Ptákem roku 2015 je potápka černokrká

Aktualizováno 2. února 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

potapka cernokrka Martin_Mecnarowski_photomecan.eu

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2015 potápku černokrkou. Informoval o tom dnes ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek s tím, že tento pták je ztělesněním problémů, ve kterých se nacházejí české a moravské rybníky.
Nádherně a nápadně zbarvená potápka černokrká je veřejnosti téměř neznámá. Ještě nedávno hojný ptačí druh z Česka již téměř vymizel. Na jeho záchranu ale rozhodně není pozdě. Počty potápek černokrkých se u nás dramaticky měnily. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít celkem jen 50 hnízd. „Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Podobná situace není ani v okolních zemích, například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ říká Vermouzek.

ČSO v letošním roce zaměřuje svou pozornost na mokřady. Potápka černokrká je typickým ptákem rybníků a dobře odráží všechny jejich problémy. Její potravu tvoří především různí vodní korýši a larvy hmyzu. Protože se při lovu řídí zrakem, k životu potřebuje rybníky s čistou vodou plné nejrůznějších forem života (učeně „biodiverzity“). Podle přítomnosti potápek tedy na první pohled poznáme „zdraví“ toho kterého rybníka. Lokality s jejich výskytem patří u nás nejen z ornitologického hlediska k těm nejcennějším.

Hlavním důvodem úbytku potápek je podle ČSO příliš intenzivní chov kaprů. Pokud jich je v rybníce moc, jednak přímo kalí vodu, jednak zcela změní složení živočichů i rostlin ve vodě. Druhým problémem je nadměrné množství fosforu, který se do vody dostává z okolních polí. Velké množství fosforu vede k nedostatku kyslíku ve vodě, která se pak mění v páchnoucí hnědou břečku.

Potápka černokrká je tak příkladem nutnosti komplexního přístupu k ochraně přírody a krajiny – ač se jedná o druh striktně vázaný na vodní prostředí, některé příčiny jejího úbytku leží i daleko od rybničních břehů. Pokud dokážeme vytvořit prostředí vhodné a atraktivní pro potápky, pomůžeme tím i celé řadě dalších, na mokřady vázaných druhů. Celkově pak bude naše krajina bohatší a krásnější – nemluvě o možnosti vykoupat se v čistém rybníce.
Že nejde o utopii, ukazují zkušenosti z několika rybníků, kam se snížením rybích obsádek a vhodnou úpravou okolí podařilo rychle vrátit dřívější kypící život. Jsou to ostatně ta místa, kde se dodnes můžeme setkat i s letošním ptákem roku (například Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, Lednické rybníky, rybník Řežabinec na Písecku, rybník Rod na Třeboňsku, Bohdanečský rybník, extenzivněji využívané rybníky v Poodří).

U příležitosti Světového dne mokřadů, který slavíme právě dnes 2. února, se uskuteční také několik přednášek a vycházek propagujících mokřady po celé republice. „Tímto způsobem bychom rádi doplnili naše tradiční akce a nabídli pohled do zimní přírody. Věříme, že vycházky osloví mnoho zájemců a ukáží, že krásu přírody a bohatství ptačích druhů můžeme obdivovat v kterékoli roční době,“ říká Katarína Slabeyová, specialistka ČSO na ochranu mokřadů.

Libovolnou procházku si lze vybrat na  www.birdlife.cz/mokrady2015.html

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, do kterého se může zapojit široká veřejnost. V případě letošní potápky je to měření průhlednosti vody za pomocí Secchiho desky.

Naše voda, foto Martin Mecnarowski

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy