Rostoucí rizika vodní eroze přiznávají i zemědělci

15. ledna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

eroze - 1_Obr

O úbytku zemědělské půdy, ztrátě její kvality a riziku vodní a větrné eroze hovořil Brněnský deník s ekologem Danielem Vondroušem ze Zeleného kruhu.

Zemědělská půda pomalu prohrává svůj boj o přežití. V Česku denně zmizí až 15 hektarů půdy, tedy plocha o velikosti skoro třiceti fotbalových hřišť. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v roce 2012 ubylo každý den 13 hektarů půdy. „Za deset let se nevratně zabetonuje či jinak znehodnotí celá nelesní rozloha jednoho našeho průměrného okresu,“ varuje ministerstvo. Půda přitom většinou padá za oběť výstavbě skladů, těžbě, domům nebo silnicím.

Aby toho nebylo málo, půda v Česku ztrácí i svoji kvalitu. Zrychluje eroze, půda je stále více zamořena průmyslovou výrobou a kvalitě nepřidávají ani zemědělské postřiky. Narušeny jsou tak významné funkce půdy. Ruku v ruce se změnou klimatu ztrácí schopnost zadržovat vodu při náhlých a prudkých lijácích, takže obyvatelé České republiky se stále častěji musejí potýkat s ničivými povodněmi. Nejen ekologové bijí na poplach. „S půdou je potřeba hospodařit, nikdo ji nenahradí,“ konstatuje například předseda společnosti Agro Jesenice Josef Kubiš.

Vláda v prosinci přišla s novelou zákona, jejímž cílem je tento nepříznivý trend zvrátit. Norma vymezuje povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy. Hlavně určuje povinnosti, které by měly chránit půdu před erozí. Za porušení zákona by přitom hříšníkům mohly hrozit milionové pokuty. „Nelze říkat, že půda je jenom toho vlastníka a do toho mu nemůže nikdo mluvit. Půda je z pohledu národního hospodářství nejdůležitější majetek, proto se musí celospolečensky chránit a využívat,“ doplnil Kubiš.

Novela se setkala s poměrně kladným přijetím, nicméně ekologové upozorňují, že snižuje poplatky za výstavbu na orné půdě v chráněných krajinných oblastech o padesát procent. Přesto nepředpokládají, že by v těchto místech zahájili developeři horečnatou činnost.

Loni v létě novelu projednával také Senát a navrhoval, aby se poplatky snížily i u záboru půdy pro zvětšování průmyslových zón. Podle ekologa Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu se tyto návrhy naštěstí do vládní novely nedostaly.

 Jak hodnotíte vládou přijatou normu?

Přestože se největší problémy ze senátní novely v tomto návrhu zmírňují, sníží se platba za výstavbu v chráněných územích na polovinu. Pořád tam ale zůstávají odstupňované bonity a nejcennější půdy jsou zpoplatněny. Současný zákon však výrazněji chrání chráněné oblasti, aby se tam příliš nestavělo. Díky poplatkům došlo ke snížení záborů půdy, ale ne tak, jak mnozí očekávali, asi o čtvrtinu. Možná by bylo potřeba uvažovat, jak poplatky změnit směrem nahoru, ne směrem dolů. To nepovede k tomu, že by se zábory omezily. Na druhou stranu se do zákona přidaly paragrafy na ochranu půdy. Jsou tam věci, které třeba směřují k její větší ochraně. To je vesměs pozitivní.

Důvodová zpráva k novele uvádí, že se v Česku kvalita půdy zhoršuje. Jaký je tedy její stav?

Je to kritická situace v tom smyslu, že máme ohromná území postižená jak větrnou, tak vodní erozí. Navíc kvůli změnám klimatu roste na našem území počet lijáků. Pokud není půda dobře spravována, dochází ke splachům z polí, které jsou jednak nepříjemné pro obce pod kopci a jednak likvidují půdu. Zejména na jižní Moravě jsou pak velká území postižená větrnou erozí.

Není předčasné bít na poplach?

Předčasné to není. O zákoně, který by víc chránil půdu, se diskutuje od poloviny 90. let, a nic se od té doby nestalo. Na evropské úrovni se o směrnici na ochranu půdy diskutuje také už nejméně deset let, a dosud se žádnou nepodařilo prosadit. Kvůli času, který jsme ztratili, se situace pořád dramaticky zhoršuje. Bohužel klima je proti nám, protože extrémní výkyvy narůstají a krajina je pod větším tlakem.

Co by to znamenalo, kdyby se tento trend nepodařilo obrátit?

Vzhledem k tomu, že jsme součástí relativně vyspělého světa, například v otázce produkce potravin by se nás to dlouhou dobu netýkalo, protože bychom mohli potraviny dovážet. To však neznamená, že by se to netýkalo jiných oblastí světa, které nám potraviny dodávají, tam by ten problém mohl nastat také. Unás by se nejvíce projevilo, a už se to projevuje, že klimatické výkyvy mají v důsledku povodní přímé dopady zejména na hospodářské ztráty, v případě silných povodní i na ztráty na životech. Krajina nedokáže srážky zadržet, protože je v horším stavu.

Při výstavbě se musí zemědělská půda odstranit. Kam mizí?

U velkých staveb je součástí stavebního rozhodnutí, jak naložit se skrývkou. Například při stavbě tunelu Blanka byla vyčleněna území, kde se zemina vršila a pak ji bylo možné použít tam, kde je jí málo. Samozřejmě jsou při tomto procesu velké ztráty. Navíc se výrazně změní její kvalita.

Jaký mají vztah Češi k půdě?

Obecně si Češi překvapivě velmi cení přírody a krajiny. Myslím si však, že půda je chápána jako součást zemědělství a k němu mají Češi nedobrý vztah.

Zdroj: Brněnský deník, ilustrační foto Naše voda

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství