Problémy s močůvkou má v Třebětíně vyřešit poldr

9. října 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

bahnitá voda a zbytky rákosí IMG_8739

Na silný zápach si stěžují lidé v letovické části Třebětín. Jak totiž informoval Blanenský deník, kousek od jejich domů vypouštějí zemědělci nečistoty. Situaci má ale zlepšit budoucí poldr.

Z nedalekého střediska živočišné výroby, které provozuje zemědělská společnost Ledeko, teče podle deníku lidem přes pozemky při deštích močůvka, z jejíž analýzy vyplynulo, že močůvka dvacetinásobně překračuje hodnoty amoniaku a je vysoce toxická pro ryby. Podle mluvčího  jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky byly překročené limity pro amonné ionty, fosforečnany a chemickou spotřebu kyslíku. Voda není vhodná pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,“ vysvětlil Mikoška.

Podle starosty Letovic Vladimíra Stejskala se však město snaží věc řešit. „Zabýváme se tím již dlouho. Tlačili jsme na vedení Ledeka, aby vypracovalo studii odkanalizování své výroby. Už ji mají hotovou, jen se musí domluvit, jestli povede přes pozemek pana Rozsývala nebo jinudy,“ uvedl Stejskal. Problém se dostal až na stůl odborníkům v Boskovicích. „V areálu kravína v Třebětíně bylo v nedávné době několik kontrol. Ty provedl například vodoprávní úřad Boskovice nebo Česká inspekce životního prostředí. Nikdo však nezjistil porušení předpisů,“ uvedla referentka vodního hospodářství z odboru tvorby a ochrany životního prostředí Darja Macková. Ledeko podle Mackové v rámci svých možností dělá, co může. „V areálu udržuje pořádek a preventivními opatřeními se snaží zabránit odtoku dešťové vody,“ upřesnila Macková.

Předseda představenstva společnosti Ledeko Stanislav Šaršoň nebere potíže na lehkou váhu. Jenže provoz živočišné výroby podle něj není jednoduchý. „Bohužel když přijde prudký déšť, spláchne s sebou zbytky krmení a slámy. Nečistoty mají tmavou barvu, ale rozhodně to není močůvka. Neustále uklízíme, pořídili jsme zametací stroj, “ upozornil Šaršoň. Přesto však podle jeho slov nelze problému zcela zabránit. Proto vedení společnosti vymyslelo jiné řešení. „V lokalitě postavíme nejpozději ve druhém čtvrtletí příštího roku záchytný poldr. Už máme hotovou projektovou dokumentaci. Pak se situace zlepší,“ přislíbil Šaršoň.

Zdroj: Blanenský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství