Rozhovor s ředitelem NP Šumava o chystaném zákonu o Šumavě

6. května 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace

rašeliniště Šumava MG_5975_Foto-Pavel Němčák2

Chystaný zákon o Šumavě vyvede náš největší národní park z doby temna. Tvrdí to alespoň v následujícím rozhovoru ředitel Správy národního parku (NP) a CHKO Šumava Jiří Mánek.

Kde vidíte důvody největších problémů současné Šumavy? A proč potřebuje Šumava novou dobu, nový zákon?

Největší problémy na Šumavě vznikly po roce 2007. Tuto dobu fungování Národního parku Šumava, bych nazval „Dobou temna“. Největší průšvih se stal tím, že z osobních názorů dvou lidí tehdejšího ministra životního prostředí a ředitele Správy NP a CHKO Šumava se změnil kompletně celý management Národního parku Šumava. Plán péče se strčil pod stůl, obešly se obce při vyjednávání o managementu lesa. V rozporu s názorem zákonných členů Rady Národního parku Šumava, což je nejvyšší dozorový orgán správy parku se změnil způsob péče o les. Což může být klasifikováno jako rozpor se Zákonem o ochraně přírody a krajiny. Z rozhodnutí dvou mužů se vyhlásila bezzásahovost v nejméně vhodnou dobu a navíc se posléze potají porušovala. Do médií a do regionu se hlásala slova jako „konečně společně“. Realita byla ale úplně jiná. Největší průšvihy přicházejí, když se slova a činy rozcházejí a to se tehdy dělo v plné parádě. Ztratila se důvěra, vytvořil prostor pro obecnou nespokojenost. Nastolení jasných a těžko měnitelných pravidel je bezesporu hlavní motivací proto udělat nový a velmi přesný zákon o Národním parku Šumava.

Takže se tehdy ani nedodržovala slíbená bezzásahovost?

Sice bylo příkazem ředitele Františka Krejčího deklarováno,že se na 16 000 hektarech nebude proti kůrovci zasahovat. Ale síla kůrovce byla taková, že se vedení ministerstva životního prostředí i Správy NP a CHKO Šumava vlastních příkazů a pokynů zaleklo. Proto si začali udělovat výjimky ke kácení kůrovce i v oblastech, o kterých se veřejně mluvilo, že jsou bezzásahové. O výjimkách se ale nemluvilo. Jen za roky 2007–2010 jich bylo vydáno asi 700! Stromy se kácely i v prvních nejcennějších zónách, celkem bylo tehdy v prvních zónách vykáceno přibližně 7 000 kubíků. Tak jakápak bezzásahovost?! Dovedete si představit, že neplníte sliby? Že neplníte slib jednou, možná dva krát, kvůli naléhavým okolnostem, to se může stát. Ale nesplnit slib 700 krát?! Deklarovaná bezzásahovost byla ve skutečnosti děravá jako ementál. V reálu zůstala kompaktně bezzásahová plocha asi jenom na 11.500 hektarů. A to je z celého národního parku jen 16 procent.

Takže 30 procent bezzásahovosti na Šumavě byl podvod?

Říkalo se, že 30 procent v NP Šumava je bezzásahových. Stále se to dnes opakuje v prohlášení některých vědců a řady aktivistů. To byla a je největší blamáž.  Za bezzásahové území bylo vyhlášeno nějakých 16 000 hektarů, tzv. červená mřížka v příkazu ředitele Františka Krejčího č. 10. Každý si umí spočítat procentický podíl 16000 hektarů z celkové plochy NP Šumava, která je 68 064 hektarů. I kdyby se dodržovala bezzásahovost na zmíněných 16 000 ha, jako že se absolutně nedodržovala, tak 16 000 ha je pouze 23% z rozlohy parku. Zkuste si to spočítat.

Ale jak to, že se mluvilo o 30 procentech?

To byl trik. Jedná se o procenta z výměry lesa ve správě NP Šumava. Dokonce to není ani 30 procent z rozlohy lesa v NPŠumava, protože rozloha lesa je 55 000 ha. Lesů ve správě NP Šumava je 49 000 hektarů a těch 16 000 hektarů odpovídá 30 procentům z rozlohy lesa ve správě NP Šumava. To se ale nevysvětlovalo, použila se mediální zkratka 30 procent. Asi se spoléhalo na to, že si toho nikdo nevšimne a nebude to přepočítávat. Smutné je, že tyto plochy znali a znají mnozí z těch, kteří dnes stále mediálně vyhlašují, že za ministra Bursíka a ředitele Krejčího bylo na Šumavě 30% bezzásahového území. Někteří nemluví pravdu vědomě, většina však přebírá mediálně zakotvené dogma.

A sníží vládní zákon o NP Šumava současnou velikost bezzásahových území, jak někteří vědci říkají?

V žádném případě. Zmíněných 16000 hektarů bezzásahovosti vyhlášených v roce 2007 se nikdy dodržovalo. Vládní návrh zákona přináší bezzásahovost na 22%, tj. 15 100 hektarů. A to je de facto více, než to bylo kdykoli v dějinách NP Šumava. Tuto plochu podle posledních informací z minulého týdne podporuje i senát.

Jaká je historie fenoménu bezzásahovosti na Šumavě?

Rozhodnutí ministra Bursíka z roku 2007 bylo šalamounské. Ve skutečnosti toto rozhodnutí NIKDY bezzásahovost nevyhlásilo! Toto rozhodnutí je o tom, že byl „vyoutován“ lesní zákon na území Národního parku Šumava. Totiž podle lesního zákona existuje POVINNOST kácet každý kůrovcem napadený strom. Bursíkovo rozhodnutí toto zrušilo. To ale ani v nejmenším neznamená, že tím byla vyhlášena bezzásahovost. „Vyoutováním“lesního zákona přichází na řadu zákon o ochraně přírody. A podle toho můžete kácet kůrovcem napadené stromy, kde chcete! Zákon o ochraně přírody žádnou bezzásahovost nezná a to ani v prvních zónách. To je jen aktivisty vytvořený mýtus. To také znamená, že podle Bursíkova rozhodnutí nebyl ani jeden metr čtvereční NP Šumava bezzásahový. Zásahy proti kůrovci podle zákona o ochraně přírody se dělají tak, že je smíte provádět, ale nesmíte při tom poškodit tzv. základní ochranné podmínky ochrany přírody dané §16 ZOPK. Ty ovšem nikdy nikdo přesně nespecifikoval. A to je kámen úrazu. A jsme u toho, že nejsou jasná pravidla a tvoří se podhoubí o dohady, hádky a soudní pře. Je porušení základních ochranných podmínek pokácení 1 stromu? Nebo je to 10 stromů? Nebo je to sto, nebo tisíc stromů? To nikdy nikdo nestanovil. Skutečnou bezzásahovost stanovil až ředitel Krejčí, tzv. příkazem ředitele č. 10.

To je opravdu složitá historie.

Ano, je to zašmodrchané. Vůbec se nedivím, že se v tom lidé ani novináři nemohou vyznat. Já jsem se samozřejmě zorientovat musel, ale takových, kteří si všechna pravidla opravdu nastudovala je jen nepatné množství. Právě proto potřebujeme jasná a srozumitelná pravidla, a ty přináší vládní návrh zákona.

Umožňuje vládní návrh zákona zásahy v nejpřísněji chráněné první zóně

Ne, určitě ne. To dnes vyhlašují ekoaktivisté a členové tzv. Stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Přitom řada z těchto vědců dříve seděla v oficiální Radě Národního parku Šumava. Podle zákona o ochraně přírody museli být s managementem lesa členové rady seznamovaní a rada také management lesa musí odsouhlasit. To znamená, že ti, kteří dnes nejvíce křičí, tak ti tolerovali ty největší a nejdrastičtější těžby v dějinách Šumavy. Tehdy neprotestovali proti výjimkám z bezzásahovosti a právě tito lidé tedy museli schvalovat těžby i v prvních zónách. Totiž v letech 2007–2010 se zásahy odehrávaly i v prvních a nejcennějších zónách. V prvních zónách bylo tehdy vykáceno 8 000 kubíků dřeva. A jestli dosud platná legislativa umožňuje zasahovat proti kůrovci i v první zóně a těch nejcennějších oblastech, tak připravený vládní zákon toto neumožňuje. Ten totiž stanovuje jasná a všem srozumitelná pravidla.

Zmenší chystaný zákon první zónu?

Naopak! První zóna se jednoznačně rozšiřuje a to o celých 100 procent. Dosud platí jediná zonace a to ta z roku 1995. Podle té je v první zóně 8 800 hektarů (13% z rozlohy NP). Vládní návrh zákona přináší přes 18000 ha první zóny (26% z rozlohy NP). Navíc je tato zonace protokolárně dohodnuta a podepsaná s obcemi a je projednaná v RaděNP. Za poslední rok jsme učinili pro změnu zonace všechny legislativní kroky. Zonace z roku 1995 je 18 let kritizovaná, ale reálně jsme to odpracovali až za posledních 18 měsíců.

Proč je dobré mít zákon o Národním parku Šumava?

Je třeba pravidel! Čím méně jasná pravidla, tím větší prostor ke spekulacím, tím větší prostor ke konfliktům. Mojí ambicí je situaci na Šumavě uklidnit a to znamená přinést do chaosu pořádek a řád. To co se stalo na Šumavě od roku 2007 je ztráta pravidel, vytvořil se prostor pro spekulace a různé výklady. Tak jako bylo mnoho jazyků v Babyloně, vzniklo mnoho názorůna Šumavu a nikdo si s nikým nerozumí, nikdo neví, kdo má pravdu. My vše postupně napravujeme, vytvořili jsme návštěvní řád na dobu neurčitou, máme podle zákona dojednanou zonaci, máme téměř hotový plán péče pro příštích 15 let. Veškeré úsilí teď bude korunovat zákon. To co se od roku 2007 stačilo pokazit, jsme museli za posledních 18 měsíců velmi intenzivně a napravovat.

Můžete uvést nějaký případ, kdy se nejasná pravidla promítala do praxe?

Do budoucna se na Šumavě již nesmí stávat takové lapsusy jako je protichůdné rozhodování ve stejných věcech, stejnými institucemi, jen v rozdílném čase, pod vedením různých ministrů. Takové příklady uvedu dva. Vypovídají za vše. Prvním je udělení pokuty ze strany České inspekce životního prostředí Správě Národního parku Šumava ve výši 600 tisíc korun za to, že v roce 2006 nezpracovala ve II. zóně 300 kůrovcem napadených stromů.Paradoxní je to tehdy, kdy od roku 2007 Správa NP Šumava ve stejných II. zónách nezpracovala miliony kůrovcem stromů a nic se nedělo, žádné pokuty se neudělovaly. Aby paradox byl dotažen k dokonalosti, tak v roce 2012 byla Správě NP ze strany ČIŽP vyměřena pokuta 250 tisíc korun za to, že naopak zpracovala kůrovcem napadené stromy v legislativně platné II. zóně. A samozřejmě jsme se proti této pokutě odvolali. Další lapsus, kterým musíme speciálním zákonem o NP Šumava předejít, je různorodý výklad o Natuře 2000, cožje soustava chráněných území, určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin na území Evropské unie. V roce 2005 vydalo Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí, které podporovalo asanaci kůrovce v I. zóně NP Šumava s odůvodněním potřeby ochrany Natury 2000 a dva roky poté, za jiného ministra, vydalo to samé ministerstvo rozhodnutí, kde ochrana Natury 2000 byla využita jako důvod pro zákaz zpracování kůrovcových stromů nejenom v I. zóně, ale také ve II. zóně. Z těchto a mnoha dalších důvodů Národní park Šumava opravdu potřebuje jasná a nezaměnitelná pravidla. Lidové tvořivosti už tu bylo dost.

Nový zákon prý povede k likvidaci vzácné šumavské přírody? Co na to říkáte?

Já přesně nevím, čemu tyto hlasy říkají likvidace přírody? Mně přijde jako likvidační to, že půlka Šumavy od roku 2007 uschla a druhá půlka byla vykácena. Mně přijde jako likvidace přírody to, že v dobách tzv. ekologického vedení ministerstva životního prostředí a NP Šumava bylo v nejcennějších lesích Šumavy eldorádo těžařů a vytěžilo se zde za 3 roky tolik dřeva jako nikdy v historii. To jsou jasná a nezpochybnitelná čísla. Tomu já říkám likvidace přírody. Nový zákon přináší legitimně a seriozně vyjednanou největší první zónu v dějinách NP Šumava a také největší reálnou bezzásadovou zónu. Bez podfuků a obezliček. Likvidace přírody už tu byla v dobách 2007–2010. My dnes přicházíme s jasnými pravidly ochrany přírody, nikoli s její likvidací. Šumava je naším skutečným domovem, nikoli přechodnou laboratoří, nebo přechodnou průchozí stanicí. Proto svůj domov chráníme a budeme chránit.

Jaký díky Vládnímu návrhu zákona na Šumavě prostor pro výstavbu a developery?

To je další nesmysl. Prostor pro výstavbu a developery se vládním návrhem zákona nemění ani o jeden metr čtvereční. Prostor pro výstavu je definován pouze zastavěným nebo zastavitelným územím obcí. To jsou fakta vyplývající z územních plánů. Všechny území plány jsou hotové. A pokud se budou měnit, tak jen a pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, naprosto stejně jak tomu bylo doposud. Žádné novinky a volná ruka pro stavitele tu nově není.  Zastavitelná a zastavěná území jsou výhradněve třetí zóně národního parku a třetí zóna byla po projednání se všemi obcemi celkově zmenšena oproti stavu, který platí doposud. A pokud se nepletu, tak celkový potenciál pro celou Šumavu k čistě hypotetické zástavbě je nějakých 68 hektarů. To ale neznamená, že celých 68 hektarů bude vybetonováno a zastavěno. Národní park Šumava je 68 tisíc hektarů velký, mluvíme tu tedy o jedné tisícině parku.

Co lanovka na Hraničník? Přece vládní návrh zákona počítá s vyjmutím části území pod lanovkou z národního parku.

Není tomu tak. Nám se podařilo se zainteresovanými obcemi vyjednat, že toto území i nadále zůstane součástí národního parku. Národní park nebude ani o metr čtvereční menší než byl doposud. Je pravda, že ještě před půlrokem to tak mělo být, ale intenzivním jednáním se nám podařilo toto změnit.

Proč si myslíte, že právě vy můžete Šumavě pomoci?

Narozdíl od řady radilů, tzv. „poradců“, teoretiků a exhibicionistů, kteří mají Šumavu jen pro své zviditelnění, jsem tu skutečně vyrostl. Žiji na Šumavě 41 let, skutečně jsem tu pracoval a vychovávám tu také své tři děti. Za těch skoro 20 let co se tématu Národního parku Šumava aktivněvěnuji, jsem si mnohé fyzicky odpracoval. Spolutvořil sem plán péče v roce 2000, který platí dodnes, tvořil jsem uznávanou a odborně podloženou zonaci v roce 2004, tvořil jsem zonaci v roce 2011 jako součást návrhu vládního zákona a tvořil jsem Plán péče v roce 2012 a 2013 na období 2014-2028. A všechno jsem osobně a fyzicky dojednával s těmi, se kterými je to podle zákona o ochraněpřírody povinné. Tvořil jsem pro NP Šumava koncepce a ty také v řídících pozicích naplňoval v praxi. Nejsem jen teoretikem. Ta kontinuita a nastřádané především praktické zkušenosti, mohou být pro Šumavu docela cennou devizou. Je už jen na mě, jestli se mi ji podaří zužitkovat.

Zdroj: NP Šumava

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace