Příručka o melioračních a zpevňujících funkcích dřevin může přispět ke stabilnějším lesům

27. února 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

VÚLHM meliorační dřeviny

Zprostředkovat objektivní pohled na působení lesních dřevin na půdu a na jejich zpevňující funkci a přispět tak k tvorbě stabilnějších porostních směsí a k péči o půdní prostředí je cílem nové metodiky pro vlastníky a správce lesa. Informovala o tom dnes Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Publikace shrnuje domácí i zahraniční poznatky o melioračním a zpevňujícím působení lesních dřevin a doplňuje je novými zjištěními. Pracovali na ní autoři z VÚLHM, VS Opočno, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně a Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Uživatelé jejich prostřednictvím získají souhrnné informace o melioračních a zpevňujících účincích lesních dřevin v cílových hospodářských souborech (CHS) borového a smrkového hospodářství. Tam je potřeba zlepšení půdních vlastností a stabilizace (statické zpevnění) porostů nejnaléhavější. V metodice jsou jednotlivé dřeviny seřazeny v jednotlivých CHS borového a smrkového hospodářství podle úrovně svého působení na vlastnosti půdy a podle úrovně zpevňujícího účinku. Součástí je i návrh pěstebních opatření pro vnášení těchto dřevin do porostů, včetně doporučených sponů.

„Smrkové a borové monokultury jsou prokazatelně náchylné k různým škodám. Lesní hospodář je tudíž nucen přijímat opatření ke zvýšení stability a zlepšení koloběhu živin v těchto porostech, zejména na stanovištích s narušeným půdním prostředím. To se projevuje zejména zhoršeným zdravotním stavem současných porostů (ztráta vitality, žloutnutí a předčasný opad asimilačního aparátu, rozvoj biotických škodlivých činitelů). V půdních analýzách je zpravidla zjištěna nerovnováha obsahu živin, zejména nedostatek bazických kationtů (vápník, hořčík), nízká nasycenost sorpčního komplexu a snížené pH. Jednou z cest je zahájení postupné přeměny druhové skladby,“ komentují současnou situaci autoři publikace.

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin představuje závazné ustanovení lesních hospodářských plánů (LHP) při hospodaření s cílem částečné přeměny lesů hospodářských, zvláštního určení a ochranných.

Meliorační a zpevňující dřeviny mají například tyto vlastnosti:

Opadem asimilačních orgánů, jejich postupným rozkladem a pronikáním živin a organických látek do půdy zabraňují postupné degradaci lesních půd.

Podílí se na zlepšování vodního režimu lesních půd (kořenovým systémem zpevňují půdu a zabraňují tak vývratům na podmáčených půdách).

Pomáhají zpevňovat kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům (odolnost proti větrům, odolnost proti námraze).

MZD je možné podporovat a vnášet do lesních porostů řadou pěstebních postupů v různých porostních fázích:

Při obnově míšením při výsadbě, prosadbami, s využitím přípravných porostů.

Při výchově úpravou zastoupení dřevin.

Ve fázi dospělosti podsadbami.

Na základě předložené úpravy vyhlášky č. 83/1996 Sb. jsou v metodice uvedeny v tabelárních přehledech potenciálně vhodné dřeviny s melioračními nebo zpevňujícími účinky specificky pro jednotlivé úrovně stanovištní klasifikace. Uživatel se tak dozví, jaké dřeviny jsou vhodné pro jednotlivé cílové hospodářské soubory a jejich podsoubory specifikované soubory lesních typů (SLT) nebo dokonce konkrétními lesní typy (LT). Toto členění neodpovídá dosavadní lesnicko-typologické praxi do roku 2017, ale reflektuje návrhy na úpravu zařazení SLT (LT) do CHS, které by mělo vejít v platnost v průběhu roku 2018 v souvislosti s plánovanou novelizací vyhlášky č. 83/1996 Sb.

Kromě úpravy legislativní povahy, tato metodika diferencuje meliorační a zpevňující účinnost skupin dřevin; v tabulkách jsou tyto skupiny odděleny podle klesající účinnosti: dřeviny s vysokým melioračním potenciálem a zpevňující funkcí, dřeviny s dobrou meliorační a zpevňující funkcí a dřeviny, u kterých je meliorační a zpevňující funkce dostačující.

V metodice je uveden také nový přístup ke stanovení minimálních hektarových počtů melioračních a zpevňujících dřevin. Návrh uvedený v této metodice napravuje terminologické chyby legislativy (sazenice – sadební materiál) a záměrně již neuvádí minimální počty odděleně pro dřeviny základní a dřeviny meliorační, a zpevňující (MZD). Řada dřevin totiž plní současně produkční a meliorační případně i zpevňující funkce.

Meliorační a zpevňující dřeviny na borových a smrkových stanovištích, o nichž metodika hovoří: borovice, douglaska, jedle, smrk, břízy, buk, duby, habr (pouze na borových stanovištích), jasan, javory (na smrkových stanovištích), jeřáb, jilmy, lípy, olše, topol osika, třešeň.

Metodika je volně ke stažení na stránkách VÚLHM: http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_7_2017.pdf

Zájemci o tištěnou verzi si mohou o její zaslání napsat na adresu: knihovna@vulhm.cz.

VÚLHM, ilustrační foto Jan Řezáč

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině