Povodí tlačí na Troubky kvůli hrázím proti vodě

12. května 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Povodní postižená obec Troubky již jednou odmítla návrh Povodí Moravy na stavbu protipovodňových hrází. Jak přitom připomíná olomoucká mutace deníku Mladá fronta DNES, pokud obec odmítne i podruhé, nejspíš přijde o možnost získat dotace.

Přesně pět let uplyne za pár dní od bleskové povodně, která v květnu 2010 znovu ukázala, že Troubky mají a budou mít vážný problém s každou větší vodou. Obci na Přerovsku, která se také stala nejtragičtějším symbolem záplav v roce 1997, dodnes chybí účinná protipovodňová ochrana. Jedna je na dosah. Jde o systém ohrázování, který navrhlo Povodí Moravy – brzy se může začít budovat, navíc jej zaplatí evropské fondy. Obec návrh už jednou před lety odmítla kvůli vlastní studii protipovodňových opatření. Pokud zastupitelé odmítnou podruhé, pravděpodobně ztratí šanci na pomoc dotací.

K tomu, aby řekla ano, či ne, tlačí obec Povodí Moravy. Šéf státního podniku, který rýsuje ohrázování obce od roku 2010, přijel minulý týden do Troubek lobbovat za toto řešení spolu s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Právě jeho resort může na ochranu Troubek poskytnout peníze z protipovodňového dotačního programu pro období 2014–2019. „Varianta předložená Povodím Moravy je v současné době zpracovaná v rozsahu dokumentace pro územní řízení a jedině včasné rozhodnutí vedení obce a pokračování v investiční přípravě umožní efektivní využití dostupných dotačních zdrojů. Náš podnik poskytne obci plnou odbornou podporu, rozhodnout se však musí sama,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Konečné slovo ze strany Troubek by mělo zaznít zhruba za měsíc. „Návrh včetně podkladových materiálů jsme dostali teprve před týdnem. Potřebujeme čas si vše prostudovat a prodiskutovat. Rozhodneme na červnovém zastupitelstvu,“ uvedl starosta obce Radek Brázda.

O podobě protipovodňových opatření se v Troubkách diskutuje od roku 2010. Po opakované povodni, která ve vesnici nadělala škody za 400 milionů korun, tehdy obec požádala o pomoc Povodí Moravy. Státní podnik o rok později představil variantu prstencového ohrázování celé obce. Kolem Troubek navrhl postavit dva až tři metry vysoké hráze se čtyřiceti odlehčovacími studnami a přečerpávacími bazény, s jejichž pomocí by se Troubky vypořádaly s prosakující spodní vodou. Obec totiž neohrožuje jen voda vylitá při povodních z řeky Bečvy, ale také vysoká hladina spodních vod. Převážná část Troubek totiž leží na štěrkopískovém podloží.

Představa, že budou bydlet za tak vysokými bariérami, řadu místních obyvatel vyděsila. Obec proto nechala vypracovat vlastní variantu ochrany před povodněmi. Původně chtěla navázat na zkušenosti předků a postavit po vzoru starých selských hrází jen jeden val asi kilometr dál od vesnice. Po mnoha úpravách kvůli složité hydraulické situaci na území nakonec i obec v roce 2013 dospěla k variantě prstencového ohrázování se studnami. Rozdíl byl jen v tom, že ohrázování navržené obcí by bylo o něco dál, než navrhuje Povodí Moravy, a přečerpávacích studní by bylo asi o polovinu méně. Zbytek by obec nahradila odvodňovacími kanály. Obě řešení v jižní části respektují plánovaný obchvat obce, který by zároveň sloužil jako protipovodňový val, a obě varianty se příliš neliší ani cenou. Ta, kterou navrhlo Povodí, by přišla asi na 400 milionů korun, troubecká by podle prvních odhadů znamenala náklady zhruba o 40 milionů korun nižší.

Hlavní rozdíl mezí oběma variantami je nyní v tom, že návrh Troubek je ve stadiu takzvané studie proveditelnosti, kdežto Povodí Moravy má už dokumentaci k územnímu rozhodnutí, což je důležitý krok, který předchází stavebnímu povolení. Co nemá ani obec, ani Povodí, jsou souhlasy asi dvou stovek majitelů pozemků, na nichž se hráze mají stavět. Přitom právě na majetkoprávních vztazích už jednou ochrana Troubek ztroskotala. V roce 1998 musela obec zahodit plán na protipovodňovou hráz kvůli tomu, že ze 189 majitelů pozemků jich devět odmítlo své parcely prodat.

„Situace se ale změnila. Po povodni v roce 2010 už jsou přesvědčeni i další lidé, že se tady musí něco udělat. Byla by hloupost nevyužít dotace. Když to budeme zase odkládat, nemusí tady vzniknout taky nic,“ myslí si zastupitelka Vladimíra Hanzlíková, která je pro to, aby obec přijala nabídku Povodí Moravy.

Blesková povodeň zaplavila Troubky 17. května 2010. Voda zničila majetek za 400 milionů korun. Během katastrofálních povodní v roce 1997 zemřelo v Troubkách 9 lidí a škody dosáhly půl miliardy korun.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Olomoucký kraj, ilustrační foto Povodí Moravy (nebezpečný jez Troubky)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka