Protipovodňový NERV – fikce nebo realita?

20. června 2013 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

peřeje - IMG_3559

Z jeho neexistence Hnutí Duha nařklo Petra Nečase, ale podle všeho existuje. Jak přitom uvádí server ČESKÁ POZICE, jeho forma je ale jiná, než se čekalo.

V minulých dnech se strhla krátká mediální přestřelka, jestli takzvaný „protipovodňový NERV“, který ještě jako premiér Petr Nečas před třemi roky slíbil, existuje, nebo neexistuje. Podle Nečase existuje. Ekologická hnutí, respektive Hnutí Duha tvrdí opak. ČESKÁ POZICE se pokusila zjistit, jaký je vlastně reálný stav. Výsledek? Něco takového podle všeho existuje, ale ekologové si to představovali jinak. V souvislosti s ničivými povodněmi vyplul na povrch i jeden tři roky starý slib Petra Nečase. „Přišel jsem s návrhem vytvořit panel odborníků z oboru meteorologie, hydrologie a ekologie a dalších oblastí. Měl by jednat mimo jiné o úpravách krajiny tak, aby byla schopna více zadržovat a udržovat vodu,“ řekl ve vysílání Rádia Česko v roce 2010 premiér. Je, nebo není?

Při pohledu na další velkou vodu a miliardové škody, které napáchala, vyvstává logická otázka, kde ten protipovodňový NERV je a co vlastně za ty tři roky dělal. Premiéra kvůli údajné neexistenci této skupiny již před časem napadlo například Hnutí Duha a na tento útvar byl premiér tázán i 9. června v Otázkách Václava Moravce.

Nečas podle svých slov tento slib splnil: při ministerstvu zemědělství a životního prostředí pracovaly odborné týmy, které připravovaly protipovodňové kroky. „Jedním z výsledků bylo, že se zintenzivněla investiční činnost. Zatímco do roku 2010 se v průměru investovalo do protipovodňových opatření zhruba 1,2 miliardy, za poslední dva roky to byly dvě miliardy korun ročně,“ řekl ve zmíněném pořadu.

ČESKÁ POZICE se proto dotázala dotčených úřadů, kdo v těchto týmech sedí a co je výstupem jejich činnosti. „Odborný tým pro navrhování a rozhodování o realizaci a finanční podpoře protipovodňových opatření působí v dotačním programu ministerstva zemědělství,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Pravidla pro přidělování peněz na tyto projekty schválila vláda a jsou i přílohou zákona o státním rozpočtu.

Tým, který Žáček zmiňuje, tvoří různí odborníci z ministerstev životního prostředí, zemědělství, financí a experti z vysokých škol a několika soukromých firem. „Komise se schází vždy podle toho, kdy je konkrétní opatření připraveno i posouzeno. Od roku 2008 bylo na přibližně 25 schůzích komise projednáno přes 800 protipovodňových opatření,“ dodal Matyáš Vitík z ministerstva životního prostředí.

Kromě zmíněných ministerstev se jednání účastnili různí lidé z Katedry hydrotechniky ČVUT a Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě VŠE. Ze soukromých firem šlo o lidi z firmy IREAS Centrum, G-Consult a AQD – envitest. Vesměs jde o firmy se specializací na konzultační, auditorskou a testovací činnost v oblasti životního prostředí.

Z rozhovoru ČESKÉ POZICE s programovým ředitelem Hnutí Duha Vojtěchem Koteckým ale vyplynulo, že jejich představy o protipovodňovém NERV byly značně odlišné. „Jestli zasedala nějaká meziresortní komise s externími odborníky, o tom nevím. My jsme každopádně v žádné takové komisi nebyli. Ale problém je, že když byl oznámen vznik protipovodňového NERV, čekali jsme, že vznikne skupina expertů, která vypracuje jasný a přehledný materiál o současném stavu a o tom, co by se mělo udělat, jako to udělal například ekonomický NERV v oblasti konkurenceschopnosti,“ říká Kotecký.

Je faktem, že srovnání meziresortní skupiny, kterých na formální i neformální bázi existují minimálně desítky, s Národní ekonomickou radou vlády, která má zcela odlišné a výrazně prestižnější postavení, značně kulhá. Už třeba jen tím, že NERV pořádal řadu veřejných diskusí i za účasti novinářů a z jeho působení existuje celá řada obsáhlých a veřejně dohádatelných materiálů. O zasedání meziresortní protipovodňové komise se nic podobného najít nedá a ucelený plán rovněž podle všeho neexistuje.

„Je pravda, že se udělalo docela dost i dobrých věcí. Například v režii ministerstva zemědělství se prosadily některé kroky směřující proti erozi půdy, což s povodněmi úzce souvisí, nebo s hospodařením v lesích a také s hospodařením na zemědělské půdě,“ dodává Kotecký s tím, že to, co se udělalo, jsou pořád jen dílčí kroky. Žádný komplexní dokument, který by se zabýval obecnější představou, jak se chovat ke krajině, aby lépe vzdorovala velké vodě, podle jeho soudu neexistuje.

Zdroj: www.ceskapozice.cz

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka