Před 95 lety se protrhla přehrada Bílá Desná

20. září 2011 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Přehrady a vodní díla

V neděli 18. září 2011 uplynulo 95. let od protržení přehrady Bílá Desná postavené v letech 1912-1915 nad městečkem Desná v Jizerských horách. Na často zapomínanou nebo pro mnohé dokonce neznámou katastrofu upozornil ve svém článku Ladislav Merta na stránkách Povodí Labe.

95. let od protržení přehrady Bílá Desná

Ve druhé polovině 19.století se v podhůří Jizerských hor poměrně často vyskytovaly veliké povodně. Největší z července roku 1897 způsobila rozsáhlé hmotné škody a oživila myšlenku na výstavbu přehrad pro snížení povodňových průtoků. V roce 1902 bylo založeno v Dolním Polubném vodní družstvo, které si dalo za cíl postavit přehradu na Černé Desné. Velmi přesvědčivá přednáška univerzitního profesora Dr. Ing. Otto Intze z Cách, která se uskutečnila dne 30. 9. 1902 nadchla místní elitu i představitele vodního družstva tak, že své cíle rozšířily o výstavbu přehrad i na dalších tocích, mezi nimi i na Bílé Desné. Projekt přehrady vypracoval stavební rada Ing. Wilhelhem Plenknerem z Prahy v roce 1906 a stavba byla zadána pražské stavební firmě Franz Schön a synové. Výstavba probíhala v letech 1912 až 1915.

Přehrada byla umístěna v nezastavěném údolí Bílé Desné nad městečkem Desná. Pro zvolený způsob zachycování povodňových průtoků dostačovalo poměrně nízké těleso hráze. Geologické poměry však zde nebyly ideální, neboť celé údolí je vyplněno velmi mocnou vrstvou morénového materiálu tvořenou hlínou, pískem, štěrkem a žulovými balvany různé velikosti. V průzkumných šachtách až 10 m hlubokých nebyla tehdy zjištěna kompaktní skála.

Zemní těleso bylo navrženo přímé napříč údolím s délkou v koruně 244 m, výškou nad základem 17,9 m a nade dnem údolí 14,5 m. Těsnost tělesa zajišťovala hlinitopísčitá vrstva zeminy uložená při návodním lící. Její tloušťka byla 1-3 m a při návodní patě byla zapuštěna asi 2 m pod terén. U návodní paty byla zaražena štětová stěna sahající do hloubky 2 m. Pro převádění velkých vod byly vybudovány dva bezpečnostní přelivy, a to pravobřežní, dlouhý 40 m, s kaskádou stupňů do údolí pod přehradou a levobřežní, dlouhý 20 m, na jehož spadiště navazoval portál štoly dlouhé 1105 m, která měla převádět až 36 m3/s vody do sousedního údolí Černé Desné, do přehradní nádrže Souš. Svoji retenční schopnost přehrada prokázala při jarním tání v roce 1915 a za povodně v září téhož roku, kdy byl po několik dnů ve funkci i bezpečnostní přeliv. Kolaudace Bílé Desné byla provedena 18. listopadu 1915.

Dne 18. září 1916, tedy za necelý rok po kolaudaci, došlo bez sledovatelných signálních jevů k rychlému a úplnému prolomení hráze, a to v místě šoupátkové věže. Vytékající voda vytvořila obrovskou vlnu. Ta v úzkém údolí pod přehradou zničila a odplavila vysoký vzrostlý les, vyrvala tisíce m3 zeminy s obrovskými balvany, smetla pilu i se zásobou dřeva a hnala se dál do městečka Desná. Katastrofa, kterou vlna v obydlené části způsobila, nemá na našem území obdoby. Kromě velikých majetkových škod byly však i velké ztráty na lidských životech. V roce 1937 byl na obrovském kameni, který s sebou voda do městečka Desná přinesla, odhalena pamětní deska obětem katastrofy. Přehrada nebyla nikdy obnovena. Zbytky zemní hráze i funkčních objektů jsou dosud zachovány.

Zdroj: Ing Ladislav Merta, Povodí Labe

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla