Přehrady potřebujeme a potřebovat budeme

Aktualizováno 19. srpna 2011 | Rubrika: Komentář týdne

Havel foto 08 Naše voda

Padesátileté výročí největší tuzemské přehrady Orlík, které Povodí Vltavy prezentovalo na počátku tohoto týdne, samozřejmě evokuje otázku, zdali naše země tak rozsáhlá vodní díla a tak významné zásahy do české krajiny v budoucnosti ještě někdy zažije.

Ačkoli se tento problém ani v médiích, ani na samotné prezentaci díla Orlík vůbec nediskutoval, nelze se z něj ani náhodou vyvázat. Diskuse na toto téma je o to důležitější, o kolik je dnešní doba oproti době výstavbě přehrad jiná. Prakticky každý vodohospodář přitom obvykle stranou mikrofonů a kamer tvrdí totéž: V současné době environmentalismu bychom žádné přehrady nepostavili.

Jenže podle všeho nějaké přehrady i v budoucnosti budeme muset postavit. Mimo jiné i proto, že všichni skuteční a věrohodní klimatologové poukazují na to, že stále více přímých i nepřímých důkazů svědčí o nastávajících změnách klimatu ne směrem ke globálnímu oteplování, ale naopak k mírnému ochlazování. To by se mělo projevit zejména chladnějšími léty a – větším množstvím dešťových srážek. Ostatně, aniž by se daly dělat z jednoho roku závěry – zrovna průběh letošního léta dává těmto předpokladům za pravdu.

Při současném stavu naší krajiny, která díky neuváženému průmyslovému (zejména zemědělskému) vytěžování v minulosti výrazně ztratila ze svých původních schopností zadržovat vodu, musí naše společnost řešit prevenci možných škod z povodní, a to nejenom suchými poldry, bagrováním rybníků a zvýšením průtočnosti potoků a potůčků. Právěpři prezentaci padesátiletého výročí Orlíku  byla přitom role přehrad, respektive Orlíku zmíněna, o rozpětí regulačních možností právě této nádrže jsme navíc na portálu Naše voda informovali. Potřebu regulace vodních toků si ostatně uvědomují i ti, kteří na svých bedrech zejména nesou následky povodní –představitelé krajů. Většina z dnešních hejtmanů požaduje na hrazení vodních toků vyčlenit více lokalit, než kolik je jich v oficiálním generelu (seznamu) míst na akumulaci vod je.

Samozřejmě je jasné, že se při případné výstavbě dalších vodních děl musí více než v minulosti na dopady takových staveb na krajinu hledět. Samozřejměje třeba všude tam, kde lze využít rozlivu vody do krajiny bez poškození lidských sídel, preferovat ony poldry a přirozená zátopová území. Domnívat se ale, že doba výstavby přehrad na území ČR nenávratně skončila, je naivní a nezodpovědné.

Petr Havel

Související rubriky: Komentář týdne