Přehrady v ČR III: Vodní dílo Nové Mlýny

31. července 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

Nové mlýny

Každá z našich velkých přehrad je stavebním gigantem, který má za sebou zajímavou, leckdy pohnutou historii. Portál Naše voda i proto pro vás připravil o největších a nejvýznamnějších přehradách osvětový seriál.

Vodní dílo Nové Mlýny je soustavou tří umělých nádrží: horní Mušovské s rozlohou 528 ha, střední Věstonické ( 1031 ha ) a dolní Novomlýnské ( 1668 ha ). Rozkládá se na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy a pojmenováno bylo podle osady, ležící pod hrází dolní nádrže.

Již v roce 1959 bylo rozhodnuto o vypracování projektu a roku 1968 se započalo s úpravami řek Dyje a Moravy. Kvůli zajištění dopravního spojení mezi Brnem a Mikulovem a obcemi Strachotín a Dolní Věstonice musela být přehrada rozdělena na celkem tři oddělené nádrže pomocí dvou hrází. Souhrnné projektové řešení bylo schváleno během roku 1972. Nádrže se stavěly dvouetapově. První etapa zahrnovala stavbu horní a střední nádrže a byla zahájena v roce 1974. Horní nádrž byla dokončena a uvedena do provozu o čtyři roky později. Jejím úkolem je především snížení povodňových průtoků a odstranění komářích kalamit trvalým zatopením bahnitých ploch. Dále je využívána pro rybaření, rekreaci a vodní sporty. Střední nádrž byla dokončena v roce 1980 a do provozu byla uvedena o rok později. Její využití je podobné, jako u první nádrže. Kromě povodňové ochrany a vymýcení komárů také zajištění závlahových odběrů pro průmysl a zemědělství, zajištění odběrů pro Rakousko a v neposlední řadě také chov ryb. Spodní nádrž vznikla ve druhé etapě výstavby novomlýnských nádrží. Její účel je prakticky totožný se střední nádrží, navíc je součástí přehrady také malá vodní elektrárna s dvěma soustrojími. Hlavní je Kaplanova turbína s výkonem 2,3 MW, dodatečně osazená druhá turbína má pak výkon 0,2 MW. Novomlýnská nádržbyla dokončena v roce 1988, v provozu je od roku 1989.

Od počátku stavby bylo toto dílo považováno za silně kontroverzní.  Nejvíce emocí trvale vyvolává střední nádrž, kvůli které byly vykáceny rozsáhlé plochy lužního lesa. Pod hladinou zmizely ekosystémy vodních toků, mokřady, poříční jezera, močály, zanikly vzácné biotopy. Jako součást biokoridoru se v druhé polovině devadesátých letech minulého století začaly stavět umělé ostrovy, díky kterým by mělo dojít ke zvýšení ploch s vegetací ve střední nádrži. Ta byla také v roce 2005 vyhlášena v systému Natura ptačí oblastí, která má chránit vzácné druhy ptactva. Je nyní největším hnízdištěm rybáka obecného, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v České republice a zároveň také jediným pravidelným hnízdištěm pro racka černohlavého, bouřního a bělohlavého. Stala se také největším pravidelným zimovištěm morčáka bílého, husy polní, běločelé a orla mořského. Střední nádrž byla v roce 1994 prohlášena za přírodní rezervaci.

Při stavbě Věstonické nádrže byla zatopena také vesnice Mušov, podle které se často tomuto vodnímu díla říká Mušovská jezera. Přes velký odpor obyvatel vesnice bylo strženo přes sto domů, kde mělo domov přes pět set lidí. Nový domov Mušovští našli v okolních vesnicích a městech, například v Pasohlávkách, Pohořelicích či v Mikulově. Ze seznamu obcí tehdejšího Československa byla vesnice vymazána v roce 1980, definitivně zatopena pak v roce 1987. Jediné, co díky nesmlouvavosti památkářů dodnes zaniklou obec připomíná, je kostel sv. Linharta. Jde o vzácnou památku z přelomu XII. a XIII. století. Ten tak dodnes stojí na ostrůvku uprostřed vodní plochy a byť se jedná o jednu z nejstarších kulturních památek na Moravě, zatím chátrá…

Spory mezi ekology a vodohospodáři se datují od začátku stavby nádrže. Zatímco vodohospodáři požadují co nejvyšší možnou hladinu pro novomlýnské nádrže, aby mohly plnit účel, kvůli kterému byly zbudovány, ekologové naopak volají po hladině nižší. Zastávají také názor, že by bylo nejlepší jednu z nádrží úplně vypustit. Opakovaně se konaly nejrůznější akce ekologických organizací, které měly za úkol upozornit na skutečnost, že tyto přehradní nádrže nemají jen pozitivní vliv na své okolí. Jednotlivé nádrže však již prokázaly svou připravenost a užitek, který přinášejí. Například spodní nádrž při povodních v roce 2002 a ještě více v roce 2006, kdy podle informací Povodí Moravy byl před nástupem povodně k dispozici volný objem k zachycení vody celkem 42,3 mil m³. Kulminační přítok do nádrží byl asi 740 m³/s a vodním dílem byl snížen na 657 m³/s. Podle stejného zdroje pak manipulace na vodním díle významně přispěly k povodňové ochraně na slovenském území při soutoku Moravy a Dunaje a také k ochraně pro Evropu velmi důležitých rozvodůplynu v Baumgartenu an der March.

A jaké jsou technické parametry jednotlivých nádrží? Hráz první nádrže je dlouhá téměř 2,5 km a vysoká 6,1 metru. Objem nádrže činí celkem 14,313 miliónu m³. U střední nádrže je objem 32,062 milionu m³s délkou hráze cca 1,4 kilometru a výškou 6,7 metru. Největší spodní nádržse může chlubit celkovým objemem 83,961 mil. m³, délkou hráze přes 4,6 kilometru a její výškou 9,8 metru.

Novomlýnská přehrada je oblíbeným výletním cílem. V jejím okolí je řada kempů a ubytovacích zařízení. Kromě koupání, možnosti provozování vodních sportů a rybolovu zde rekreanti mohou obdivovat krajinu Podyjí a pálavských vrchů, objevovat krásy zdejší fauny a flóry a také ochutnat kvalitní vína z nedaleké vinorodé oblasti.

Kateřina Košutová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla