Program péče o bobra v ČR zahrnuje i možnost jeho eliminace

10. prosince 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

bobří hráz - PMO

Program péče o bobra evropského v ČR, který přijalo ve spolupráci s ministerstvem zemědělství Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP), vychází z potřeby řešit ochrany bobra v kontextu využívání krajiny člověkem. MŽP to dnes uvedlo ve své tiskové zprávě.V posledních desetiletích došlo k obnovení výskytu bobra evropského na území ČR a jeho počty jsou na našem území stále na vzestupu. Potravní a další činností bobrů však dochází často ke vzniku škod a omezení hospodářské využitelnosti bobrem ovlivněných pozemků. Z těchto důvodů je nezbytné hledat řešení, která zajistí možnost koexistence zájmů na ochraně bobra i hospodářských zájmů v krajině.

Program obsahuje souhrn kroků či opatření, která směřují k nalezení rovnováhy mezi ochranou bobra evropského a socioekonomickými zájmy v krajině – tedy především omezení rozsahu škod při současném zachování životaschopných populací bobra na našem území. Pro dosažení cílů programu jsou navržena opatření v oblasti: – administrativních nástrojů (metodické upřesnění postupu orgánů ochrany přírody, zajištění spolupráce s vodoprávními orgány aj.), – ekonomických nástrojů (podpora prevence a minimalizace škod, návrh optimalizace systému náhrad škod) – zajištění potřebných informací pro dotčené subjekty (vytvoření manuálu praktických opatření k prevenci či minimalizaci škod).

Nezbytnou součástí programu je další sledování a vyhodnocování stavu populace bobra evropského a některá opatření, přispívající k ochraně tohoto druhu. Z hlediska rizika vzniku závažných škod a zároveň s ohledem na potřebu zajištění ochrany bobra je v Programu péče rozděleno území ČR do tří zón.

Zóna A – Zóna A (1,2 % území ČR) zahrnuje především evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany a cílem je zachování příznivého stavu populací.

Zóna B – V zóně B (85,5 %) bude přistupováno k jednotlivým situacím rozdílně – tam, kde bude hrozit riziko závažných škod a převládat zájem na hospodářském využití území, budou přijata adekvátní opatření (zvolená a odstupňovaná podle charakteru a míry rizika škod – od technických opatření, jako např. drénování bobřích hrází či oplocení dřevin až po odstraňování hrází a nor či odlov jednotlivých jedinců). Zároveň zde ale bude zachována možnost výskytu bobrů na vhodných místech a jejich migrace mezi územími zóny A.

Zóna C – V zóně C (13,3 %) vymezené v oblasti jihočeských rybničních pánví, tedy v území s nejvýznamnější kumulací rizika vzniku závažných škod (narušení rybničních hrází a napájecích stok s rizikem rozsáhlých záplav), bude umožněna aktivní eliminace bobra evropského tak, aby zde k vzniku trvalého osídlení pokud možno nedošlo.

Program péče o bobra evropského zpracovala z pověření Ministerstva životního prostředí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a dalšími subjekty. Program péče byl přijat na 10 až 15 let, bude průběžně vyhodnocován a v případě potřeby bude aktualizován. Celý text Programu péče naleznete zde.

V České republice nyní žije 2500–3000 jedinců bobra evropského. Nejpočetnější populace se vyskytují na jižní Moravě v oblasti soutoku Moravy a Dyje, na středním toku Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, dále se vyskytuje v západních Čechách na území CHKO Český les a v povodí Berounky či na dolním toku Labe mezi Střekovem a Hřenskem. V současnosti bobr proniká podél vodních toků dále do vnitrozemí a postupně znovu osídluje svůj původní areál výskytu.

Bobr evropský byl dříve hojně rozšířen v celé Evropě. Od přelomu 15. a 16. stol. byl na našem území masivně loven pro kožešinu, maso, pachové žlázy a také kvůli vznikajícím konfliktům s činností člověka. Definitivně byl u nás vyhuben v roce 1876. Na přelomu 19. a 20. století v celé Evropě přežíval jen na několika málo místech. Nyní se opět postupně rozšiřuje (ať už samovolně nebo na základě aktivních reintrodukcí, které probíhaly např. v 70. a 80. letech minulého století v Rakousku a Bavorsku) a početnost jeho populací na území evropských států narůstá.

Bobra evropského chrání Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť a evropská směrnice o stanovištích prostřednictvím ochrany vybraných území v rámci soustavy Natura 2000 i prostřednictvím požadavku na zajištění tzv. přísné ochrany. V České republice je tak v rámci soustavy Natura 2000 vymezeno k jeho ochraně 7 evropsky významných lokalit a zároveň je bobr zařazen mezi zvláště chráněné živočichy.

V intenzivně hospodářsky využívané krajině mohou být problémem jeho potravní aktivity (kácení dřevin, konzumace rostlin, včetně zemědělských plodin) či tvorba obydlí (hrabání nor). Mezi nejrizikovější patří ohrožení hrází vodních děl (zejména zemních sypaných hrází rybníků atp.), protipovodňových hrází či hrází nadzemních kanálů a dalších vodohospodářských staveb, které je bobr schopen narušit hrabáním nor. Přehrazením drobných toků může bobr způsobit zaplavení pozemků, které neomezuje pouze jejich hospodářské využití, ale může tak dojít (a v praxi již došlo) i k ohrožení zdrojů pitné vody či podmáčení těles silnic či železnic a dalších staveb. Nejčastější škodou je kácení hospodářských či okrasných dřevin a konzumace některých polních plodin. Na druhou stranu to, co v intenzivně hospodářsky využívané krajině představuje škodu, může v některých případech přinášet i pozitivní efekty – bobr je schopen poměrně účinně „zrevitalizovat“ dříve technicky nešetrně upravené úseky vodních toků, vytvářet mokřady a zvyšovat tím pestrost současné krajiny.

Zdroj: MŽP, ilustrační foto Povodí Moravy

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství