Protipovodňová opatření zruší zahrádkářskou kolonii v Olomouci

Aktualizováno 29. července 2017 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

opatreni

Stavbě nových protipovodňových opatření na řece Moravě bude muset zřejmě ustoupit zahrádkářská kolonie na kraji Olomouce, která se zhruba stovkou zahrádek patří mezi největší osady ve městě.

Pozemky pod zahradami v Nových Sadech patří městu a mají být poskytnuty Povodí Moravy pro chystaný vodohospodářský projekt, řekl ČTK předseda územního sdružení Českého zahrádkářského svazu v Olomouci Miroslav Pazdera.

Kvůli připravovanému rušení osady Morava nespokojení zahrádkáři sepsali petici.

Zahrádkářská kolonie Morava funguje na pozemcích mezi čistírnou odpadních vod a řekou Morava v okrajové městské části Nové Sady. „Rozhodnutí (o zrušení osady) je už neměnné. Zahrádkáři v kolonii Morava by měli postupně dostávat výpovědi,“ uvedl Pazdera. Podle podmínek nájemní smlouvy by město mělo pozemky od zahrádkářů převzít příští rok na podzim. Mezitím bude v této části města pokračovat administrativní příprava stavby protipovodňových opatření.

Podle Pazdery bude zrušení kolonie znamenat velkou ránu pro olomoucké zahrádkáře, protože zahrádkářských lokalit v Olomouci v posledních letech ubývá. Členy olomouckého sdružení je nyní 19 zahrádkářských osad. Pazdera zároveň upozornil, že zahrádkáři budou muset odstranit chaty a studně, které si na pronajatých plochách vybudovali.

Primátorův náměstek Aleš Jakubec (TOP 09) na jednání se zahrádkáři řekl, že město se snaží najít náhradní lokality pro nové zahrádkářské kolonie, do kterých by se mohli přesunout zahrádkáři z osady Morava. Radnice už vybrala dvě území v Holici a Nových Sadech. Podle Jakubce je ale nejdříve nutné změnit územní plán a provést majetkoprávní přípravu, nové lokality vhodné pro zahrádkaření tak budou k dispozici až za zhruba dva roky.

Kvůli chystanému rušení kolonie Morava sepsali zahrádkáři petici. Radní se podle primátora Antonína Staňka (ČSSD) chtějí se zástupci petičního výboru a Povodí Moravy sejít, aby si u jednoho stolu problematiku chystaných protipovodňových opatření i námitek zahrádkářů vyříkali. „Dokud tyto věci nebudou vyjasněny, tak si neumím představit, že bychom zahrádkáře vymisťovali,“ podotkl Staněk.

Tereza Hrochová ve své bakalářské práci na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v roce 2013 spočítala, že na území Olomouce tehdy bylo na 50 zahrádkářských osad a jejich výměra činila 126 hektarů. Nejvíce osad bylo v roce 2013 v městské části Černovír (31) a nejméně v Hodolanech, Klášterním Hradisku, Nemilanech, Neředíně a Radíkově.

Budoucnost zahrádkářských osad v Olomouci podle Hrochové ohrožují majetkoprávní spory, spory o způsob budoucího využití ploch i mezilidské vztahy v komunitě zahrádkářů. Podle Pazdery hodně zahrádek v minulých letech přestalo sloužit svému původnímu účelu a lidé je využívají k rekreaci. „Jsou z nich okrasné zahrady s bazény,“ podotkl Pazdera.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině