Priority SOVAK ČR: Lepší hospodaření s dešťovou vodou a investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury

Aktualizováno 24. října 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

banner-konference-provoz-vodovodu-a-kanalizaci-rijen-2016

Hlavním problémem ČR v oblasti zdrojů pitné vody spočívá v nedostatečné schopnosti krajiny zadržovat dešťovou vodu. Informovali o tom na dnešní konferenci Provoz vodovodů a kanalizací zástupci Sdružení oboro vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR).

Zásadní řešením pro zajištění dostatečného množství surové vody nezbytné pro výrobu pitné vody a následné zásobování obyvatel České republiky pitnou vodou jsou opatření vedoucí k zadržení vody v krajině ve stávajících nádržích, výstavbě nových nádrží a také budování a propojování nadregionálních vodárenských soustav s více zdroji vody. Opatření individuálního hospodaření s vodou, snížení podílu zpevněných nepropustných ploch, retence a recyklace vody je určitě podpůrnou aktivitou, ovšem pro vlastní posílení vodních zdrojů zdaleka nestačí. Hlavním problémem zůstává současné hospodaření s dešťovou vodou, která je v naprosté většině případů během dešťových srážek odváděna buď přímo oddílnou kanalizací do vodních útvarů či jednotnou kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí. Tento způsob hospodaření s dešťovou vodou je dlouhodobě neudržitelný, neboť přispívá k rychlému odvádění srážek mimo území ČR a v případě menších vodních toků tak dochází k pravidelným hydraulickým stresům, které poškozují koryta řek a vodní společenstva. Z těchto důvodů je nutné více využívat retenci a zasakování dešťových vod přímo v místě jejich dopadu.

Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty nemající povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí.

Za posledních pět let investovalo 50 největších členů SOVAK ČR do obnovy a oprav více než 40 miliard korun. Podíl nákladů, jakož i absolutní částky určené na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, přitom rok od roku roste. Položky spojené s obnovou a opravou vodohospodářské infrastruktury představují zdaleka nejvýznamnější částku v celkových úplných nákladech, ze kterých se následně určuje výše plateb za vodné a stočné. Podle SOVAK ČR jsou ale v naší zemi investice do obnovy vodohospodářského majetku přesto stále nedostatečné. Vzhledem k celkové hodnotě vodohospodářské infrastruktury, přesahující 1 bilion korun a řadou odborníků doporučené hodnotě investic do opravy a obnovy této infrastruktury pohybující se okolo 2 – 2,5 % ročně z reálné (nikoliv účetní) hodnoty této infrastruktury, negenerují v současné době majitelé vodohospodářské infrastruktury částky na obnovu a opravu v takové výši, které by v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy této infrastruktury.

Limitem je mimo jiné cena vodného a stočného, která je základním zdrojem financí na potřebnou obnovu. Ceny vody jsou ale také ovlivňovány již přijatou nebo plánovanou legislativou, například novelou nařízení vlády č. 401/2015 Sb., která výrazným způsobem zvyšuje požadavky na odstraňování dusíku a fosforu. SOVAK ČR konstatuje, že tato novela v některých případech vyvolá dodatečné investiční a provozní náklady, a to i takových čistíren odpadních vod, které byly postaveny či zrekonstruovány v nedávné době. Podle SOVAK ČR se tak nová legislativa v praxi odrazí ve vyšších nákladech vodohospodářských společností, a tím i v cenách vodného a stočného, což částečně omezí investice na obnovu a opravy vodohospodářských sítí. Cena vody je totiž v ČR regulovaná a řídí se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Regulačním orgánem je Ministerstvo financí (MF) prostřednictvím takzvaného věcného usměrňování cen. Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Regulace je stanovena každoročně cenovým výměrem a popsána v pravidelně vydávaném Cenovém věstníku MF.

Další informace na www.sovak.cz

Naše voda

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Vodovody a kanalizace