaný z prostředků Státního fondu životního prostředí, Jihomoravského kraje, města Brna a státního podniku Povodí Moravy. Rozpočet 160 milionů korun na opatření v nádrži tvoří cca 6,5% již vynaložených prostředků v povodí nad nádrží.

Zdroj: Povodí Moravy

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství