Poslanci jednají o zpřísnění novely zákona o odpadech

17. června 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

skládka - IMG_3050

Součástí novely zákona o odpadech, kterou dnes projednávají poslanci, je i pozměňovací návrh poslance Ladislava Oklešťka, který přináší zásadní změny naší odpadové legislativy. Připomíná to odbor komunikace ministerstva životního (MŽP) prostředí s tím, že resort tento návrh podporuje.

Novela zavádí povinné třídění bioodpadů a kovu od 1. ledna 2015, zákaz ukládat na skládky recyklovatelný a využitelný odpad od roku 2023 anebo zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládku. „Česká republika je po dlouhých letech vyjednávání různých zájmových skupin nejblíže změně odpadové legislativy takovým způsobem, který odvrátí hrozící sankce od Evropské komise za nedodržování evropské hierarchie nakládání s odpady a za porušování evropského práva. Ministerstvo životního prostředí jednoznačně podporuje snahy poslance Oklešťka a některých výborů PSP o tak zásadní pozitivní krok směrem ke zlepšení životního prostředí, který představuje nový systém odpadové legislativy u nás. Zároveň změnou legislativy vstoupíme konečně do Evropy po boku vyspělých evropských států,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Poslanecký návrh přináší několik zásadních změn systému nakládání s odpady v České republice. Patří mezi ně změna výše poplatků pro obce za ukládání komunálního odpadu na skládky. Ty od roku 2015 stoupnou za tunu odpadu odvezeného na skládku z 500 na 600 Kč. Do roku 2020 tento poplatek vzroste na 1000 Kč za tunu. Rozlišení poplatků za skládkování a za svoz odpadu občanů je v tomto případě zásadní. V případě zvýšení poplatku za skládkování se nejedná o tentýž poplatek, který platí občané obci za nakládání s odpady ročně. „Nejedná se o plošné zvýšení poplatku pro občany za svoz odpadu, jehož současné zákonem stanovené maximum je 1000 Kč na občana za rok. Zvýšení poplatku placeného na skládce odpadů v korunách znamená, že při zvýšení poplatků za skládkování o 100 korun za každou tunu uloženého odpadu za rok by se při současné produkci odpadů zvýšil poplatek za svoz na jednoho obyvatele asi o 21 Kč ročně,“ pokračuje ministr Brabec.

Navíc se toto zdražení bude týkat jen odvozu nevytříděného odpadu. Pokud budou lidé třídit, bude odpadu v černých popelnicích méně a oni ve výsledku ušetří. „Pokud půjde tříděný odpad do barevných kontejnerů nebo na sběrné dvory, skládkovné za něj občané platit nebudou. Třídění dá navíc státu možnost, jak druhotné suroviny dál využít a recyklovat,“ vysvětluje ředitel odboru odpadů Jaromír Manhart.

Pozměňovací návrh zavádí obcím povinnost umožnit občanům třídit papír, sklo, plasty, kovy a biologicky rozložitelný komunální odpad. Od roku 2023 pak nebude možné ukládat na skládky odpad, který lze recyklovat nebo poslat k opětovnému využití. Poslanecký návrh také snižuje poplatek za skládkování nebezpečného odpadu, a to ze současných 6200 Kč za tunu za rok na 2500 Kč. Předchází tak obcházení zákona v souvislosti využívání nebezpečných odpadů jako technického zabezpečení na skládkách, na které MŽP upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Poslanecký návrh přitom podle MŽP umožní přijmout opatření, o kterých se na MŽP v rámci pracovních skupin diskutuje přes 5 let a je potřeba je urychleně schválit, aby Česká republika dosáhla na dotace z EU pro nové programové období. 17. července se do Bruselu oficiálně předává rámec Operačního programu ŽP pro roky  2014–2020, ve kterém je možné získat na projekty týkající se odpadového hospodářství a starých ekologických zátěží podporu 462 milionů eur. Pokud bude Česko chtít tyto peníze získat, musí být pro Evropskou komisi zřetelné, že hledá cesty k omezení skládkování odpadů a dodržení nastavené odpadové hierarchie nakládání s odpady.

Příklady výše poplatků za svoz odpadu na jednoho občana v obcích v ČR v roce 2014:

Obec Kč/rok/os.
Hamry nad Sázavou 350
Horoměřice u Prahy 360
Opava 396
Znojmo 400
Všejany 450
Frýdek Místek 492
Liberec 492
Ostrava 498
Hradec Králové 500
Karviná 500
Zlín 500
Ústí nad Labem 500
Tupesy (okr. Uh. Hradiště) 510
Všejany 550
Víchová nad Jizerou 550
Havířov 552
Žďár nad Sázavou 580
Písek 590
Havlíčkův Brod 600
Křečovice, okres Benešov 600
Kladno 600
Janov, okr. Bruntál (chata) 600
Prostějov 600
Šumperk 612
Třebíč 648
Kolín 648
Přerov 650
Pelhřimov 650
Turnov 660
Olomouc 660
Praha 10 670
Brno 670
České Budějovice 680
Cheb 700
Jeseník 708
Kutná Hora 750

 

Zdroj: MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Vodovody a kanalizace