Růst poplatků za odběr podzemních vod zásadně zvýší ceny vody

1. března 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

starý kohoutek IMG_8403

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) vydalo stanovisko k záměru Ministerstva životního prostředí (MŽP) ke zvýšení poplatku za odběr podzemních vod.

V České republice bylo podle dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2012 vyrobeno z povrchové a podzemní vody 623,5 mil. m3 pitné vody a z toho 50 % bylo vyrobeno z podzemních zdrojů. V roce 2013 bylo podle ČSÚ vyrobeno 601,7 mil. m3 pitné vody a z toho 50,3 % z podzemních zdrojů. Příjmy státu od vodárenských společností za odběr podzemní vody tak byly cca 623 mil. Kč a z toho polovinu obdržel Státní fond životního prostředí a polovinu  místně příslušné kraje. Vybrané finanční zdroje za odběr podzemních vod mají primárně sloužit k ochraně a rozvoji vlastních podzemních zdrojů, za což odpovídá stát, ovšem realitou je využití pro financování jiných oblastí.

Návrh MŽP na zvýšení poplatků za odběr podzemních vod s cílem jejich úspory je zcela mylný, neboť specifická spotřeba pitné vody na obyvatele dosahuje 90 l/os/den, je jedna z nejnižších v Evropě a u veřejných zdrojů není možné tento zdroj surové vody nahradit. Jedná se tak pouze o skryté zvýšení daňové povinnosti, navíc selektivní pro uživatele služby, kteří nemají jinou alternativu. V řadě případů naopak další zdražování poplatků povede v případě možnosti k využití vlastních zdrojů (např. studní) a k odpojování od veřejných systémů. Rozmístění a využívání podzemních zdrojů odpovídá vybudovaná vodárenská infrastruktura v hodnotě stovek miliard korun (čerpací technologie, úpravny, vodovodní sítě) a změna ve využívání podzemních zdrojů je v naprosté většině případů z ekonomického a majetkoprávního hlediska nemožná. Navíc v řadě oblastí, využívajících k výrobě pitné vody vodu podzemní, není jiný alternativní zdroj vody.

Nezanedbatelný je i finanční dopad opatření na sociálně slabé spoluobčany, pro které to v konečném důsledku znamená významné zdražení vodného. Pokud by zvýšení poplatků bylo dvojnásobné (uvažováno je ale i trojnásobné), u vodárenských společností využívajících podzemní vodu to znamená navýšení vodného o cca 7-15 %, což je naprosto zásadní a selektivní. Připomínáme, že při využívání vody podzemní dochází stejně jako u vody povrchové k technologickým úbytkům a ztrátám, což zvětšuje efekt navýšení poplatku v konečných cenách pro odběratele, stejně tak jako DPH a zisk provozovatele. Jedná se tak o velmi neefektivní a nepřímý a selektivní způsob výběru prostředků od občanů, který může být výrazně efektivnější v případě aplikace přímé daně.

Připomínáme, že odběr podzemních vod je možné provádět pouze na základě časově omezeného povolení, vydávaného dle § 8 zákona o vodách vodoprávními úřady, ke kterým je nutné dokládat mimo jiné hydrogeologické posouzení a pro větší odběry i zajistit dlouhodobé měření. Tato opatření zajišťují soulad se systémem bilancování v daném povodí. Opravdu se MŽP domnívá, že systém odborného posuzování je třeba nahradit cenovým mechanismem, protože vodoprávní úřady pracují špatně? Nezapomínejme ani na to, že limitem zpoplatnění je odběr pod 500 m3/měsíc, což prakticky znamená, že vzniká další důvod odpojování se od kolektivních distribučních systémů pitné vody z důvodu nezpoplatnění individuálních odběrů (domovních studní). Pokud by MŽP opravdu myslelo vážně snahu snížit odběry vod podzemních, jistě by muselo přistoupit i ke zpoplatnění v současnosti nezpoplatněných odběrů. V případě, že MŽP vlastní důkladnou analýzu využívání, případně zneužívání kvalitních podzemních vod, je nutno řešit konkrétní excesy a ne plošné zvýšení poplatků za odběr podzemních vod, které dopadá pouze na odběratele využívající kvalitní podzemní vodu z veřejných systémů.

Ing. František Barák,
předseda představenstva SOVAK ČR, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace