Při stavbě stoky na Jarově jsou využity nové technologické postupy

22. listopadu 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

stoka-jarov-pvk-dscn6769

Výstavba nového kanalizačního sběrače na pražském Jarově je v současné době v polovině. Jak dnes přitom informoval mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Tomáš Mrázek, práce začaly v říjnu 2015 a skončí na konci příštího roku.

Jedná se o stavbu zcela nového sběrače v délce přes jeden kilometr, který je veden ulicemi Habrová, Osiková a Českobrodská. „Současný sběrač je v některých úsecích nekapacitní a při extrémních deštích je přetěžován,“ uvedl Mrázek s tím, že investorem celé stavby Pražská vodohospodářská společnosti vlastněná hlavním městem Praha. Při stavbě nového kanalizačního sběrače jsou podle mluvčího použity dva unikátní postupy. Na osazení části stoky jsou použity prefabrikované železobetonové trouby o průměru DN 1400 a váze 6,3 tuny, které jsou „zataženy“ do předem vyražené štoly. U další části je monolitické provedení stoky, které v metropoli také není obvyklé.

Sběrač Jarov odvodňuje území sídliště Jarov s přilehlými oblastmi převážně vilové zástavby a dále oblast ulice Českobrodská s areálem učilišť.

ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V PRAZE

Na stokovou síť bylo v roce 2015 napojeno 1,24 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod. Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť. PVK provozuje kromě ústřední čistírny dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Horní Počernice – Čertusy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín. Svépravice Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

PVK v roce 2015 vyčistily celkem 113 852 tisíc m3 odpadní vody.

Celková délka stokové sítě                      3 647 km

Délka kanalizačních přípojek                    976 km

Počet kanalizačních přípojek                    119 719

Počet provozovacích čerpacích stanic            313

Počet zařízení na čištění odpadních vod          20 pobočných čistíren + Ústřední čistírna

Množství čištěných odpadních vod ÚČOV/PČOV v tis. m3

2008    112 566/7 442

2009    115 185/8 009

2010    125 467/10 399

2011    119 568/9 788

2012    112 921/8 321

2013    125 342/10 550

2014    111 388/8 689

2015    106 019/7 832

ZAJÍMAVOSTI

Na pražské kanalizaci je cca 54 000 vstupních šachet, 132 odlehčovacích komor, 230 výpustí do vodotečí, 19 shybek, 15 podzemních retenčních nádrží

Nejdelší stoka „P“ měří 7 km a vede z Jihozápadního Města k železničnímu mostu na Smíchově, kde se spojuje se stokou „K“

Nejširší stoka „K“ má průměr 3,6 m

Nejhlubší stoka vede z Barrandova do Hlubočep, kde překonává 63 m převýšení

Nejstarší a architektonicky nejcennější kmenová stoka „A“ je stavěna z dvakrát pálených glazovaných cihel; vede od Staroměstského náměstí, pod Pařížskou ulicí ke shybkové komoře u Čechova mostu, pod Vltavou a dále tunelem pod Letnou do kanalizační čistírny

Nejpomalejší proud splašků je ve stoce pod Strakonickou ulicí

Nejstudenější stoka je také pod Strakonickou ulicí – má teplotu kolem 7 stupňů Celsia

Nejdelší zaklenutý potok je Motolský, v podzemí vede skoro 6 km.

KMENOVÉ STOKY

Odpadní voda je přiváděna na ÚČOV jednotnou stokovou sítí. Probíhá jednak horním horizontem, kolektorem stok A, C, K z levého břehu Vltavy a stokou F z pravého břehu Vltavy a spodním horizontem stokami B, D z levého břehu Vltavy a stokou E z pravého břehu Vltavy.

Pražská kanalizační síť je založena na páteřní síti následujících kmenových stok:

A – vzniká soutokem sběračů V,VI,VII a VIII. Celková délka kmenové stoky je 3,05 km. Stoka odvádí odpadní vody z oblastí Prahy 1, 2, 3 a části Prahy 5 a náleží ke stokám přiváděným na horní horizont ÚČOV.

B – povodí kmenové stoky je vzhledem k ÚČOV součástí dolního pásma pražského stokového systému, odkud jsou odpadní vody přečerpávány na zhlaví čistírny čerpací stanicí dolního pásma. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka B slouží k odvádění odpadních vod z oblastí Prahy 3 (část), 7 a 8 (část).

C – povodí kmenové stoky náleží hornímu pásmu pražské kanalizace. V současné době je již uzavřené okolními povodími dalších kmenových stok a sběračů, takže jeho plošný rozsah je již definitivní. Celková délka stoky je 2,7 km. Stoka C odvádí odpadní vody z části Prahy 6.

D – celková délka stoky je 9,6 km. Celé povodí kmenové stoky je napojeno společně s kmenovou stokou B do čerpací stanice dolního pásma na ÚČOV. Stoka D odvodňuje část Prahy 6.

E – z výškového hlediska patří celé povodí stoky E do dolního horizontu ÚČOV. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka E odvádí odpadní vody z oblasti Prahy 7 (část), 8 (část),9, 10 (část).

F – celková délka stoky je 5,173 km. Stoka odvodňuje Prahu 8 a 9.

K – celková délka stoky je ll,l5 km. Její přítoky tvoří hlavní sběrače I, II, M, P, CXII, Solidarita, Pankrácká štola, pravobřežní (CXXVIIb) a levobřežní (CXXVIIa) Kunratický, Libušský (CXXX), Modřanský (CXL) a Zbraslavsko-Radotínský (CL) sběrač.

Zdroj a foto: PVK

 

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Vodovody a kanalizace