Povodí Ohře posílí retenční možnosti VD Nechranice

27. července 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Přehrady a vodní díla

VD Nechranice - img00002

Přestože v současné době plní vodní dílo (VD) Nechranice zásobní i ochrannou funkci v rámci přehrad v oblasti spravované státním podnikem Povodí Ohře i v rámci celé ČR nadstandardně, připravuje Povodí ještě další zvýšení retenční funkce VD.

Informoval o tom v rámci společné tiskové zprávy Města Louny a Povodí Ohře mluvčí Povodí Jan Svejkovský. VD Nechranice má podle něj téměř všechny funkce, které může vodní nádrž mít. Hlavním účelem je zajišťování minimálního zůstatkového průtoku pod vodním dílem v profilu Stranná, nadlepšování pro zásobení vodárenské, pro průmysl, energetiku, zemědělství a rekultivace, snížení velkých vod na Ohři, částečná ochrana území pod nádrží před povodněmi a výroba elektrické energie v MVE Nechranice. Dalšími účely vodního díla jsou likvidace následků havárií, ovlivňování zimního průtokového režimu na dolní Ohři za účelem omezení nežádoucích ledových jevů, vodní sporty, sportovní rybolov a rekreace.

Původně bylo VD Nechranice projektováno jako vodní nádrž s čistě zásobní funkcí, na začátku pouze se zásobním prostorem a až koncem 70. let byl v nádrži vymezen také ochranný ovladatelný prostor. Protipovodňový účinek vodního díla se od jeho výstavby neustále zvyšuje. Není to dáno pouze přerozdělením prostorů v nádrži a technickými opatřeními, ale také vývojem na operativní úrovni, od vodohospodářského dispečinku až po zlepšování hydrometeorologických předpovědí. Vedle hydrologického modelování je využíváno také těsné spolupráce s ČHMÚ, díky čemuž je možno získat i více než 24hodinovou předpověď přítoku do nádrže. Manipulacemi za povodní je sledována nejen minimalizace škod v území pod vodním dílem, ale také bezpečnost přehrady. Prioritním úkolem je neohrozit technické zabezpečení hráze a objektů přehrady, stav a provoz vodního díla.

V souvislosti s diskuzemi po povodni v červnu 2013 ohledně protipovodňové funkce VD Nechranice nechalo Povodí Ohře vypracovat studii Možnosti posílení retenčních účinků VD Nechranice (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., 06/2014). Studie hodnotí možné posílení ochranného efektu VD Nechranice včetně vlivu možného zvětšení ovladatelného ochranného prostoru na další účely a funkce vodního díla (zásobní, energetický, rekreační ad.). Výsledky studie ukazují, že vodní dílo má v současné době vysoce nadstandardní retenční účinky i v celorepublikovém měřítku. Stávající manipulační pravidla je možno považovat za optimální, umožňující maximální využití retenční kapacity vodního díla.

Nová studie prověřující možnosti navýšení neškodného odtoku vody z VDN (omezení dopadu malých povodní na zastavěná území) a rekonstrukce krajních polí BP VDN (obě aktivity vyplývají ze studie Možnosti posílení retenčních účinků VD Nechranice (VÚV T. G. M., 06/2014)). Studie možnosti posílení retenčních účinků VD Nechranice doporučuje jako jednu z možností dalšího pozitivního ovlivnění povodní pod tímto VD a dalšího zvýšení bezpečnosti tohoto VD, která je již dnes na vysoké úrovni a je periodicky sledována, rekonstrukci krajních polí bezpečnostního přelivu VD Nechranice. Proto Povodí Ohře požádalo v roce 2014 o zařazení této stavby do programu Prevence před povodněmi III s cílem zajistit finanční prostředky na rekonstrukci přelivu a zahájil projekční přípravu této stavby, která byla vyhodnocena jako ekonomicky vysoce efektivní. Rekonstrukce bezpečnostního přelivu bude mít pozitivní vliv i na větší povodně. Současně s rekonstrukcí bude zvýšen ovladatelný ochranný prostor nechranické nádrže. Pokud budou na rekonstrukci bezpečnostního přelivu získány dotační prostředky z uvedeného dotačního programu, měla by být rekonstrukce dokončena v roce 2019.

Zároveň studie doporučila vyhodnotit možnosti zvýšení neškodného odtoku z VD Nechranice. Povodí Ohře proto zahájilo práce vedoucí ke zpracování studie, která by posoudila možnosti zvýšení neškodného odtoku a navrhla technická řešení vedoucí k tomuto cíli, pokud budou řešení technicky a ekonomicky reálná. Tyto závěry, které budou známy zřejmě po polovině roku 2016, budou projednány se zástupci Města Louny, se kterými bude dohodnut další postup vedoucí k realizaci opatření, která by měla snížit četnost zaplavování zastavěných území menšími povodněmi.

Kromě operativních opatření vedoucích ke snížení dopadu povodní na obyvatelstvo, mezi které patří např. manipulace na VD Nechranice, existují i preventivní opatření, která jsou neméně důležitá. Jedním z preventivních opatření vedoucích ke snížení negativního dopadu povodní na společnost včetně snížení povodňových škod je stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území. Záplavové území Ohře bylo na území Města Louny poprvé stanoveno 16. 11. 1984, podruhé 8. 1. 2001. Od roku 2002 zavedla legislativa aktivní zónu záplavového území, která byla na území Města Louny poprvé vymezena 21. 6. 2002. K poslednímu stanovení záplavového území Ohře a k vymezení jeho aktivní zóny došlo dne 17. 12. 2014. K tomuto novému stanovení bylo přistoupeno s ohledem k existenci přesnějších podkladů potřebných pro určení rozsahu záplavového území a jeho aktivní zóny a na možnost využití modelových prostředků, které posuzují záplavové území mnohem věrněji než modelové prostředky používané v minulosti. Ze srovnání aktivní zóny vymezené v roce 2002 a v roce 2014 je patrné, že v některých místech došlo k jejímu zmenšení, v jiných ke zvětšení. Tyto rozdíly jsou způsobeny, jak už bylo uvedeno, využitím přesnějších a aktuálních podkladů o území a přesnějších modelů, ale také jiným způsobem vyhodnocení rozsahu aktivní zóny. Od dubna 2005 je totiž platná Metodika stanovení aktivní zóny záplavového území, která je jediným podkladem využitelným pro zpracování rozsahu aktivní zóny a která tedy byla použita při vymezování aktivní zóny v celém úseku Ohře mezi VD Nechranice a Litoměřicemi. Tedy i v Lounech.

Dle dostupných informací, tj. na základě dochované dokumentace, proběhla v 60. letech minulého století obnova starých odvodňovacích zařízení pozemků „Staré řeky“. Jednalo se o rozsáhlé odvodňovací dílo otevřených kanálů a z části podzemních drenáží s cílem odvodnění zemědělských pozemků obhospodařovaných v této době ZD Dobroměřice, Nečichy, Vršovice a Státním statkem Louny. Celkem mělo být hlavními větvemi odvodněno kolem 272 ha pozemků. Z těchto odvodňovacích děl se do dnešního dne zachovala především strouha, která vede od cyklistického stadionu pod inundačním mostem a je zaústěna do Dobroměřického potoka a s ním pak do řeky Ohře. Tato strouha odvádí vodu po povodních, při poklesu hladiny v řece Ohři zpět z polí mezi Louny a Dobroměřicemi do řeky. Vzhledem k tomu, že se nedochovala dokumentace skutečného provedení ani kolaudační rozhodnutí, je tato strouha jediným dochovaným dílem starých odvodňovacích zařízení, které budovali naši předci pro odvodnění svých pozemků v okolí Loun. Město Louny považuje toto dílo za velmi důležité z pohledu protipovodňových opatření a snížení následných škod. Proto bude výše zmíněná strouha na podzim letošního roku vyčištěna a obnovena tak její funkčnost.

Mezi tato odvodňovací díla našich předků západně od města Loun by se dal považovat i Mělecký potok. Díky spolupráci města a Povodí Ohře byl tento potok v posledních dvou letech vyčištěn a tak by se měla zvýšit i jeho protipovodňová funkce. Problém spatřuje město v přeložení části koryta tohoto potoka, které proběhlo v rámci výstavby V. okrsku občanské vybavenosti Loun v roce 1978 a jeho nového zaústění do řeky Ohře. Toto zaústění je z pohledu města řešeno technicky špatně. Do budoucna by mělo být ve spolupráci s Povodím Ohře vyřešeno zaústění Měleckého potoka do Ohře tak, aby se voda z řeky Ohře netlačila do koryta Měleckého potoka a následně do Masarykových sadů. Proud řeky by měl novým technickým řešením fungovat jako ejektor (strhávat vodu do řeky).

Výše uvedená studie (VDN) byla projednána s vodoprávním úřadem a orgánem ochrany přírody na Krajském úřadě Ústeckého kraje, s jejími výsledky byli seznámeni i zástupci vedení Města Louny a lounského vodoprávního úřadu. Povodí Ohře, státní podnik, připravil na 26. února 2015 setkání se zástupci všech obcí v záplavovém území Ohře v úseku od VD Nechranice až ústí do Labe v Litoměřicích, s příslušnými vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností a s vodoprávním úřadem Krajského úřadu Ústeckého kraje. Na tomto setkání byla podrobněji představena jak výše uvedená studie, tak další kroky státního podniku Povodí Ohře.
Zdroj: Povodí Ohře, ilustrační foto (VD Nechranice) Povodí Ohře

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka