Průlom: Nesouhlas vlastníků nebude blokovat výstavbu vodních děl

Aktualizováno 12. května 2011 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

Výstavbu přehrad, hrází, poldrů a dalších staveb protipovodňové prevence nebude již blokovat nesouhlas vlastníků pozemků, na kterých má být příslušná stavba vybudována. Předpokládá to novela zákona 416/2009 o urychlení dopravní infrastruktury, kterou odsouhlasil ve třetím čtení parlament a která čeká nyní na souhlas Senátu ČR.

Novela totiž, jak uvedl pro portál Naše voda předkladatel návrhu, senátor Pavel Eybert, předpokládá v případě nedohody s vlastníky možnost vyvlastnění jejich pozemků ve veřejném zájmu. To bylo dosud možné pouze u dopravních staveb, nově se nyní přidávají také stavby vodní a energetické infrastruktury. Přestože se v parlamentu v rámci pozměňovacích návrhů měla původní senátní verze výrazně měnit, konečná podoba novely je nakonec podle Eyberta „téměř totožná se zněním, které předkládala skupina senátorů“. I proto Eybert předpokládá, že Senát dokument, který schválil parlament, také podpoří.

„Vyvlastnění chápeme jako poslední možný krok, pokud nedojde s vlastníky k dohodě. Musíme ale mít k dispozici zatím spíše teoretické řešení pro případy, kdy dohoda nebude možná,“ podotýká Eybert s tím, že zatím žádný případ vyvlastňování pozemků ve veřejném zájmu pro výstavbu infrastruktury nebyl v ČR dotažen do konce.

Pokud bude návrh novely přijat, bude podle senátora mimo jiné možné dořešit s konečnou platností ochranu mediálně známé obce Troubky, která bylo v loňském roce podruhé vyplavena pouze kvůli tomu, že díky nesouhlasu některých vlastníků nebylo možné postavit potřebnou protipovodňovou hráz.„To ale není zdaleka jediný případ, podobný problém řeší například Planá nad Lužnicí nebo Soběslav,“ říká Eybert.

Senátor se přitom zneužití institutu vyvlastnění neobává. K tomu, aby bylo možné k vyvlastnění přistoupit, musí být příslušná stavba v koncepci rozvoje kraje, musí být zanesena v územním plánu a musí být obhájen veřejný zájem.

Pozemky vlastníků budou navíc vykupovány za tržní, ne za úřední ceny. Pokud se ale bude vlastník o cenu vykupovaných pozemků soudit, může být podle zákona na těchto pozemcích zahájena i dokončena výstavba protipovodňového zařízení.

Novela zákona umožňuje také vyvlastňovat pozemky v rámci „Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod“, tedy v praxi k výstavbě přehrad. Zatím žádná ze 66 lokalit, které jsou k výstavbě přehrad v rámci generelu vytipovány, ale není v územních plánech. Kromětoho dává novela zelenou k výstavbě jezů na Labi. Podmínkou pro uplatnění zákona je ale v tomto případě zpracování studie vlivu výstavby jezů na životní prostředí EIA.

Petr Havel

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině