Povodňové plány pro oblasti mimo aktivní zóny záplavových území

10. června 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

velká voda a chodec

Server enviprofi zveřejnil další z odpovědí právničky Veroniky Vytejčkové na dotazy z oblasti vodohospodářství. Tentokrát se týká požadavků na zpracování povodňových plánů.

Dotaz:

Je nutné zpracovat povodňový plán pro území/objekty, které byly z důvodu vybudování protipovodňových opatření vyňaty z aktivní zóny záplavového území (AZZÚ)?

Odpověď:

Povodňový plán by měl v souladu s § 71 odst. 4 vodního zákona zpracovat pro stavbu (objekt), pokud se nachází v záplavovém území, pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce, její vlastník. To, že vlastník vybuduje protipovodňová opatření, ještě neznamená, že nemůže dojít k jejich překonání s mnohem horšími důsledky (prolomení s rychlým srovnáním vodních hladin vně a uvnitř stavby, nutnost evakuace ze zaplaveného území). Uvnitř aktivní zóny (dále jen AZZÚ) je to mnohem závažnější, neboť jsou zde velké hloubky (min 0,5 m) a rychlosti povodňové vlny (min 0,5 m/s). V ostatním záplavovém území se pak může jednat o malé hloubky (v jednotkách až desítkám cm) a téměř nulové rychlosti, takže evakuace i prolomení protipovodňových opatření na stavbě by nemělo mít významný dopad. Přesto se dle zákona požaduje, aby starosta obce věděl, jak jsou majitelé na povodňovou vlnu připraveni, jaké informace o nebezpečí povodně očekávají od obce a s jakým předstihem a zda předpokládají nějakou pomoc od obce při povodni. Velmi problémová mohou být liniová protipovodňová opatření, která zmenšují AZZÚ pro budoucí výstavbu, která mohou být pouze mobilní (včas se nepostaví, při nebezpečí přelití je nelze zvyšovat) nebo většinou jsou navrhovány na nižší povodňové průtoky než Q100 (např. Q20). I za těmito opatřeními by měli vlastníci nemovitostí pro svou potřebu zpracovávat povodňový plán, případně by je měli požadovat starostové obcí.

Druhá část podmínky „nebo mohou zhoršit průběh povodně“ výše uvedeného zákonného ustanovení se týká spíše uzavřených údolí, kde mohou především při přívalových povodních významně ovlivnit průběh povodně jakákoliv stavby, především liniové stavby (zděné ploty). Tuto část by měli spíše využívat starostové obcí, aby v případě jejich „povolení na oznámení“ ošetřili v rámci „povodňového plánu nemovitosti“ s majitelem, za jaké situace se nechá zaplavovat pozemek (nemovitost) za plotem a zploští se povodňová vlna.

Lze tedy shrnout, že povodňový plán by měl být pro objekty zpracován, přestože jsou díky vybudovaným protipovodňovým opatřením z AZZÚ vyňaty.

Zdroj: www.enviprofi.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině