Rekordní sucho a teplo pomohlo v NP Podyjí řadě rostlin

16. září 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

U Popické kaple

Rekordní sucho a teplo tohoto léta ztížilo život řadě zvířat i rostlin v Podyjí, další druhy ale dostaly šanci, na kterou čekaly i několik let. Píše o tom aktuální vydání bulletinu Národního parku (NP) Podyjí.

Uschlé stromy například prosvětlily část lesů a otevřely cestu světlomilným květinám i motýlům. Dařilo se i podyjským orchidejím. K dospělosti pravděpodobně dorostla i letní generace afrického motýla.

Letošní sucho způsobilo úhyn mnoha rostlin i živočichů. Kostřavy, jitrocele či jestřábníky v suchých trávnících hynuly po desítkách, v lesích se objevovaly uschlé borovice i duby. Místy prosychal i vřes, který je velmi odolný proti suchu. „Následkem sucha došlo ke snížení početnosti hmyzu, takže vlaštovky, rehci a další hmyzožraví ptáci nedokázali uživit všechna mláďata a jejich rozmnožování bylo méně úspěšné než v jiných sezónách,“ popsala bioložka národního parku Lenka Reiterová.

Divoká příroda je ale připravená na řadu nečekaných překvapení. Proto se s každým přírodním stresem vyrovnává lépe než člověk. Letošní rekordně teplé a suché počasí tak můžeme vnímat i jako velkou příležitost divoké přírody pro nový rozvoj. „Z ptačích snůšek  přežili jen odolní a silní jedinci. Tím došlo k ozdravění populací a šance na přežití druhů do budoucna se zvyšuje. Na holých místech po uschlé trávě vyrašily konkurenčně slabé druhy, které v souboji s trávou neuspějí a jejich semena tak dlouhé roky čekají v zemi na příležitost. Osívka jarní, drobné rozrazily, jako rozrazil Dillenův nebo jarní, ale také třeba vstavač kukačka (na ilustračním foto) tak letos vykvetly v nebývale vysokých počtech,“ uvedla Reiterová.

Z pohledu druhového bohatství byly nezvyklé klimatické jevy posledního roku nejvýznamnější v lesích. Kombinace ledovky na přelomu listopadu a prosince roku 2014 s letošním suchem vytvoří v lesích národního parku nové příležitosti. „Ochrana přírody se zde po léta řeší otázku, jak zkombinovat požadavek na ponechání lesů bez zásahu s potřebou zachování lesních světlin, které jsou významné pro mnohé vzácné druhy. Polomy a vývraty z ledovky otevřely mnoho míst dříve zcela zastíněných dřevinami. Letní sucho pak vedlo k usychání stromů zejména na plochách, kde jsou dřeviny limitovány mělkou vrstvou půdy,“vysvětlila Reiterová.

Hardeggská stráň, Sloní hřbet u Lukova, oblast Hajky pod vrchem Lipinou a další místa se tak po letech postupného zarůstání opět otevřou, a to zcela přirozeně, bez zásahu lidské ruky. Ještěrka zelená, jasoň dymnivkový, lýkovec vonný, vstavač vojenský a další světlinové druhy tak budou mít více prostoru a tedy větší šanci na přežití.

Horký extrém je důležitý zejména v Podyjí. Druhy slunné Panonie, které se jinde než v Podyjí v Česku nevyskytují, suché a teplé léto uvítaly. Na vřesovištích můžeme i teď vidět rozsáhlé porosty bohatě kvetoucí lnice kručinkolisté nebo trávničky přímořské.

Extremní léto přineslo i jednu zajímavost. Pozorní zahrádkáři si v srpnu na své zahradě na Cínové hoře povšimli zvláštní černožluté housenky. „Konzultace s odborníky ukázala, že jde o poslední stadium housenky lišaje smrtihlava před kuklením. Týden nato se další taková housenka objevila přímo ve Znojmě na zahradě Správy Národního parku Podyjí,“ řekla Reiterová. Tento africký motýl občas na naše území zalétá. Málokdy se mu však u nás podaří úspěšně dovést letní generaci k dospělosti. Letos se zdá, že díky extrémně horkému počasí mu to vyjde.

Zdroj a foto NP Podyjí (foto Petr Lazárek)

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině