Přehrady v ČR IV: Vodní nádrž Švihov

8. srpna 2012 | Rubrika: 40. výročí úpravny vody Želivka , Přehrady a vodní díla

Švihov

Každá z našich velkých přehrad je stavebním gigantem, který má za sebou zajímavou, leckdy pohnutou historii. Portál Naše voda i proto pro vás připravil o největších a nejvýznamnějších přehradách osvětový seriál.

Vodní nádrž Švihov je známá také pod názvem Želivka a je zásobárnou pitné vody především pro střední Čechy včetně hlavního města. Se svou rozlohou 1602,6 hektarů a objemem 309 milionů kubíků je největší vodárenskou nádrží nejen v České republice, ale také v celé Evropě.Byla vybudována několik kilometrů nad soutokem Želivky se Sázavou.

O řece Želivce bylo v minulosti častokrát uvažováno jako o zdroji, vhodném pro vodárenské využití. Podél jejího toku je totiž poměrně nízké osídlení a je takřka nedotčena průmyslem. Návrhů na její využití byla celá řada, například kaskáda několika menších přehrad. V padesátých letech probíhaly obsáhlé průzkumy oblasti, kde byla výstavba přehrady plánována, v místě pracovali geologové, hydrologové i odborníci z dalších oblastí. Projekt byl schválen v roce 1964 a na přelomu roku se začalo s výstavbou. Před napuštěním nádrže byl v letech 1965 – 1969 postaven silniční most mezi obcemi Bezděkov a Brzotice. Jeho délka je 306 metrů, šířka 13 m a stojí na třech pilířích o výšce 65 m. Stavba přehrady trvala deset let, zkušební odběry vody však začaly již v roce 1972. Úpravna vody Želivka tak letos (2012) oslavila čtyřicet let svého fungování. Její současný maximální výkon je okolo 7000 litrů za sekundu. Odběr vody z nádrže je prováděn etážově ze dvou odběrných věží. Voda se upravuje koagulační filtrací s dávkováním síranu hlinitého a kyseliny sírové, doupravuje se pak alkalizací vápenným hydrátem, hygienicky se zabezpečuje ozonem a plynným chlórem. Vodní nádrž se může také pochlubit jednou zajímavostí: voda z Želivky se dostává 52 km dlouhým štolovým přivaděčem do vodojemů v Jesenici bez použití jakékoliv energie, pouze samospádem.

Při stavbě přehrady byla vysídlena a zatopena řada vesnic, například Sedlice, Všebořice, Zahrádka, Dolní Kralovice či Onšovec. Součástí projektu přehrady byla výstavba bytových domů v okolních městech a obcích pro obyvatele zničených vesnic. Byly založeny také nové Dolní Kralovice. Městečko Zahrádka připomíná stavba kostela sv. Víta, pocházejícího ze XIII.století. Ta jediná byla při zatopení obcí ušetřena. Vnitřní nástěnné malby z let 1340– 1390 jsou zřejmě jedním z mála dochovaných vyobrazení genealogie českého vládnoucího knížecího rodu Přemyslovců a mají vekou kulturně historickou hodnotu. Přestože kostel vypadá zachovale, je zasažen vlhkostí a plísněmi, které ohrožují i zmíněné nástěnné malby. Ty potřebují restaurování stejně, jako interiér kostela, který není vybaven a je používán jen k příležitostným akcím, jako je například setkání rodáků. Je v něm však plánováno zřízení památníku zátopové oblasti.

Samostatnou kapitolou jsou mosty na vodním díle Švihov -Želivka. Dva z nich, most přes údolí Sedlického potoka a most přes Sedmpanský potok se začaly stavět před válkou a měly být součástí dálnice. Válka stavbu přerušila, po jejím ukončení však ožil stavební ruch na obou mostech a byly dostavěny v padesátých letech. Tehdejší vláda však s pokračováním výstavby dálnic nepočítala a proto mosty chátraly až do šedesátých let, kdy bylo přece jenom rozhodnuto o dostavbě dálnice. Ve stejné době ale došlo ke schválení projektu výstavby vodního díla Švihov, která měla zaplavit i obě údolí, přes které se klenuly tyto mosty. Hladina přehrady byla plánována příliš vysoká a stavební úpravy mostů by byly nákladné. Nakonec se rozhodlo o jiné trase dálnice. Z mostů tedy zbyla pouhá nedokončená torza, která nikdy nespojí oba břehy přehrady…

Technické parametry nádrže Švihov jsou následující: délka hráze činí 860 m, její výška je 58,3 m. Od roku 2004 je u nádrže v provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou, její výkon je 450 kW. Průtok přes elektrárnu je možný pouze při vyšším stavu vody, prvořadá je vodárenská funkce nádrže. Z tohoto důvodu platí v okolí nádrže ochranné pásmo 1.stupně a je zde zakázán vstup a samozřejmě i koupání. Dodržování kontroluje Policie ČR a další příslušné orgány. Nepovolené vstupy a vjezdy do ochranného pásma  jsou trestány blokovou pokutou, závažnější případy řešeny v přestupkovém řízení.

Kateřina Košutová

 

 

 

 

Související rubriky: 40. výročí úpravny vody Želivka, Přehrady a vodní díla