Pro státní podnik Povodí Ohře není zisk prioritou

28. února 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

přehrada Kamenička - POH

Na rozhovor s generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře Jiřím Nedomou, který zveřejnil Svět průmyslu, dnes upozornil mluvčí Povodí Jan Svejkovský. Podle Nedomy není pro státní podnik zisk nejdůležitějším ukazatelem jeho hospodaření.

V roce 2012 došlo k propadu plánované výroby elektrické energie vzhledem k nerovnoměrným srážkám, jež jste zvládali úsporou nákladů a překročením ostatních tržeb. To se ukázalo jako lepší varianta než v roce 2011, kdy jste museli využít i fond odměn. Jaký očekáváte hospodářský výsledek v roce 2013?

Za rok 2011 představoval hospodářský výsledek 4 758 tisíc Kč, v roce 2012 pak 11 287 tisíc Kč a jsme přesvědčeni, že za rok 2013 rozhodně naplníme nebo lehce překročíme výsledek hospodaření ve výši 10 499 tisíc Kč. Zajištění dobrého hospodářského výsledku je důležité a má v každém roce odlišnou náročnost. Finanční situace je dlouhodobě stabilní a dobrá, i za rok 2013 bude výsledek hospodaření splněn díky příznivým hydrologickým podmínkám, protože bude překročena plánovaná výroba elektrické energie. Oproti předchozím dvěma létům je také pozitivní, že bude velmi pravděpodobně naplněna míra plánovaných odběrů povrchové vody, protože s nimi spojené zákonné platby jsou hlavním zdrojem příjmu státního podniku. Ještě bych chtěl říct, že v případě státních podniků Povodí, tedy nejen Povodí Ohře, není tím nejsledovanějším a nejdůležitějším ukazatelem výsledek hospodaření, protože podnik má za úkol hospodařit tak, aby získal prostředky na zajištění své činnosti a zpětně je vracel formou péče do majetku státu, který má ve své správě. Z toho důvodu bývá zisk poměrně malý ve srovnání s výší tržeb a slouží zejména k doplnění příslušných fondů a dále například rezervy na odstraňování následků povodní v jejich průběhu či bezprostředně po odeznění.

Nezaskočila vás absence dotací na revitalizační akci „Bílina“?

Akce revitalizace Bíliny v úseku od Chánova po jez Jiřetín má předpokládaný náklad téměř 183 mil. Kč a je evidována v programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. V roce 2010 byla akce zařazena v dotačním programu „15 miliard“ do kategorie akcí priority 3., což jsou projekty, jejichž realizace není velmi naléhavá, a proto nebudou financovány v rámci uvedeného programu, a to ani v případě navýšení jeho finančního objemu. Je vhodné připomenout, že rozhodování o prioritách programu „15 miliard“ státní podnik Povodí Ohře prakticky neovlivňuje. Nám teď nezbývá nic jiného než se poohlížet po jiném vhodném dotačním titulu, protože abychom tak nákladnou akci zafinancovali z vlastních prostředků podniku, je naprosto nemyslitelné. Navíc proč bychom financovali to, co je důsledkem činnosti někoho jiného.

Do závěrečné fáze vstoupila také realizace akcí v rámci programu 129 120 II. Ovlivnily její průběh letošní povodně? Jak pokračuje příprava III. etapy?

Všechny stavební akce v rámci programu II. etapy jsou prakticky ukončeny. U akce protipovodňové ochrany Terezína jsou ve finále závěrečné stavební práce tak, aby byla stavba na konci letošního roku dokončena. I v nedokončeném stavu stavba významně pozitivně ovlivnila ochranu Terezína při letošní povodni a nedošlo ani ke vzniku povodňových škod na rozestavěném protipovodňovém opatření. Posunul se pouze termín dokončení, protože jsme museli čekat, až opadne voda.

Jako největší akce v rámci III. etapy připravujeme realizace suchých nádrží Dubnice a Šporka poblíž České Lípy, které by měly mít společně náklad asi 300 mil. Kč. Na základě žádosti z první poloviny roku jsme již obdrželi souhlas správce programu MZE ČR o dotaci na potřebnou projektovou dokumentaci pro územní řízení těchto nádrží. V současnosti intenzivně pracujeme na zadávacích dokumentacích veřejné zakázky pro výběr projektanta.

Loňskou zátěží bylo pro Povodí Ohře zajišťování nutné péče o majetek převzatý v roce 2011 v souvislosti s transformací ZVHS bez poskytnutí zdrojů financování. Objevily se ještě jiné problémy s financováním?

Museli jsme udělat určité kroky, ale nemáme žádné výrazné potíže s financováním. Například jsme museli zvažovat, jestli je důležitější oprava majetku, který máme již delší dobu k dispozici nebo svěřený do péče, nebo majetku převzatého po ZVHS. Některý nepotřebný majetek se snažíme prodat. Někde se nám to daří, například co se týče nepotřebných pozemků. Nedaří se nám prodat objekt budovy v Ústí nad Labem, v němž ZVHS sídlila. Ne všichni zaměstnanci původní ZVHS mohli také najít uplatnění ve státním podniku Povodí Ohře.

Jaké investice vložilo Povodí Ohře v roce 2013 do rekonstrukcí a výstavby?

Podnik má naplánováno vložit do pořizování dlouhodobého majetku celkem 321 mil. Kč, z toho 170 mil. Kč z vlastních zdrojů a 148 mil. Kč z dotačních zdrojů převážně na odstraňování povodňových škod, výstavbu nových protipovodňových opatření a revitalizaci vodních toků. Jen připomínám, že dotace nedostáváme na běžnou činnost podniku a nejsme financováni ze státního rozpočtu. Bez výnosů z provozovaných vodních elektráren by nám rozhodně nestačily příjmy ze zákonných plateb za odběr a dodávky povrchové vody. Ty činí asi 70 % celkového ročního příjmu podniku, tržby za elektrickou energii z vodních elektráren dosahují až 25 %. Kdybychom je neměli, tak nemůžeme zafinancovat řadu věcí.

Podnik se také více zaměřil na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Jaké konkrétní výsledky by mělo přinést? Se zvyšováním kvalifikace souvisí i úsilí vedení podniku o realizaci mzdového vývoje. Jak pokračuje?

V roce 2005 byl v podniku zaveden program podpory studia při zaměstnání. Ve školním roce 2013/14 studuje vysokou školu 9 osob, střední školu 3 osoby a ve Vysokém Mýtě, kde jsme navázali kontakt se střední školou stavební ke složení jednooborové maturity v oblasti vodohospodářské stavby, máme 20 kolegů. Pro studium na této škole byli vybráni zaměstnanci z provozních vodohospodářských funkcí, kteří ne zcela splňovali stupeň či obor vzdělání, aby mohli úspěšně působit na svém funkčním místě, a dál i ti, kteří by v budoucnu měli mít možnost na těchto funkcích působit, pokud samozřejmě uspějí i v dalším vývoji. Úspěšné absolvování studia, získání potřebného odborného vzdělání má přinést podniku vyšší kvalitu na uváděných pozicích. S tím samozřejmě souvisí mzdový vývoj, ale zvyšující se odborná kvalita není jeho diktátem. Je pochopitelně závislý na řadě jiných faktorů, např. na tom, jak se vyvíjí hospodaření a jak se na to dívá zakladatel. Faktem je, že i když jsou výsledky hospodaření pozitivní, ale objeví se priorita, kterou je nutno směřovat do oblasti péče o majetek, tak to může zpětně ovlivnit i mzdový vývoj v daném období. Takové ovlivnění by však nemělo být opakované nebo dlouhodobější, proto vytváří podnik například také fond odměn, jako zálohu na „horší časy“. Jednou z podstatných priorit je například tvorba a doplňování rezervy na odstraňování následků povodní v době při nebo bezprostředně po povodni kdy nejsou ještě k dispozici jiné zdroje financování bezprostředních zásahů a prací.

Signálem skutečného vývoje mezd je i zvyšující se podíl ustáleného počtu zaměstnanců technických profesí oproti snižujícímu se počtu zaměstnanců v dělnických profesích. Spíš se to převrací ve prospěch technických profesí. Různé vlivy a technické možnosti zjednodušily postupy a umožnily některé věci kumulovat, ale do toho zpětně přicházejí vlivy a zátěž dalších nových úkolů, takže je tu trvalá snaha o určitou vyváženost.

Jaké vlivy by ještě mohly pozitivně ovlivnit hospodářský růst vašeho podniku? Pozorujete v tomto ohledu vlastní rezervy? 

Tyto vlivy jsme nijak zvlášť neidentifikovali, ale o čem hovořím se svými kolegy i nadřízenými, je záležitost potřeby zásadní úvahy nad koncepcí financování vodního hospodářství, protože stávající způsob a zvyšující se nároky, které má Povodí Ohře i jiná Povodí zajišťovat, jsou poměrně značné a bude potřeba se této věci věnovat.

Stejně jako dosud považujeme pro budoucí období za zásadní zachování stabilního týmu zaměstnanců s jejich odborností. A další věcí, která je dodnes nejen z mého pohledu cennou devízou existence státního podniku Povodí Ohře, jsou pozitivní vzájemné vztahy mezi lidmi.

Zdroj: Svět Průmyslu, ilustrační foto Povodí Ohře (přehrada Kamenička)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka