Nejen blížící se Světový den vody je příležitostí zamyslet se nad tím, jakou roli v naší společnost měla, má a bude mít tekutina nezbytná pro život –voda.

Zdánlivý dostatek vody, která je všude kolem nás i v nás, vzbuzuje domněnku, že o něčem tak banálním jako „vodní soběstačnost“ není vůbec nutné uvažovat. A tak politici řeší zcela jiné soběstačnosti, jak je potravinová nebo energetická. Přitom právě k potravinové soběstačnosti je dostatek vody nezbytnou podmínkou, jak ostatně informoval náš portál tento týden. Naopak energetická soběstačnost je jednou z hrozeb, jak zdroje vody, a navíc zdroje pitné vody, omezit, nebo alespoň kotaminovat.

Modelový střet na toto téma probíhá v současné době na Náchodsku, kde svádí místní občanské sdružení „STOP HF“ souboj s těžařskou společností o zákaz těžby břidlicových plynů (zkratka HF je zkratkou technologie hydraulic fracturing – hydraulické štěpení), která získala povolení provádět v oblasti těžařský průzkum). Základní, a jak již také portál Naše voda informoval, velmi oprávněnou obavou sdružení a tamních starostů, je riziko poškození a znečištění zdrojů podzemních vod. Jako vždy v takových případech jde i zde o střet priorit. Bohužel ale není – nejen v tomto případě, v naší zemi žádné vodítko k tomu, které priority jsou důlěžitější, a které ne. I díky všeobecné dostupnosti vody se přitom udržitelnost kvality a množství zdrojů vody v ČR za prioritu většinou nepovažuje. A to je chyba.

Značná část států by takový přístup, tedy že kvalita a dostupnost vody může ustoupit zájmům průmyslu, považovala za neodpustitelný zločin. Jistě i díky tomu, že v mnohých lokalitách na planetě je dostupnost vody tak nízká, že si to u nás vůbec nedovedeme představit.

Jenže ani u nás není situace tak ideální, jak by se mohla zdát. I proto, že veškerá voda z území ČR odtéká. O to důležitější je systémově dbát o zdroje podzemní vody a také zvyšovat možnosti naší krajiny vodu v této krajině zadržovat. Zachování zdrojů pitné vody by tak mělo být prioritou priorit.

Na rozdíl od jiných občanských sdružení tak bojuje STOP HF  za zcela správnou věc. Rozhodně by neměla být tato aktivita házena do jednoho pytle s jinými protestními akcemi, jejichž společným jmenovatelem je „nikde nic nedělat“. Je totiž jasné, že například nějaké lokality pro nějaké případné přehrady, skládky odpadu, spalovny odpadu, bioplynové stanice nebo obchvaty měst být musí, byť se tomu různé iniciativy brání. Těžba břidlicových plynů ani na Náchodsku, ani jinde v ČR ale být nemusí. Jednak se v ČR vyrábí dostatek, ba přebytek energií všeho druhu, jednak lze očekávat, že díky zrychlujícímu se vědeckému pokroku a poznání budou v případě nutnosti k dispozici jiné možnosti zajištění energetických zdrojů. I proto je nežádoucí provrtávat českou krajinu, a ještě v blízkosti chráněných oblastí, jako ementál. Hlavně kvůli riziku poškození vodních zdrojů.

Petr Havel