Pražman a pražma není totéž, názvy ryb mohou mást

19. listopadu 2013 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

Pražman v obalu IMG_9025

Jednou z mořských ryb, s níž se můžeme na tuzemském trhu setkat nejčastěji, je pražman zlatý. Stejně tak, a dokonce možná ještě častěji, kupují naši spotřebitelé ryby nazývané obecně „pražma“. Jde o stejný produkt nebo ne? 

Ačkoli jsou oba názvy téměř totožné, což vzbuzuje dojem, že jde o stejné mořské ryby, jde o dva různé druhy mořských živočichů, které se loví na různých místech. Zatímco pražman se převážně loví ve Středozemním moři, pražma je lovena zejména v Atlantickém oceánu. Skutečnost, že jde o dva různé živočišné druhy, vyplývá i z jejich vědeckých latinských názvů. Pražman zlatý představuje totéž co latinský název Sparus aureus, pražma (růžová) se skrývá za vědeckým názvem Argyrops spinifer. Obě ryby jsou druhově příbuzné, oba počeštělé názvy jsou ale vzájemně zaměňovány, takže druh Sparus aureus je občas nazývám pražmou (ačkoli jde o pražmana) a druh Argyrops spinifer je nazývám pražmanem. Kromě toho je pražman zlatý nazývaný také „královský“, pražma se skrývá také pod názvem „dorada“, přičemž pod pojmen „dorada“ může být nabízen i pražman zlatý. Na první poslech je to možná trochu jedno, skutečností ale je, že druh Sparus aureus je považován za mírně kvalitnější a také je o něco dražší. Je tak otázkou, zdali je občasná záměna názvů pouhou neznalostí, nebo obchodním kalkulem.

Zejména v naší zemi je pro záměrně nesprávná označení mořské produkce docela dobrá živná půda, protože mořské produkty z volné přírody pochopitelně málokdo zná a pozná. Nejen kvůli tomu již také naše dozorové orgány odhalily řadu případů, kdy se u nás (a nejen u nás) pod nesprávným názvem mořské ryby v tržní síti prodávaly. Na úrovni celé EU se například řešil problém, zda je možné uvádět do oběhu takzvané baltické sardinky, když v severních mořích, zejména Baltském moři, žijí nikoli sardinky, ale jim příbuzné šproty. Nakonec vše vyřešilo Nařízení EU, podle kterého lze název „baltické sardinky“ použít, ale za přesně daných podmínek, že konzervy obsahují buď výhradně sardinku Sardina pilchardus (sardinka obecná) anebo některý druh rodu sardinka, přičemž tento druh pak musí být blízko obchodního názvu uveden názvem latinským. Jiným případem je na trh uváděný „pstruh holandský“(Argentina silus), přičemž na výrobku je sice uvedeno latinské jméno Argentina silus, což ale není žádný pstruh ani lososovitá ryba, kam pstruh patří, ale ryba stříbrnice, která je příbuzná například koljušky. V žádném případě tak nejde o pstruha ani o lososovitou rybu.

Vrátíme-li se ale k pojmům pražman a pražma, pak nejjednodušší optické rozlišení je převažující základní barva těchto ryb. Zatímco pražman je stříbrně šedý se zlatým páskem mezi očima, pražma je nazlátle růžová a žádný „zlatý“ proužek nemá.

Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová (Pražman zlatý – královský – Sparus aureus)

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka